Boeing chce pro Ukrajinu vyrobit levné dálkové střely. Dokáže je dodat už na jaře
Spojené státy zvažují návrh společnosti Boeing, která chce pro potřeby ukrajinské armády vyrobit nové střely, které by Ukrajincům umožnily zasáhnout ruské cíle mnohem dále za frontovými liniemi než dosud, a přitom neobsahovaly žádné extrémně drahé a obtížně dostupné komponenty.
Válka na Ukrajině trvá už přes devět měsíců, armádní sklady USA a dalších spojenců Kyjeva se za tu dobu značně vyprázdnily. Washington proto nyní hledá způsob, jak vyhovět dalším žádostem Ukrajiny o poskytnutí zbraní, pokud možno takových, které by jí umožnily zasáhnout ruské cíle dále za bojovými liniemi. Boeingem nabízená střela, označovaná jako GLSDB, je jedním z řady návrhů, jak situaci řešit, píše agentura Reuters.
GLSDB by Boeing dokázal Ukrajině dodat už na jaře 2023. Nová zbraň by vznikla složením malé bomby GBU-39 s raketovým motorem M26. Obou komponentů má americká armáda ve svých skladech dostatek a případná výroba dalších je relativně levná.
Boeing se ke zprávě odmítl vyjádřit. Mluvčí amerického ministerstva obrany Tim Gorman návrh Boeingu také nekomentoval, připustil ale, USA a spojenci nyní zvažují, jaké zbraňové systémy by Ukrajině nejvíce pomohly.
Jaderné zbraně ve světě. Kdo jimi disponuje a kde jsou rozmístěné
Dolet nové střely má činit 150 kilometrů, zatímco munice do amerických raketometů HIMARS, kterou má nyní Ukrajina podle dostupných informací k dispozici, zasáhne cíle nanejvýš 80 kilometrů vzdálené. USA přitom dosud odmítaly požadavky Kyjeva na poskytnutí raket schopných zasáhnout vzdálené cíle, nevyhověly například dřívější ukrajinské žádosti o rakety ATACMS s doletem 300 kilometrů.
Střely GLSDB vyvíjí Boeing spolu se švédským Saabem přinejmenším od roku 2019. „V nejbližší době očekáváme první objednávky,“ prohlásil v říjnu šéf Saabu Micael Johansson. GLSDB je naváděná GPS, dokáže překonat některé druhy elektronického rušení naváděcího systému a může být využita například proti obrněným vozidlům, uvádí Saab. GLSDB lze odpalovat pomocí systému HIMARS i houfnic M270. Obě již má Ukrajina ve svém arzenálu.
Společnost Lockheed Martin se mezitím snaží zdvojnásobit tempo výroby raketometů HIMARS na 96 odpalovačů za rok, brzdí jej v tom ale nedostatek lidí na pracovním trhu a problémy u některých dodavatelů. Tempo výroby samotných střel HIMARS činí 4600 ročně. Ukrajina jich podle analýzy Reuters dostala už více než pět tisíc.
Armáda USA také usiluje o zvýšení výroby standardních dělostřeleckých nábojů kalibru 155 mm. Dosud Pentagon trval na tom, aby se tato munice vyráběla jen ve vládou vlastněných závodech. Nyní se uvažuje o tom, že by je mohli vyrábět i externí dodavatelé, uvedl minulý týden Pentagon.
