Spolu posiluje navzdory bitcoinové kauze, tvrdí průzkum STEM. Vysvětlení jsou dvě
Voličská podpora opozičního hnutí ANO podle volebního modelu agentury STEM oslabila na 30,1 procenta. Naopak koalice Spolu si mírně polepšila, hlasovalo by pro ni 22,3 procenta voličů. Do Sněmovny by se dostala ještě SPD, Starostové, Piráti a hnutí Stačilo!. Průzkum se konal ve dvou vlnách na přelomu května a června, přičemž druhá vlna už mohla zachytit prvotní dopady bitcoinové kauzy. Výsledky v neděli zveřejnila televize CNN Prima News.
V porovnání s modelem zveřejněným o týden dříve klesla podpora ANO o 1,5 procentního bodu. Podpora koalice Spolu, tvořené ODS, lidovci a TOP 09, o půl procentního bodu stoupla.
Mírně, z 12,8 na 13,1 procenta, si polepšila SPD. Naopak Starostové klesli o 0,6 procentního bodu na 10,8 procenta. Bez výraznějí změny zůstala podpora Pirátů a Stačilo! Hlas by jim dalo 6,2 procenta, respektive 5,5 procenta voličů.
Otázka, proč se bitcoinová kauza neprojevila poklesem důvěry ve vládní koalici, má podle ředitele výzkumu agentury STEM Jaromíra Mazáka dvě možné odpovědi. První z nich je, že u složitějších kauz trvá déle, než si na ně lidé vytvoří názor. Je proto možné, že dopady bitcoinové kauzy se naplno projeví až v polovině června nebo na jeho konci, řekl Mazák televizi CNN Prima News. Druhou možností podle něj je, že voliči Spolu přijali vysvětlení vlády a za dostatečnou odpověď považují odstoupení ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS).
Žádná další strana by pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Sněmovny nepřekonala. Nejblíž by k tomu měli se ziskem čtyř procent Motoristé sobě. Sociální demokraté (SOCDEM) by dostali 3,6 procenta, Přísaha 1,9 procenta a Zelení 1,6 procenta hlasů.
V přepočtu na mandáty by hnutí ANO ve volbách získalo 74 poslaneckých křesel. Koalice Spolu by jich měla 55, SPD 29 a STAN 23. Pirátům by podpora voličů přinesla deset mandátů a hnutí Stačilo! by mělo o jedno křeslo méně.
Výzkum veřejného mínění pro volební model provedla agentura STEM mezi 30. květnem a 4. červnem. Celkem se do něj zapojilo 1552 respondentů, z toho v mimořádné druhé vlně jich bylo 1033. „Mimořádný postup jsme zvolili proto, abychom zachytili možné prvotní dopady událostí kolem bitconového daru ministerstvu spravedlnosti a odstoupení Pavla Blažka (ODS),“ uvedl STEM.
Bitcoinovou kauzu vyvolalo darování kryptoměny za miliardu korun ve prospěch ministerstva spravedlnosti. Bitcoiny daroval ministerstvu Tomáš Jiřikovský odsouzený v roce 2017 za zpronevěru, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování. Věcí se zabývá policie, Vrchní státní zastupitelství v Olomouci prověřuje kauzu související s darem pro podezření ze tří trestných činů včetně zneužití pravomoci úřední osoby a legalizace výnosů z trestné činnosti. Pavel Blažek kvůli věci rezignoval na funkci ministra spravedlnosti, na vedení jihomoravské organizace ODS, v ODS pozastavil členství a nebude kandidovat v podzimních sněmovních volbách. Blažek řekl, že věc podcenil a svůj postup označil za chybu. Zároveň ale zdůraznil, že nejde o korupční záležitost.
