Salt Lake City hostilo v noci ze středy na čtvrtek jedinou živou předvolební debatu kandidátů na amerického viceprezidenta. Utkali se v ní demokratka Kamala Harrisová, která usiluje o Bílý dům společně s Joem Bidenem, a současný zástupce prezidenta Trumpa republikán Mike Pence. Moderování diskuze se tentokrát ujala Susan Pageová z deníku USA Today. V mimořádně vyrovnaném souboji měl možná lehce navrch Pence, na výsledek voleb to ale bude mít podle médií pramalý vliv.
Snad žádná viceprezidentská debata v historii se netěšila takovému očekávání jako právě duel mezi Pencem a Harrisovou. Nedávné onemocnění prezidenta Trumpa nákazou COVID-19 připomnělo voličům, jak staří jsou letošní uchazeči o křeslo šéfa Spojených států. Na jejich zástupce se tudíž pohlíží i jako na potenciální prezidenty. Nemluvě o skutečnosti, že oba hlavní aktéři neskrývají svůj zájem v budoucnu kandidovat na metu nejvyšší. V případě Harrisové se tak už dokonce stalo.
Pětapadesátiletá kalifornská senátorka s vyhraněnými liberálními názory Kamala Harrisová se může stát první ženou, která je navíc míšeneckého původu, na postu viceprezidenta. Jedenašedesátiletý zbožný konzervativec Pence byl naopak poslední čtyři roky významnou oporou Trumpovy kontroverzní politiky. Pokud se navíc Donald Trump nestihne brzy uzdravit, možná šlo o finální televizní debatu před volbami.
Uchazeči o úřad viceprezidenta se vyjadřovali k celkem devíti otázkám, které se tematicky ani formou příliš nelišily od první prezidentské debaty. Došlo na koronavirovou pandemii, ekonomiku, obchodní válku s Čínou, klimatické změny, rasové napětí ve Spojených státech, obsazení Nejvyššího soudu USA, názor kandidátů na potraty, samotnou úlohu viceprezidenta i na respektování výsledku voleb.
Po ukřičené první diskuzi mezi Trumpem a Bidenem plné osobních útoků diváci konečně dostali civilizovanější a hlavně věcnější debatu. Oba kandidáti dostali prostor detailněji představit plán svých nadřízených a zejména v první polovině debaty se i snažili dodržovat předepsaná pravidla. Ani tato konfrontace se nicméně neobešla bez ostřejších momentů. Hodně slovních přestřelek se točilo kolem afér prezidenta Trumpa. Diskutující se několikrát vzájemně obvinili ze lži. Harrisová v jeden moment dokonce důrazně napomenula Pence za to, že jí skáče do řeči.
Úvod diskuze ovládla Harrisová, když vytkla Trumpově kabinetu nezvládnutí pandemie a nazvala jej „nejhorším selháním amerického prezidenta v dějinách“. Mike Pence na druhou stranu dokázal poměrně efektivně obhájit většinu Trumpových rozhodnutí a ve druhé půli debaty dokonce mírně dominoval. Harrisová byla celkově méně útočná, než se čekalo. Podle komentátorů CNN však možná šlo o součást volební strategie.
Joe Biden si totiž na základě úterního průzkumu nadále udržuje výrazné vedení před Trumpem. Volilo by jej 57 procent hlasujících, zatímco současného šéfa Bílého domu jen 41 procent. Harrisová se tudíž zřejmě snažila především neudělat chybu a pohodlný náskok demokratů udržet.
Mike Pence si od zaoceánských novinářů vysloužil kritiku za to, že neodpověděl na některé dotazy. V nepříjemných chvílích stočil konverzaci jiným směrem nebo se vrátil k předchozímu tématu. Snažil se také přerušovat Harrisovou a často překračoval dvouminutový limit na zodpovězení otázky.
Pence během debaty vyzdvihl zásluhy Donalda Trumpa v ekonomice, především prosazení daňové reformy. Varoval, že Joe Biden po svém zvolení zvýší daně, zakáže používání fosilních paliv a zapříčiní, že se Spojené státy ekonomicky podvolí Číně. Zdravotnickou reformu, na které se Biden podílel jako viceprezident Baracka Obamy Pence nazval „katastrofou“ a Trumpova administrativa má podle něj v této oblasti mnohem lepší plán. Nejpozději za rok prý bude mít k dispozici antikoronavirovou vakcínu.
Harrisová kontrovala, že Trump zatajil Američanům, jak nebezpečná je nákaza COVID-19, obchodní válku s Čínou prohrál, zradil své přátele v NATO a podporuje autoritářské režimy a diktátory, jako je podle ní například ruský prezident Vladimir Putin. Kritizovala rovněž odstoupení USA od klimatické Pařížské dohody. Pokud bude Biden zvolen prezidentem, Spojené státy se k ní na základě tvrzení Harrisové opět připojí.
Značně vyhroceným tématem byly rovněž rasové protesty, které vypukly po smrti George Floyda, Afroameričana, jenž zemřel v květnu při nepřiměřeném policejním zákroku. „Spravedlnosti bude učiněno za dost. Neměla by to však být záminka pro rabování a výtržnosti,“ řekl nynější viceprezident. Podle Harrisové Trump nikdy dostatečně neodsoudil bělošské pravicové extrémisty.
Mike Pence v závěru odmítl odpovědět na otázku, zda republikáni v případě své porážky pokojně předají moc demokratům. „Jsem si jistý, že prezident Trump tyto volby vyhraje a bude znovu zvolen na další čtyři roky,“ uvedl Pence.
Američtí komentátoři jsou přesvědčeni, že současný viceprezident diskuzi za cenu porušování pravidel patrně o prsa vyhrál. Harrisová si nicméně také řekla svoje a na rozhodování voličů tato debata nebude mít příliš velký vliv. Spíše jen utvrdí ty, co se už rozhodli v jejich postojích. Jestli něco středeční diskuze ukázala, pak především to, že oba letošní kandidáti mají velmi silné zástupce a určitě o nich v americké politice ještě hodně uslyšíme.
