Téměř celý civilizovaný svět považuje za největšího vyvrhele lidské rasy ruského prezidenta Vladimira Putina. Válka na Ukrajině by však nebyla možná, kdyby kolem sebe neměl okruh věrných, kteří mu zdatně pomáhají, věrně a nekriticky slouží či ho inspirují a ponoukají k provádění agresivní zahraniční politiky. Podívejte se na některé z výrazných tváří, které tak či onak přispěly k ruské invazi na Ukrajinu.
Sergej Šojgu (66)Ruský prezident Vladimir Putin a ministr obrany Sergej Šojgu jsou přátelé.|Reuters
Politik a generál, jenž už deset let řídí ruskou obranu, se do Moskvy přistěhoval z nomádské rodiny na Sibiři v roce 1990. Právě včas na to, aby mohl zahájit kariéru v nové éře země. V devadesátých letech rychle šplhal vzhůru jakožto expert na civilní obranu, přírodní katastrofy a krizové situace, až se stal prvním šéfem ministerstva pro mimořádné situace, kde vydržel velmi dlouho.
V roce 2012 působil krátce jako gubernátor Moskevské oblasti, ale už na podzim byl jmenován ministrem obrany. Má se za to, že Putin chtěl jeho výběrem omezit petrohradskou kliku vlivného klanu z prostředí obrany, bezpečnosti a zpravodajství, známou jako „siloviki“.
To byl zřejmě počátek velké loajality ministra, s jehož prací mohl být Putin dosud spokojený. Šojguův vliv v Kremlu vzrostl s úspěšnou anexí Krymu a ruskou vojenskou účastí v Sýrii. Oblíbený je dlouhodobě i mezi ruskou veřejností.
V médiích kolují důkazy osobního přátelství prezidenta s jeho ministrem, kdy spolu loví ryby a zvěř nebo sbírají houby. Spekulovalo se o něm dokonce jako o možném nástupci Putina, ačkoli se řešil jeho možný hendikep v podobě „neruského“ jména a etnických kořenů. O jeho názorech se toho ví málo, podle některých expertů ale není fanatik, který nenávidí Západ. Dokonce i kritici Kremlu v minulosti oceňovali Šojguovu umírněnost a kompetentnost.
Jevgenij Prigožin (60)Jevgenij Prigožin, „Putinův šéfkuchař“, se dostal na výsluní díky restauračnímu byznysu. Nyní se má za to, že řídí po světě podvratné aktivity ve prospěch Ruska.|Profimedia
Jednou z nejvýznamnějších ruských šedých eminencí je Jevgenij Prigožin alias „Putinův šéfkuchař“. Přezdívka naráží na to, že se vypracoval z prodavače párků v rohlících na dvorního dodavatele potravin pro stát včetně armády. Kromě toho je spojován se žoldáky známými jako Vagnerova skupina.
Prigožin pochází z Petrohradu a ještě před kolapsem SSSR se podíval do vězení jako člen gangu. Po propuštění začal podnikat ve stáncích s rychlým občerstvením a později založil síť supermarketů. V polovině devadesátých let začal v Petrohradu otevírat módní restaurace a tím pronikl mezi smetánku včetně té nejvyšší politické. Obsluhoval cizí prezidenty a místním špičkám začal poskytovat VIP cateringové služby.
Díky konexím získal lukrativní státní zakázky na dodávky potravin ruským školákům a vojákům. S penězi přišel životní styl oligarchy: palác v Petrohradu, jachta, soukromé letadlo nebo heliport. Prigožin zřejmě získal dojem, že by se měl za tyto výsady své vlasti nějak odvděčit ,a začal se věnovat i jiným aktivitám.
Je podezřelý z řízení a financování trollích farem, jejichž cílem je šíření dezinformací a destabilizace Západu. Mediálně se podílel také na posilování proruského vnímání na východě Ukrajiny a na Krymu s cílem podnítit separatistické tendence.
Za jeho nejtemnější činnost je považováno financování paramilitantní skupiny vagnerovců, kteří jsou podezřelí z bojů v mnoha zemích světa: Sýrii, Libyi, Súdánu, Středoafrické republice či v Mali i na dalších místech.
Počet vagnerovců se odhaduje na tisíce. Jejich aktivity mapují důvěryhodné zdroje, jasné informace o nich a spojení s Prigožinem ovšem chybějí. On sám spojení opakovaně popírá. „Myslím, že je prostředníkem,“ popsala americkému časopisu Foreign Policy expertka Kimberly Martenová z Kolumbijské univerzity s tím, že Prigožin využívá svých konexí na zprostředkování pochybných „státních zakázek“.
Prigožin se dostal na listinu osob, které chce dopadnout FBI. Jeho stopa je nyní zřejmě patrná v ukrajinském konfliktu. Na sociálních sítích se objevily fotografie potravinových balíčků ruských vojáků, jež jsou sedm let prošlé. V médiích se nyní objevily i spekulace, že vagnerovci v zemi operují s cílem zabít prezidenta Volodymyra Zelenského.
Ramzan Kadyrov (45)Ramzan Kadyrov vyslal Putinovi na pomoc své bojovníky.|Reuters
Další temnou postavou současného Ruska je čečenský lídr Ramzan Kadyrov, Putinův loajální spolupracovník a jeho nástroj k udržení klidu na Kavkazu. Kadyrovova kariéra byla velmi rychlá. Je synem někdejšího čečenského prezidenta Achmata Kadyrova, kterého po skončení druhé čečenské války odmítl akceptovat stále doutnající odboj a zabil ho bombou na fotbalovém stadionu.
Ramzan, jenž během druhého konfliktu přešel společně s otcem na ruskou stranu, v podstatě vyplnil uvolněné místo. Funkci prezidenta sice získal až v roce 2007, už dříve však v regionu prosazoval svou a ostatní politici se mu raději klidili z cesty.
Čečensku vládne tvrdou rukou a opakovaně je obviňován z porušování lidských práv, především z brutálního zacházení s příslušníky sexuálních menšin. Dříve byl dokonce některými novináři a aktivisty spojován s mučením a únosy lidí. Zároveň je milovníkem sportu, různých show, celebrit a pózování na bizarních fotografiích určených pro sociální sítě, kde se všemožně snaží vylepšovat svou mediální tvář.
Pro Putina je důležitý nejenom proto, že dokáže udržovat v klidu potenciálně odbojné muslimy v zemi. V uplynulých letech se Kadyrov snažil být i určitým ruským ambasadorem v islámských zemích, například ve Spojených arabských emirátech a Bahrajnu.
V minulosti si dokonce dovolil mírný odboj vůči Kremlu, když v Grozném pořádal velký protest proti pronásledování Rohingů v Barmě. „Jestliže Rusko bude podporovat tyto šakaly, kteří páchají zločiny, potom jsem proti ruské pozici, protože mám svůj pohled, vlastní pozici,“ uvedl v roce 2017 na Instagramu.
S Ukrajinou jsou nyní spojováni jeho bojovníci, označovaní jednoduše za „kadyrovce“. Není zcela jasné, kolik se jich na straně Ruska do bojů zapojilo, počátek jejich výpravy však provázela strach vyvolávající videa vzbuzující dojem, že se na Ukrajinu valí hordy všeho schopných hrdlořezů.
Kadyrov už však připustil ztráty. „Tito chlapci si zvolili stát se hrdiny, kteří obětovali život za bezpečí dvou zemí. Dostali rozkaz omezit ztráty mezi civilním obyvatelstvem Ukrajiny, aby byly co nejmenší, a splnili jej,“ prohlásil.
Valerij Gerasimov (66)Generál Valerij Gerasimov je pokládán za autora dotkríny hybridní války. Skutečnost je trochu složitější.|CTK
Šéf generálního štábu ruských ozbrojených sil je označován za „mozek“ ruské armády, jelikož je autorem Gerasimovovy doktríny, konceptu hybridní války, který kombinuje vojenské operace s prvky informačními, diplomatickými, ekonomickými, technologickými a kulturními. Díky tomu může probíhat nepřetržitě a posouvat Rusko k dosažení jeho velmocenských cílů i v době klidu zbraní.
Gerasimov pochází z Tatarstánu a v devadesátých letech vystudoval na Vojenské akademii Generálního štábu ozbrojených sil Ruské federace v Moskvě. Vystřídal řadu velitelských pozic, až se v roce 2010 stal zástupcem velitele generálního štábu a od roku 2012 jej řídí. O rok později napsal ve vojenském periodiku článek, pro který se vžilo ono označení „doktrína“, i když je podle odborníků nadnesené.
Na Západě se stal známějším po anexi Krymu v roce 2014, kdy byly kremelské aktivity povzbuzující separatismus spojovány právě s jeho vizí. Objevují se však názory, že Gerasimov pouze dobře zformuloval to, co různé státy dělaly vždy a co v Rusku není tak úplně dobře koordinované. Podle nich je i Gerasimovův vliv na Západě poněkud přeceňován.
Jisté je, že generál se snažil o reformu armády poté, co se v gruzínské válce v roce 2008 ukázaly její slabiny. Budoucnost vojska vidí v moderních zbraních, technologiích a v efektivnějším řízení, které by Rusku dodaly větší konvenční sílu a snížily tak význam jaderného odstrašování.
V souvislosti s válkou na Ukrajině bývá zmiňován jeho poměrně dobrý vztah s nejvýše postaveným americkým generálem Markem Milleym, který by teoreticky mohl odblokovat situaci. Oba generálové si v minulých měsících opakovaně telefonovali a v září spolu několik hodin hovořili ve Finsku. „Když spolu vojenští vůdci velmocí komunikují, je svět bezpečnějším místem,“ pravil tehdy Milley.
Alexandr Dugin (60)Radikální nacionalista Alexandr Dugin dlouhodobě hlásá, že Ukrajina by měla být anektována.|Profimedia
Politik, publicista, politolog, sociolog, filozof a bývalý profesor Lomonosovovy univerzity v Moskvě je záhadnou figurou, o jejímž vlivu přímo na prezidenta se stále spekuluje. Jeho extrémní názory ale natolik korelují s agresivní zahraniční politikou Kremlu, že je mu připisován možná až příliš velký význam.
Duginovi se tak přezdívá „Putinův mozek“ nebo také „Putinův Rasputin“ a není to jenom kvůli fyzické podobě s mužem, jenž ovládal ruskou carskou rodinu před pádem samoděržaví. Jeho myšlenky jsou kombinací konzervatismu, vypjatého nacionalismu, militarismu, komunismu, religionismu i mysticismu. Propaguje kupříkladu zákaz chemie a fyziky a je proti moderním technologiím.
Dugin stál po rozpadu Sovětského svazu u zrodu Národně-bolševické strany Ruska (Nazbols), jejíž symbolika odkazuje na sovětskou a nacistickou zároveň. Jejím sloganem je: Rusko je všechno, zbytek je nic. Později se angažoval v podobných politických projektech a začal šířit myšlenku euroasianismu, který možná Putina inspiroval k vytvoření Euroasijského hospodářského svazu, obdobu SSSR a pokusu podmanit si Ukrajinu po dobrém.
Podobně jako Putin se totiž domnívá, že rozpad SSSR byl katastrofou, navrhuje znovuvytvoření ruské říše, a to klidně i násilím. Už v roce 2008 Putina ponoukal, aby po Gruzii zaútočil i na Ukrajinu, kam má zákaz vstupu.
Napsal přes třicet knih, z nichž nejdůležitější jsou Základy geopolitiky z roku 1997, které určitě našly ohlas v Kremlu a z nichž se učí i důstojníci ruské armády. Kniha pokládá základy cest k dosažení velké ruské říše včetně například odříznutí Británie od Evropy.
Prosazuje destabilizaci Západu pomocí dezinformací a podvracení a využití evropské závislosti na ruských fosilních palivech. Zastává názor, že Ukrajina by měla být anektována a její identita zlikvidována. Podmaněny ruskému vlivu by podle něj měly být i někdejší sovětské satelity a Balkán.
Dugin je inspirací také pro americkou krajní pravici, například pro Stevea Bannona, někdejšího poradce exprezidenta Donalda Trumpa.
