Spojené státy zvažují návrh společnosti Boeing, která chce pro potřeby ukrajinské armády vyrobit nové střely, které by Ukrajincům umožnily zasáhnout ruské cíle mnohem dále za frontovými liniemi než dosud, a přitom neobsahovaly žádné extrémně drahé a obtížně dostupné komponenty.
Válka na Ukrajině trvá už přes devět měsíců, armádní sklady USA a dalších spojenců Kyjeva se za tu dobu značně vyprázdnily. Washington proto nyní hledá způsob, jak vyhovět dalším žádostem Ukrajiny o poskytnutí zbraní, pokud možno takových, které by jí umožnily zasáhnout ruské cíle dále za bojovými liniemi. Boeingem nabízená střela, označovaná jako GLSDB, je jedním z řady návrhů, jak situaci řešit, píše agentura Reuters.
GLSDB by Boeing dokázal Ukrajině dodat už na jaře 2023. Nová zbraň by vznikla složením malé bomby GBU-39 s raketovým motorem M26. Obou komponentů má americká armáda ve svých skladech dostatek a případná výroba dalších je relativně levná.
Boeing se ke zprávě odmítl vyjádřit. Mluvčí amerického ministerstva obrany Tim Gorman návrh Boeingu také nekomentoval, připustil ale, USA a spojenci nyní zvažují, jaké zbraňové systémy by Ukrajině nejvíce pomohly.
Jaderné zbraně ve světě. Kdo jimi disponuje a kde jsou rozmístěné
Dolet nové střely má činit 150 kilometrů, zatímco munice do amerických raketometů HIMARS, kterou má nyní Ukrajina podle dostupných informací k dispozici, zasáhne cíle nanejvýš 80 kilometrů vzdálené. USA přitom dosud odmítaly požadavky Kyjeva na poskytnutí raket schopných zasáhnout vzdálené cíle, nevyhověly například dřívější ukrajinské žádosti o rakety ATACMS s doletem 300 kilometrů.
Střely GLSDB vyvíjí Boeing spolu se švédským Saabem přinejmenším od roku 2019. „V nejbližší době očekáváme první objednávky,“ prohlásil v říjnu šéf Saabu Micael Johansson. GLSDB je naváděná GPS, dokáže překonat některé druhy elektronického rušení naváděcího systému a může být využita například proti obrněným vozidlům, uvádí Saab. GLSDB lze odpalovat pomocí systému HIMARS i houfnic M270. Obě již má Ukrajina ve svém arzenálu.
Společnost Lockheed Martin se mezitím snaží zdvojnásobit tempo výroby raketometů HIMARS na 96 odpalovačů za rok, brzdí jej v tom ale nedostatek lidí na pracovním trhu a problémy u některých dodavatelů. Tempo výroby samotných střel HIMARS činí 4600 ročně. Ukrajina jich podle analýzy Reuters dostala už více než pět tisíc.
Armáda USA také usiluje o zvýšení výroby standardních dělostřeleckých nábojů kalibru 155 mm. Dosud Pentagon trval na tom, aby se tato munice vyráběla jen ve vládou vlastněných závodech. Nyní se uvažuje o tom, že by je mohli vyrábět i externí dodavatelé, uvedl minulý týden Pentagon.
