Po počátečním váhání nad tvrdostí reakce na ruskou invazi na Ukrajinu Západ signalizuje ochotu nasadit sankce největšího hospodářského kalibru. Chystá se prověřit odolnost „pevnosti Rusko“ vůči postihům tím, že sáhne na její samotné srdce – rezervy centrální banky. K tomu chce ještě připojit další kroky jako odpojení některých bank od mezinárodního platebního systému SWIFT. Už dříve oznámil postihy konkrétních bank a vysoce postavených Rusů. Pokud prezident Vladimir Putin na poslední chvíli nezatáhne za brzdu, čeká rubl pád a Rusy inflace a zoufalý zápas o záchranu majetku.
„Zavazujeme se uvalit restriktivní opatření, která budou bránit ruské centrální bance v tom, aby nasazovala své mezinárodní rezervy způsoby, které podkopávají dopady našich sankcí,“ uvádí prohlášení Evropské komise a vybraných západních zemí včetně Spojených států. „Ruská válka představuje útok na základní mezinárodní pravidla a normy, které se prosadily po druhé světové válce, a my jsme odhodláni je bránit,“ vysvětlili podle Bloombergu spojenci tvrdost reakce s tím, že opaření by měla být uvedena do praxe v následujících dnech.
Rozhodnutí zasáhnout ruskou centrální banku je mimořádné, dříve se na černou listinu dostaly pouze centrální banky zemí jako Írán, Venezuela či Severní Korea. Jejich rezervy v zahraničních měnách však byly velmi nízké. Ruské centrální bance se v posledních letech naproti tomu podařilo shromáždit rezervy v hodnotě zhruba 643 miliard dolarů, především z prodeje ropy a plynu. Panuje přesvědčení, že se tím Putin připravoval právě na západní sankce.
„Jednak rezervy navyšovali, jednak od roku 2018 začali snižovat podíl dolaru a navyšovali podíl eura a jüanu. Putin ale nepočítal s tím, že mu na rezervy někdo sáhne,“ zdůraznil hlavní ekonom společnosti Roger Dominik Stroukal.
„V praxi západní spojenci mohou zmrazit maximálně zhruba dvě třetiny rezerv. A to tu část, kterou ruská centrální banka drží v dolarech, eurech a potenciálně dalších měnách spojenců Západu, jako je japonský jen,“ vysvětluje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. „Sankci tak unikne ta část rezerv, kterou má ruská centrální banka v čínské měně, a také podstatná část rezerv, jež drží ve zlatě, protože to má převážně deponováno na své domácí půdě,“ podotýká.
Ve zlatě drží ruská centrální banka podle Stroukala zhruba 140 miliard dolarů, i s ním však bude velmi těžké obchodovat. Kovanda předpokládá, že instituce bude za něj a za držené jüany ve velkém nakupovat rubly, čímž je bude stahovat z trhu a pokusí se tak zastavit jejich propad. To však bude obtížné a volný pád rublu podle něj může vyústit v jeho úplný krach.
„Zhroucení rublu je nevyhnutelné,“ domnívá se i hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. „Bohaté zlaté rezervy ruské centrální banky na jeho obranu rublu stačit nebudou, i kdyby jeho dosavadní spojenci nebo nevyhraněné země jako Čína, Indie či Brazílie Rusku pomohly s odprodejem zlata a transakcemi se svými měnami rubl bránit. Samotné zásoby jüanu v devizových rezervách jsou v porovnání s dolarem a eurem stále velmi nízké, v ekvivalentu 700 milionů dolarů,“ podotýká.
Oborníci tak očekávají, že v pondělí Rusko zasáhne naprostá panika. „Každý, kdo má nějakou možnost, se v pondělí, až se otevřou trhy, bude chtít zbavit rublu, který bude padat a jeho cena se zastaví těžko říct kde,“ předvídá Stroukal. Lidé patrně budou ve velkém nakupovat kryptoměny. Řada Rusů ale pravděpodoně bude stát fronty před bankami, aby své peníze vybrali. Pokusí se je buď směnit na nějakou jinou měnu, především jüan, nebo se s nimi vrhnou do obchodů s cílem nakoupit zboží trvalejší hodnoty.
To však povede k nárůstu cen a inflace může nabrat velké tempo. Nelze navíc vyloučit, že stát v tak dramatické situaci nesáhne k nějakému extrémnímu kroku jako je znárodnění úspor lidí, aby měl sám prostředky.
Stroukal se domnívá, že víkendové oznámení tak tvrdého zásahu není náhodné. „To, že to neoznámili v pátek, kdy byly ještě otevřené trhy, dává Putinovi možnost, aby s tím něco udělal a rozhodl se, jestli chce zasednout k jednacímu stolu. Myslím si, že neexistuje lepší možnost, jak konflikt rychle zastavit,“ podotýká.
Naproti tomu kompletní odříznutí země od SWIFT by podle něj samo o sobě válku patrně nedokázalo ukončit tak brzy a komplikovalo by život i Západu, například obchod s plynem.
Kombinace všech sankcí, které Západ dosud na Rusko uvalil, či se k tomu chystá, bude patrně i tak autory postihů bolet. „Ruský trh je ztracen, ale protože doposud činil jen necelých šest procent obratu českého zahraničního obchodu, nebude to mít na celou ekonomiku tak zásadní dopad. Rozjednané kontrakty končí. Neuhrazené dodávky zboží a služeb se stanou velmi špatně dobytné nebo spíše rovnou nedobytné,“ připouští dopady i na Česko Horská. Sankce ale v žádném případě nedestabilizují velmi silný domácí finanční sektor, dodává.
V důsledku vypovězené hospodářské války Západu s Ruskem se také dá očekávat růst cen energií a celkové inflace a pomalejší ekonomické oživení po koronaviru.
