Barnier dnes s novináři hovořil poté, co členy Evropské komise seznámil se situací před druhým jednacím kolem, které se v Bruselu uskuteční příští týden. Poprvé se týmy Barniera a britského vyjednávače Davida Davise sešly 19. června, kdy jednání o brexitu fakticky začala.
Základní prioritou v této první fázi je pro unii právě zajištění, aby občané EU měli po brexitu v Británii stejná práva, jakým se těší nyní. To stávající britský návrh podle Barniera nyní nesplňuje. "Chceme, aby se občané EU v Británii těšili stejným právům jako Britové nyní žijící třeba ve Španělsku. Britský návrh takovou reciprocitu neumožňuje," řekl vyjednávač.
Podle Londýna by totiž občané EU v Británii byli subjekty britského práva, které předpokládá určitá omezení a zákony také mohou být v budoucnu změněny. EU chce mít jejich práva přímo jako součást dohody o britském vystoupení z unie.
"My chceme, aby nejvyšší garancí těchto práv byl Soudní dvůr EU," upozornil Barnier. To britská strana odmítá, ale podle unijního vyjednávače tak zpochybňuje úplné prosazení stávajících práv občanů EU.
Druhým významným bodem pro EU je britské uznání existence finančních závazků, které vůči unii má. Pak bude možné začít jednat a shodnout se na konkrétní metodologii výpočtu přesné výše finančního vyrovnání.
Třetím bodem, jak dnes Barnier připomněl, je rychlý začátek jednání o budoucím uspořádání situace na hranicích mezi Irskem a Severním Irskem. I zde je podle něj před konkrétními technickými řešeními nejprve potřeba politická dohoda obou stran, jak bude uspořádání v budoucnosti vypadat.
"Chci, aby bylo zcela jasné: tyto tři prioritní části první fáze jednání jsou nedělitelné. Tím myslím, že pokrok v jedné či dvou nebude dostatečný k tomu, abychom se mohli posunout k diskusím o budoucí podobě našich vztahů se Spojeným královstvím," upozornil vyjednávač EU.
