Válkou zasažená Ukrajina je silně závislá na importu nafty ze zahraničí. Potřebuje totiž čím dál tím více paliva pro provoz vojenské techniky. Část této nafty však paradoxně pochází od nepřítele, upozorňuje německý deník Handelsblatt. Jedním z předních dodavatelů ruského paliva je například maďarský ropný a plynárenský koncern MOL. Ten se z tohoto faktu snaží vyvinit.
Společnost MOL, která je z jedné čtvrtiny vlastněná maďarským státem, podle Handelsblattu zásobuje ukrajinské tanky naftou vyrobenou z ruské ropy a během letošního prvního pololetí dokonce export tohoto paliva na Ukrajinu zdvojnásobila, přičemž absolutní objem dodávek není veřejně známý.
Maďarský koncern se proti tomu v pondělí ohradil v komentáři s titulkem „Kdo vydělává na prodeji paliv ukrajinským tankům?“ v němž jednak uvedl, že do uvedeného nárůstu dodávek je započítaná i nafta, která nepochází přímo z Maďarska. A dále zmínil, že zdaleka největší část ruského paliva, které ukrajinská armáda využívá, putuje do země po železnici z Polska.
„Paradoxem paliv dodávaných na Ukrajinu z Polska je to, že podle informací společnosti MOL v současnosti právě polská společnost a její česká dceřiná společnost (PKN Orlen a Unipetrol – pozn. red.) nakupují ruskou ropu nejdráže. Platí za ni ruským obchodníkům stejně nebo i více, než je cena ropy Brent,“ stojí také v článku.
Maďarský koncern je na ukrajinském trhu již několik měsíců primárním exportérem paliv, což může Polákům vadit. Maďaři také nakupují ropu levněji a mohou produkt z ní vyvážet na Ukrajinu, kdežto polský koncern nakupuje ruskou ropu pro české rafinerie dražší, než je cena ropy Brent. „Výjimku na prodej nafty Ukrajině, která je vyrobená z ruské ropy, má od Evropské unie pouze Maďarsko, Slovensko a Bulharsko. Poláci samozřejmě mohou Kyjevu dodávat palivo, nesmí však pocházet z ruských surovin,“ vysvětluje mluvčí České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu Václav Loula. Jeho slova e15 potvrdil také zdroj z energetických kruhů, jenž si nepřál být jmenován.
Zástupci MOL na to nejprve reagovali oznámením, že se k věci nebudou dále vyjadřovat a komentář stáhnou. Následně však zaslali e15 vyjádření, podle nějž text upravovat ani stahovat nehodlají. „Vyjádřili jsme se v něm k nepravdivé informaci uveřejněné v Handelsblattu, což jsme dokladovali veřejně dostupnými informacemi Eurostatu. Nejsme si vědomi, že by v tomto vyjádření byly nepřesné informace, naopak jsme upozorňovali na nepřesnosti v Handelsblattu, tímto považujeme věc za uvedenou na pravou míru,“ uvedla společnost.
MOL má ve srovnání s konkurenty z Evropské unie výhodu, protože Evropská komise udělila Maďarsku do konce letošního roku výjimku z unijního embarga na import ruské ropy. Maďaři tak mohou nadále zpracovávat ruskou ropu ve svých rafineriích, píše Handelsblatt. Budapešť navíc hodlá požádat Brusel, aby platnost této výjimky prodloužil až do konce roku 2024. Podle šéfa maďarské diplomacie Pétera Szijjártóa potřebuje koncern MOL další rok, aby mohl dokončit technologické změny v bratislavském Slovnaftu. Ty mu mají umožnit výrazně omezit dovoz ruské ropy Urals a nahradit ji jinými druhy.
Výjimku na import energetické suroviny z Ruska má v současnosti také Česká republika. Ta aktuálně dováží z této země čtyři miliony tun ropy ročně. „Česko však už podniklo nezbytné kroky a od roku 2025 žádnou ruskou ropu dovážet nebude,“ upřesňuje Loula.
Další zemí, z níž se na Ukrajinu může dostávat ruské palivo, je Turecko. Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan sice dlouhodobě vyzývá k uzavření míru na Ukrajině, k západním protiruským sankcím se ovšem nepřipojil a nijak se netají tím, že jeho stát se slevou nakupuje ruskou ropu, tu následně zpracovává a hotové produkty s vysokými zisky exportuje do zahraničí.
Ropa je pro Rusko nejdůležitějším zdrojem exportních a rozpočtových příjmů, bez nichž by nebylo schopno financovat svou válku. Finanční význam vývozu ropy pro Kreml ještě stoupl po zhroucení prodejů ruského zemního plynu do západní Evropy.
„Rusko ale patrně nemá pod kontrolou, kdo je konečným příjemcem jeho ropy naložené na tankery v baltských či černomořských přístavech. Konzumenti ropných produktů v Evropské unii se zase o původ ropy příliš nezajímají. Podobný sentiment asi existuje i na Ukrajině,“ domnívá se hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Přerušení dodávek tímto kanálem by podle ekonoma přineslo Rusku víc škody než užitku.
Naopak Ukrajina se nedostatku paliva v nejbližší době obávat nemusí. „Kdyby se tok ruské ropy do rafinerií MOL náhle zastavil, vyvolalo by to určité problémy se zásobováním a zřejmě i růst cen pohonných hmot ve větší části kontinentu, maďarskou ani ukrajinskou ekonomiku by to ale nezastavilo. Pohonné hmoty lze dovážet odkudkoli v Evropě. Dodavatelské řetězce jsou dnes lépe připraveny na různé alternativy,“ soudí Sobíšek.
