Praha je klenot, říká světoznámý urbanista Edward Glaeser | E15.cz

Praha je klenot a svět po covidu jí přinese řadu příležitostí, říká světoznámý urbanista Glaeser

Lukáš Vojáček

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Pandemie měla zásadní negativní dopad na život ve světových metropolích. Třeba Praze by ale v dlouhodobém horizontu mohla koronakrize spíše prospět. Myslí si to Edward Glaeser, uznávaný americký ekonom, urbanista a spisovatel, kterému letos v září vychází v USA nová kniha Survival of the City: Living and Thriving in an Age of Isolation. V exkluzivním rozhovoru pro deník E15 odhaluje, jakými změnami projdou západní města a jejich obyvatelé v následujících letech.   

Jaké byly podle vás nejhorší dopady pandemie na světové metropole?

Pandemie měla určitě hluboké negativní dopady na města a reorganizaci našeho světa. Lidé čelí sociální izolaci, narušení byznysu a obrovským nerovnostem. Na nahrazení normálního života moderními technologiemi byly před koronakrizí připraveny pouze vzdělané elity, nikoliv běžní lidé. Například ve Spojených státech v první vlně pandemie zvládlo hladce přechod na život v on-line režimu pouze 68,9 procenta populace s vyšším vzděláním. U jedinců bez středoškolského vzdělání to bylo dokonce jenom pět procent. 

Do toho máme i nerovnosti mezi generacemi. Pro 55letého člověka je práce z pohodlně zařízené kanceláře doma většinou lákavou představou. Pro 25letého zase může být práce o samotě v malém bytě utrpením. Některé výzkumy nám také odhalily, že ačkoliv jsou někteří jedinci na home office stejně produktivní, jako když chodí do kanceláře, v některých méně kvalifikovaných profesích třeba i produktivnější, při dlouhodobé práci z domova se lidé přestávají učit novým dovednostem a jejich kariérní postup stagnuje.

    

Vstupujeme kvůli pandemii do jakési post-urbánní éry?

Nemyslím si to. Navzdory všem potížím, které jsem uvedl, nemám nejmenší pochybnosti o tom, že život se do velkoměst brzy vrátí. Na mnoha místech ve světě jsme mohli vidět, že pokaždé, když byla uvolněna vládní opatření, zejména mladí lidé spěchali zpátky do ulic. Věřím, že pokud se chceme jako civilizace a živočišný druh vyvíjet, potřebujeme být fyzicky spolu.

Samotná města se podle vás nijak nezmění? 

To zase ne. Určitá transformace samozřejmě proběhne. Světové metropole jsou nyní mnohem zranitelnější, protože bohaté vrstvy a podniky nikdy předtím nebyly tolik mobilní. Tak třeba New York a San Francisco dříve profitovaly z konstantního přílivu bankéřů a velkých technologických společností. Ty teď uvažují o přesídlení do levnějších lokalit, jako je Florida nebo Texas. Vedení těchto měst bude muset vymyslet efektivní strategie, jak se stát pro firmy opět atraktivní.

A co třeba Praha?

Praha je klenot. Podle mě je to jedno z míst, kterému postcovidový svět přinese řadu příležitostí a v budoucnu může hrát v globálním měřítku daleko významnější roli. Mnoho podnikatelů, kteří si dosud mysleli, že potřebují sídlit v Londýně či Paříži, zjistí, že Praha je přinejmenším stejně krásná, má úžasnou kulturu a historii a může být zajímavá i z byznysového hlediska.

Dá se tedy říct, že transformace měst bude různá v odlišných částech světa?

Určitě. Ve vyspělých zemích Evropy a v USA koronakrize zpomalí příliv vzdělaných a talentovaných lidí do velkých měst. Naopak v chudých státech bude urbanizace pokračovat, i kdyby přišla další pandemie, a to ze stejných důvodů jako v minulosti. Očekávám také generační proměnu světových metropolí. Mladí lidé se budou stěhovat do center měst za lepší budoucností. Naopak ti staří se přesunou na periferie.   

Když se ale budeme bavit o Praze, tak třeba zde se bydlení v centru města stává pro mladou generaci kvůli rostoucím cenám nemovitostí čím dál tím více nedostupné. 

To je pravda a vaše vláda by měla tento problém řešit. Je na to jednoduchý recept. Aby se byty a domy ve městech staly cenově dostupnější, musí nabídka převýšit poptávku. Jsem dlouholetým obhájcem toho, aby se ve městech povolilo více stavět. Chápu, že konkrétně v Praze je to obtížné, protože se jedná o překrásné město s historickým jádrem, které je nedotknutelné. Nicméně i v Praze jsou lokality, jež nejsou zrovna světovým dědictvím, a šlo by zde postavit nové byty. Jedině když budete mít více jednotek, půjdou ceny dolů.  

V minulosti jste také hodně kritizoval ochránce životního prostředí, že výstavby nových domů zbytečně blokují. Co si vlastně myslíte o současných zelených trendech ve světě, kdy se všechna města a státy snaží být uhlíkově neutrální?

Já se považuji za přítele environmentalismu. Jen se domnívám, že musíme chránit životní prostředí chytřeji. Stavění a rozšiřování měst je z ekologického hlediska většinou správnou věcí. Protože velká města mají efektivnější dopravní systém a produkují méně emisí. Většina měst si může dovolit novou zástavbu, aniž by narušovala životní prostředí. Nejde také jen o to stavět uhlíkově neutrální budovy a myslet si, že tím je všechno vyřešené. Musíme celkově přejít na environmentálně šetrnější životní styl.        

Jednou jste zmínil, že nejúžasnější proměna, jakou metropole za poslední dekády prošly, je v otázce bezpečnosti. Dnešní města jsou nepochybně bezpečnější než před padesáti lety. Není to ale za cenu čím dál tím menší svobody občanů?

Chápu, kam tím míříte, a je to tak. Spojené státy i mnohé evropské země vyhlásily v osmdesátých letech minulého století válku pouliční kriminalitě a bezpečnost v západních městech se od té doby výrazně zlepšila. Má to ale pochopitelně i své negativní stránky. V některých amerických městech jsou především mladí muži často zbytečně obtěžováni policií a pak tu máme i extrémní případy, kdy policie usmrtí nevinného člověka.

Odpovím vám takto. Myslím, že lze dosáhnout toho, aby města byla bezpečná a občané měli současně o něco větší svobodu než nyní, bude to ale stát více peněz. Osobně jsem proti tomu, aby bezpečnostní složky byly podfinancované, zároveň by se však měly reformovat. Musíme zajistit, aby policie pracovala pro komunitu, a ne proti komunitě. Toho by šlo dosáhnout například pravidelnými průzkumy ve městech, kdy by občané měli příležitost se vyjádřit, jaký mají vztah ke své policii.

     

Když vztáhneme otázku bezpečnosti na současnou pandemii. Myslíte, že světové metropole budou nyní na další podobnou krizi lépe připravené?

Věřím, že budou. Většina práce a odpovědnosti ale nebude ležet na nich, nýbrž na vládách a mezinárodních organizacích.

Mohou v otázce efektivnější bezpečnosti něco udělat podniky?

Mohou tlačit na vlády a přinutit je investovat do takových opatření, aby se stejná situace již neopakovala. Další pandemie určitě přijde a je lepší utratit miliardy za efektivní prevenci než vydat biliony na její následky.

Existuje ve světě nějaké město, které byste označil za dokonalé?

Určitě ne v každém ohledu. Vybrat nejoblíbenější město je pro mě stejně nemožné, jako kdybyste chtěl, abych vám řekl, které ze svých dětí mám nejraději. Lze srovnávat pouze jednotlivé aspekty. Například Singapur má fantastickou veřejnou správu. Na druhou stranu, osobně bych raději žil ve svobodnějším městě, které má více historických památek. V oblasti dostupnosti a kvality vzdělávání bych vyzdvihnul řadu míst ve Skandinávii, Dánsku a Německu. Pokud bych měl vybrat město s úžasnou atmosférou, kterým se rád procházím, určitě bych vybral Prahu.

Edward Glaeser (54)

  • Rodák z New Yorku. Vystudoval ekonomii na prestižních amerických univerzitách v Princetonu a Chicagu. 
  • Od roku 1992 přednáší ekonomické obory na Harvardově univerzitě. Zastává také funkci ředitele programu pro výzkum měst v Mezinárodním růstovém centru (IGC), tedy hospodářském vědeckém institutu v Londýně.   
  • Napsal řadu oceňovaných knih, novinových článků a akademických studií, v nichž se zabývá především ekonomií měst. Je obecně považován za jednoho z největších světových odborníků na urbanismus.   
  • Zastává názor, že právě velkoměsta jsou nejvýznamnějším výtvorem lidstva. 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video