Vesty a helmy nejsou, a to v Česku i po celé Evropě, tvrdí prodejci. Obrovský zájem je především o neprůstřelné vesty, helmy, ale i o obvazy a nosítka. Pracovníci armyshopů pracovali přes víkend nonstop, aby alespoň částečně uspokojili poptávku. Za nedostatkem balistické ochrany může být kromě koronavirem zpřetrhaných dodavatelských řetězců i nejasná legislativa a postupy Evropské unie, které zkomplikovaly individuální dodávky ochranných potřeb už v roce 2014 při anexi Krymu.
„Zájem je neuvěřitelný. Nejsme schopni celou poptávku jakkoliv vykrýt. Sklady balistického zboží jsou úplně prázdné. V pátek mi zákazníci doslova rozebrali poslední kusy pod rukama ještě z nevybalených beden. Od kolegů mám informace, že situace není nikde lepší a ani nebude,“ říká zástupce armyshopu Marines Shop Jan Tříska.
Někteří prodejci se proto snažili aktivně upřednostňovat zájemce, kteří neshánějí zboží z vlastního strachu, ale lidi, kteří se starají o příbuzné a rodinu na Ukrajině. „Zákazník je zákazník. Přišla ale doba, kdy musíme prioritizovat potřeby. Ukrajině je nutné pomoci přímo v místě bojů, což je nyní podstatně důležitější než si syslit vestu pro vlastní obranu. Chránit se musejí lidé, kteří čelí přímé agresi,“ zdůvodnil Tříska své rozhodnutí vybírat si mezi zájemci.
Podle prodejců nelze očekávat, že se situace v dohledné době zlepší. Svou roli sehrála i koronavirová pandemie, jež zpřetrhala některé dodavatelské řetězce. „Výrobci materiálu navíc se skokovým navýšením poptávky nepočítali. Je akutní nedostatek veškerého výrobního materiálu,“ říká Tříska a dodává, že dodací lhůty byly už před zahájením invaze čtvrt až půl roku. „Mám ale obavy, že v Česku a obecně v Evropě toho už moc na dodání není,“ doplnil Tříska.
Prodejci vzpomínají i na anexi Krymu v roce 2014, kdy byla poptávka po armádním zboží jen o trochu nižší než nyní. Rozdíl ale podle některých provozovatelů armyshopů může tkvít v evropské legislativě, která zkomplikovala distribuci obranných potřeb. „Podle direktivy Evropské unie se z důvodu možného zneužití balistického zboží teroristy některé staré zbytkové armádní zásoby ničily. Tvořily největší zdroj dodávek na trhu, který vyschl. Za anexe Krymu byly ještě dostupné, dnes už nejsou a další vlna už těžko někdy bude,“ říká majitel Army Shopu Praha Michal Zelinka.
Dosloužilou armádní balistickou ochranu se pokusily nahradit komerční subjekty. Nové zboží může být ale pro většinu zájemců podle Zelinky cenově nedostupné.
Už i při anexi Krymu se ale narazilo na nejasnosti v právní úpravě. Podle ukrajinské Charkivské organizace pro ochranu lidských práv byly v roce 2014 omezeny individuální dodávky balistické ochrany z Polska na Ukrajinu, jelikož se polský prokurátor striktně držel zvláštních evropských předpisů, které údajně nerozlišují mezi neprůstřelnou vestou, helmou, tankem nebo kulometem, přičemž jsou všechny považovány za zbraň. Kvůli absenci zvláštního povolení polského ministerstva vnitra a ministerstva hospodářství bylo tehdy pohraniční stráží zabaveno 42 vest.
Problém vyřešila nevládní organizace právní kličkou, která umožňuje přenést přes hranice jen jeden předmět z dané kategorie, a transportovala takto 694 přileb, přičemž každou z nich bylo nutné přenést přes hraniční přechod pro chodce zvlášť. Organizace ale doufá, že se podobné komplikace nebudou opakovat a že už tak nedostatkové dodávky balistické ochrany nebudou omezeny.
