Utahování ruské smyčky kolem východoukrajinského Bachmutu a aktivity sil Moskvy u města Vuhledar na jihozápad od Doněcku naznačují, že obávaná velká ruská ofenziva začíná. V tuto chvíli není jasné, jestli Ukrajinci Bachmut udrží a jaké další plány má Kreml poté, co u Vuhledaru zřejmě přišel o konvoj. Snaha Kyjeva držet pozice v Donbasu však může zbrzdit nebo znemožnit jarní ukrajinskou protiofenzivu, na kterou se rovněž čeká. Kyjev připouští, že situace na východě je svízelná a žádá urychleně další vojenskou pomoc, zejména stíhačky.
„Myslím, že realita je taková, že už vidíme začátek. Vidíme, jak posílají více vojáků, více zbraní, aby se pokusili zatlačit na Ukrajince,“ řekl tento týden podle The Wall Street Journal na téma ruské ofenzivy generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. „Rusko potřebuje něco ukázat. Během posledních šesti měsíců byly jediným místem, které dokázali získat pod kontrolu, ruiny Soledaru, což je vesnice,“ počítá podle CNBC s ruským nástupem i poradce ukrajinského ministerstva obrany Jurij Sak.
Řada odborníků celé týdny předpokládala, že se v předjaří a na jaře obě strany odhodlají k velkým akcím, jejichž výsledek by mohl předurčit další vývoj války. Od Kyjeva se očekává snaha o posun jižním směrem s cílem osvobodit celou Chersonskou oblast, Melitopol a následně i Krym. V případě Moskvy jsou odhady záměrů složitější, nejrealističtějším předpokladem je faktické ovládnutí čtyř regionů, které Kreml formálně anektoval na podzim. Prezident Vladimir Putin přitom sází na využití statisíců mobilizovaných, které povolal do zbraně na podzim a od té doby prošli výcvikem.
„Ruské vedení stojí před volbou: buď pokračovat v pomalém hlodání v Donbasu a zvýšit tlak podél celé donbaské fronty, nebo se rozhodnout pro novou velkou ofenzívu ze severu či z jihu, která by za současných okolností hraničila s hazardem,“ komentoval pro The Moscow Times situaci izraelský vojenský expert David Gendelman. Ruské plány jsou podle něj limitované vojenskými schopnostmi a nedostatkem zbraní a vybavení. Domnívá se, že rozhodnutí Kremlu o tom, jak v agresi pokračovat, bude na ukrajinském bojišti patrné v horizontu pouhých dní.
I další odborníci míní, že právě nyní, v období ročního výročí invaze, začíná další, velmi krvavá fáze války. Poslední dění naznačilo, že Rusové se soustředí zejména na tři oblasti: na linii Svatove-Kreminna v Luhanské oblasti a Bachmut a Vuhledar v Doněcké oblasti. Pokud by se jim podařilo získat tři první jmenované body, uvolnila by se jim cesta na Slovjansk a Kramatorsk.
Ovládnutí jižněji položeného Vuhledaru by Ukrajincům zase zkomplikovalo tažení na Berďansk a Mariupol a přerušilo zásobovací trasy. „Je to jeden z hlavních logistických bodů Donbasu a také jeden z hlavních výškových bodů,“ řekl AP zástupce velitele ukrajinského praporu námořní pěchoty Maxym. I když stále není jasné, co se tam v uplynulých dnech stalo, má se za to, že Moskva u Vuhledaru přišla o konvoj zhruba tří desítek kusů techniky, patrně tanků a bojových vozidel pěchoty.
Tyto události a množící se zprávy o celkovém počtu vysokých obětí v ruských řadách v poslední době v zemi opět povzbudily kritiku vedení bojů. A také debatu, zda jsou síly Moskvy schopné dosáhnout alespoň skromnějších územních zisků podél současné fronty. „Rusko zmobilizovalo velké množství vojáků, ale nemusí to být nutně dobře vycvičené nebo motivované jednotky. Špatně vycvičení vojáci jsou užitečnější v obraně než v útoku,“ podotkl pro The Moscow Times Rob Lee z amerického Ústavu výzkumu zahraniční politiky.
Odborníci nyní nedokážou odhadnout, jestli nakonec padne Bachmut, a neshodují se ani na tom, zda tvrdošíjná ukrajinská obrana města stojí za to. „Američtí plánovači obrany odhadují, že ukrajinské síly nejsou schopny současně bránit Bachmut a zahájit jarní protiofenzívu, a naléhali na Ukrajinu, aby upřednostnila jarní protiofenzívu před obranou Bachmutu,“ uvedl ve své pravidelné zprávě Institut pro studium války (ISW). Ústav však považuje rozhodnutí Kyjeva město co nejdéle držet za správné. Konstatuje, že i Moskva musí k místu poutat velké množství elitních sil.
„Situace na frontě, zejména v Doněcké a Luhanské oblasti, zůstává velmi obtížná. Boje jsou doslova o každý metr ukrajinské země,“ připustil tento týden prezident Volodymyr Zelenskyj. Kyjev proto žádá Západ o další a urychlenou pomoc, chce získat především stíhačky a rakety dlouhého doletu.
„Časový faktor je pro nás zásadní,“ citovala stanice Deutsche Welle náměstka ukrajinského ministra zahraničí a někdejšího velvyslance v Německu Andrije Melnyka. „Je jasné a říkají to všichni vojenští experti, že Ukrajina nemůže vyhrát tuto válku bez letectva a bez námořnictva. Tato válka může být ukončena pouze na bitevním poli,“ dodal Melnyk.
Šéf obrany v Berlíně Boris Pistorius konstatoval, že o dodávkách letadel se určitě povede diskuze, ale v tuto chvíli tato záležitost není v centru pozornosti. Největší ochotu v tomto směru zatím jeví Nizozemsko. Ministryně obrany země Kajsa Ollongrenová tento týden připustila dodávku stíhaček F-16, nejprve ji ale chce probrat s USA a dalšími partnery.
Západ v posledních týdnech přislíbil Kyjevu velké množství obrněných vozidel a tanků, většina zbraní však bude dodána až v horizontu měsíců a do jarních bojů tak nezasáhnou. Kyjevu však tyto přísliby umožňují odvážněji využít techniku, kterou už disponuje.
