Já, Joe Biden, slavnostně přísahám... Spojené státy mají nového prezidenta

Joe Biden skládá přísahu.

Joe Biden skládá přísahu. Zdroj: Reuters

Kamala Harrisová složila přísahu do rukou soudkyně nejvyššího soudu Sotomayorové a stala se první viceprezidentkou v historii Spojených států.
Inaugurace Joea Bidena a Kamaly Harrisové
Poslední prezidentský projev Donalda Trumpa
Poslední prezidentský projev Donalda Trumpa
Trump se spolu s manželkou Melanií a rodinou rozloučil projevem
48
Fotogalerie

Spojené státy při tradiční inauguraci oficiálně potvrdily svého nového prezidenta Joea Bidena. Ten ve funkci vystřídal Donalda Trumpa. Biden se stal celkově 46. prezidentem USA. Jeho inaugurace začala ve středu 20. ledna v 17:00 středoevropského času. Akci jsme sledovali v online přenosu.

Inauguraci provázely obavy z bezpečnosti kolem budoucího prezidenta i celého aktu. Vede k nim mimo jiné dění z 6. ledna při sčítání hlasů volitelů, kteří měli v Kongresu stvrdit Bidenovo prezidentství. Příznivci Donalda Trumpa napadli Kapitol. Nepokoje si vyžádaly několik mrtvých a zraněných. 

Z obav z opakování podobných násilností střežily Washington v těchto hodinách přes 20 tisíc příslušníků bezpečnostních složek. 

Slavnostní akt nicméně začal bez komplikací a zdržení, americkou hymnu zazpívala popová diva Lady Gaga, slavnostní přísahu krátce po půl šesté složila viceprezidentka Kamala Harrisová. Krátce před 18. hodinou předstoupil ke slavnostní přísaze Joe Biden. Tím se stal formálně novým americkým prezidentem.

Spojené státy slaví triumf demokracie, řekl nový americký prezident Joe Biden. Podle něj USA zjistily, že demokracie je křehká, dnes ale zvítězila. USA se podle Bidena nacházejí v těžké době pandemie, čelí ale i rasismu a vnitřnímu terorismu. „USA se musí spojit a bojovat proti těmto výzvám,“ uvedl Biden.

Přenos akce bylo možné sledovat ve videostreamu.

Celou událost jsme sledovali i v podrobném živém přenosu ohlasů, reakcí a střípků. 

Biden přebírá jednu z největších ekonomik světa ve velice nelehké době. Zvládnout bude muset ukočírovat nejen stále probíhající pandemii onemocnění COVID-19, ale také více sjednotit obyvatele Spojených států. Joe Biden již nastínil témata, která chce řešit ihned po nástupu do funkce.

Ekonomika

Biden již představil soubor opatření na podporu ekonomiky v objemu 1,9 bilionu dolarů (41 bilionů korun). Peníze mají směřovat na boj s pandemií COVID-19, ulevit domácnostem i nastartovat hospodářský růst. Na boj s koronavirovou nákazou je v balíčku vyčleněno 415 miliard dolarů (8,9 bilionu korun). Asi bilion dolarů (21,5 bilionu korun) půjde na přímou pomoc domácnostem a zhruba 440 miliard dolarů (9,5 bilionu korun) je určeno pro malé podniky, jež byly pandemií nejvíce zasaženy. Američané mají nad rámec už schváleného jednorázového koronavirového příspěvku 600 dolarů (12 900 korun) obdržet dalších 1400 dolarů (30 100 korun). Dávky v nezaměstnanosti se až do září zvýší o 100 na 400 dolarů týdně (8630 korun). Chce také zavést minimální mzdu 15 dolarů (334 korun) na hodinu (v současnosti je mzda ve výši 7,25 dolaru). Biden také avizoval, že zruší daňové škrty republikánů z roku 2017 pro nejbohatší a korporace, chce zajistit, aby se daně nezvyšovaly těm, kteří vydělávají méně než 400 tisíc dolarů ročně.

Vztahy s Íránem

Nový americký prezident avizoval, že USA by se mohly za určitých podmínek vrátit k jaderné dohodě mezi světovými mocnostmi a Íránem, která byla uzavřena v roce 2015 Spojenými státy v čele s Barackem Obamou spolu s Ruskem, Čínou, Británií, Francií a Německem. Dosluhující prezident Donald Trump od smlouvy v roce 2018 odstoupil, a Írán tak přestal plnit jednotlivá ujednání. Trump také na Teherán uvalil tvrdé ekonomické sankce. Rozhodnutí zdůvodnil tím, že pakt je příliš mírný, nevztahuje se na íránský balistický program a neřeší sílící vojenský vliv Íránu v regionu. Írán poté začal dohodu porušovat. Podle Bidena záleží ale na tom, jak bude Írán spolupracovat na kontrole svého jaderného programu.

Klimatické změny a ekologie

Biden již dříve avizoval, že USA se opět připojí k pařížské dohodě o klimatu, která vstoupila v platnost v roce 2016, a od které USA v roce 2017 odstoupily. Trump tehdy uvedl, že dohoda by stála Američany biliony dolarů, zrušila pracovní místa a brzdila ropný, plynárenský, uhelný a zpracovatelský průmysl. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, má být oteplování udrženo pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Bidenovým cílem je výrazně omezit emise oxidu uhličitého do roku 2050, několikrát dokonce hovořil o uhlíkové neutralitě do tohoto roku, na což hodlá postupně uvolnit dva biliony dolarů. Fosilní paliva by podle něj měla být nahrazena obnovitelnými zdroji energie a plánuje ukončení subvencí pro podniky vyrábějící fosilní paliva.

Podívejte se na aktuální fotografie z místa inaugurace:

Boj s pandemií koronaviru

Joe Biden vedení USA přebírá na vrcholu pandemie. Spojené státy jsou nejpostiženější zemí světa, celkový počet nakažených se v zemi blíží k 25 milionům, mrtvých je téměř 400 tisíc. Na zintenzivnění boje s koronavirovou nákazou je vyčleněno 415 miliard dolarů (8,9 bilionu korun), které budou využity na urychlení vakcinačního programu či na opatření umožňující brzký návrat žáků do škol. Očkovací kampaň v prvních týdnech postupovala pomaleji, než vláda původně avizovala, kvůli čemuž se debatuje o změně strategie. Biden slíbil, že během prvních 100 dní úřadování bude v USA podáno nejméně 100 milionů dávek vakcín. Také avizoval, že při inauguraci vyzve Američany, aby po dobu 100 dní na veřejnosti používali roušky. Povinně by se měly nosit v budovách federálních úřadů a při cestě mimo domovský stát. Chce také zřídit během prvního měsíce svého úřadování 100 federálních očkovacích center.

Migrace

První den v úřadě chce Biden představit návrh nového přistěhovaleckého zákona, který bude počítat s rychlejším získáním amerického občanství. Podle návrhu by přistěhovalci, kteří žili k 1. lednu letošního roku v USA, mohli získat po pěti letech registrace trvalé povolení k pobytu, pokud splní celou řadu podmínek. Po osmi letech legálního pobytu by pak mohli zažádat o americké občanství. Lhůty budou zkráceny například pro přistěhovalce, kteří do USA přicestovali v nezletilém věku, nebo pro osoby pracující v zemědělství. Nového zákona by mohlo využít až 11 milionů osob, jež v USA pobývají bez povolení. Biden také pravděpodobně zruší zákaz cestování do USA z některých převážně muslimských zemí. Chce také zastavit financování stavby zdi na hranici mezi USA a Mexikem a sloučit dosud rozdělené rodiny na hranicích s Mexikem. Plánuje také zmrazit na 100 dní deportace a poté obnovit zásadu Obamovy éry pro deportace cizinců, kdy mohou být deportováni lidé ohrožující národní bezpečnost nebo kteří spáchali trestné činy kromě trestného činu nedovoleného vstupu.

Prohlédněte si, kdo vládl USA v jejich historii.

Video placeholde
120 let s 20 prezidenty USA • E15.cz

Vyřešení kauzy se Světovou zdravotnickou organizací

Spojené státy pod Trumpovým vedením loni v únoru oficiálně potvrdily odchod z WHO. Trump na WHO, která je jednou z agentur OSN, opakovaně útočil, obviňoval ji z přílišné náklonnosti vůči Číně a tvrdil, že špatně zvládla reakci na pandemii COVID-19. USA dosud byly největším přispěvatelem WHO, jejich příspěvek pokrýval kolem 20 procent rozpočtu WHO.

Joe Biden

  • Celým jménem Joseph „Joe“ Robinette Biden, Jr. se narodil 20. listopadu 1942 ve městě Scranton v Pensylvánii
  • Vystudoval práva
  • V roce 1972 byl ve svých 29 letech zvolen Demokratickou stranou jako šestý nejmladší v historii za senátora USA za stát Delaware
  • Pouhý měsíc po zvolení přežil tragickou autonehodu, při níž zemřela jeho manželka Neilia a dcera Amy
  • V Senátu sloužil 36 let a podpořil například zákon proti násilí na ženách, vojenskou intervenci v Jugoslávii či válku v Iráku
  • V roce 2008 si ho jako svého viceprezidenta vybral tehdejší prezident Barack Obama, společně byli v roce 2012 znovuzvoleni
  • V roli viceprezidenta podpořil Biden například důležité daňové zákony nebo stažení amerických vojáků z Iráku
  • Do prezidentských voleb se neúspěšně zapojil už v roce 1988 a 2008
  • Úspěšný byl až v roce 2020 po souboji s Donaldem Trumpem, kdy s rekordním počtem 81 milionů hlasů získal prezidentské křeslo
  • Stal se nejstarším zvoleným americkým prezidentem