Evropská unie brzy představí detailní plán, v němž odhalí, jak hodlá použít zmrazené ruské peníze a majetky na poválečnou obnovu Ukrajiny. Stanici CNBC to řekl švédský diplomat Anders Ahnlid, který má tuto agendu v sedmadvacítce na starosti. Nakládání se zabavenými ruskými aktivy však nadále zůstává z právního, politického i z technického hlediska složité a řešení marně hledají i české úřady.
„Vedli jsme poměrně dlouhé diskuze o tom, jak použít tato aktiva k platbě za rekonstrukci Ukrajiny. A nyní jsme, doufám, v pozici, kdy už brzy předložíme nápady, jak využít alespoň výnosy z těchto zmrazených aktiv,“ sdělil CNBC Ahnlid. Evropská unie zároveň potvrdila, že na svém území zadržuje přes 200 miliard eur, zhruba 4,7 bilionu korun, a majetek za dalších dvacet miliard eur, jenž patří ruské centrální bance a ruským občanům zařazeným na unijní sankční listinu.
Evropské státy začaly zabavovat aktiva ruského státu a oligarchů napojených na prezidenta Vladimira Putina krátce po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Zejména Polsko a pobaltské republiky dlouhodobě tlačí v Bruselu na to, aby se ze zmrazených peněz zaplatily válečné škody a tuto myšlenku podporuje i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ta loni v listopadu vyzvala k vytvoření legálního mechanismu, na jehož základě by výtěžek z prodeje ruských majetků mohl být věnován Kyjevu.
Z právního pohledu se nicméně jedná o mimořádně komplikovanou proceduru, nemluvě o možných odvetných krocích ze strany Ruska. Do médií dokonce v dubnu unikla neveřejná zpráva právníků Evropské komise, podle které bude nutné zadržovaný majetek po válce vrátit. Brusel či evropské vlády mají sice pravomoc aktiva zmrazit, vlastnická práva ovšem zůstávají v rukou sankcionovaných jedinců.
Ruští oligarchové: Kdo z nich má k Putinovi nejblíže?
Se stejnými problémy se ostatně potýkají i země mimo Evropskou unii. Třeba Velká Británie chtěla použít na humanitární účely zisk z prodeje londýnského fotbalového klubu Chelsea, který patřil ruskému miliardáři Romanu Abramovičovi. Více než rok po uskutečnění transakce však Ukrajina kvůli právním úkonům stále nedostala ani penci a finanční prostředky leží ladem na Abramovičově zmrazeném účtu v britské bance.
Podle Ahnlida se evropské orgány chtějí v první řadě soustředit na využití aktiv ruské centrální banky, což by mělo být právně snazší než nakládání s majetky soukromých osob. To potvrdil E15 i mluvčí Ministerstva zahraničí ČR Daniel Drake. „Pracujeme na unijním řešení použití výnosů ze zmrazených prostředků, primárně ruské národní banky,“ uvedl. I tak ale zůstává nejasné, kolik peněz z nich může Kyjev získat, jak dlouho to potrvá a zda mu vůbec budou na rekonstrukci stačit.
Světová banka, Evropská komise a OSN letos v březnu vypočítaly, že poválečná obnova Ukrajiny bude stát nejméně 441 miliard dolarů, skoro deset bilionů korun. Účet za válečné škody ovšem narůstá každým dnem. Do zmíněné sumy například není zahrnuto nedávné zničení Kachovské přehrady a jeho katastrofální následky.
S ruskými majetky si prozatím nevědí rady ani tuzemské zákony. České úřady dosud zmrazily ruská aktiva v hodnotě až deseti miliard korun. „Tato částka je ale pouze kvalifikovaným odhadem. Platí to především u složitě a nákladně ocenitelných aktiv jako jsou podíly v obchodních společnostech či práva duševního vlastnictví. Hodnota je navíc proměnlivá tím, kdy se některá podezření ukážou lichá, a majetek se tak musí rozmrazit, nebo naopak tím, že přibývají nové případy,“ upřesňuje mluvčí ministerstva financí Stefan Fous.
Vyvlastnění aktiv státem bez náhrady původnímu majiteli nepřipadá podle právníků v úvahu. Není také jasné, jak by se mělo postupovat v případě, kdy majetek není psaný přímo na konkrétního ruského oligarchu, ale třeba na jeho příbuzného nebo na firmu. Nelze ani jednoznačně říci, za jakých podmínek by se zmrazený majetek mohl sankcionovaným osobám vrátit. K nalezení řešení tedy zřejmě bude nutná úprava legislativy v koordinaci s ostatními státy Evropské unie.
„Využití ruského majetku pro rekonstrukci Ukrajiny je téma ministerstva zahraničí, které má sankční politiku na starosti. Nyní v této bezprecedentní záležitosti probíhají debaty na unijní úrovni, zatím však z důvodu absence potřebné legislativy bez návrhu konkrétních postupů,“ doplňuje Fous.
