Zatímco na Evropu nyní dopadá pandemie COVID-19 plnou silou, u některých asijských zemí se zdá, že jsou z nejhoršího venku a situaci mají pod kontrolou. Mohou tak již sčítat škody, které nákaza páchá v jejich hospodářství. Deník E15 vybral země, kde je situace nejproblematičtější.
Čína
Známých případů: 81 218
Obětí: 3281
Země, kde koronavirová pandemie vznikla, musela přijmout drastická opatření a nyní se vrací k normální ekonomické aktivitě. Provoz už obnovilo přinejmenším 70 procent čínských firem. Problém je však v tom, že nákaza v současnosti silně dopadá na čínské obchodní partnery ve světě. Podle expertů tak asijskou velmoc řada ekonomických potíží teprve čeká.
Peking už se pokusil vyčíslit alespoň první škody. Zatímco v prosinci průmyslová výroba stoupla téměř o sedm procent, v prvních dvou měsících letošního roku se snížila o 13,5 procenta. Maloobchodní tržby šly dolů o pětinu, prodej aut propadl dokonce o 42 procent. Analytici proto předpovídají, že v prvním čtvrtletí čínský hrubý domácí produkt meziročně poklesne. Například Goldman Sachs věstí propad až o devět procent, některé prognózy jsou ještě horší.
Ani celoroční výhledy nejsou příliš optimistické, navzdory předpokládaným hospodářským stimulům v hodnotě bilionů jüanů. „Bez ohledu na to, co Peking zařídí na domácím poli, tempo růstu bude silně přiškrceno tím, co se odehrává ve zbytku světa,“ citovala CNBC Lelanda Millera z China Beige Book, která sbírá data o čínské ekonomice. Čínský HDP zejména pod vlivem obchodní války s USA už loni rostl nejslaběji od roku 1990, když dosáhl 6,1 procenta. Optimistické scénáře počítají s tím, že letos růst přesáhne pět procent, ty nejpesimističtější však operují s méně než dvěma procenty.
Pro asijskou velmoc je nyní nadějí, že hlavním motorem její ekonomiky byla v posledních letech domácí spotřeba. Ta by nyní mohla aspoň částečně vyrovnávat exportní ztráty. Naopak velkým problémem pro Peking do budoucna může být fakt, že si obchodní partneři uvědomí riziko přílišné závislosti na jednom trhu.
Není navíc jisté, zda se Peking s pandemií už zcela vypořádal. Pochybnosti panují o počtu domácích přenosů nemoci, země totiž přiznává jen případy zavlečené ze zahraničí. Přetrvávající cestovní restrikce i strach z nákazy brání plnému návratu pracovníků z venkova do továren. Jakékoli další lokální vzplanutí epidemie koronaviru by ohrozilo domácí spotřebu a zasáhlo zejména turistiku, dopravu a pohostinství.
Japonsko
Známých případů: 1307
Obětí: 45
Japonsko zatím rozhodně nepatří mezi místa nejvíce postižená koronavirem, v zemi na něj zatím zemřelo několik desítek lidí. Přesto očekává, že dopady pandemie na jeho ekonomiku budou dramatické. Situaci ještě zhoršuje odklad olympijských her. „Je možné, že Japonsko spadne do nejhorší recese od krize v roce 2008,“ poznamenal Tošihiro Nagahama ze společnosti Dai-ichi Life Research Institute pro The Japan Times. Podobný názor má i ministr hospodářství Jasutoši Nišimura: „Potřebujeme opatření ve stejném měřítku.“
Japonská ekonomika měla velké problémy ještě před příchodem pandemie. V posledním čtvrtletí 2019 klesla meziročně o 7,1 procenta, což byl nejhorší výsledek zhruba za pět let. Na výsledku se podepsal ničivý tajfun, dopady čínsko-americké obchodní války, ale i podzimní zvýšení spotřební daně z osmi na deset procent.
Prvním krokem, který experti v souvislosti s koronavirovou krizí doporučují, je proto její opětovné snížení. Nišimura uvedl, že nevylučuje debatu o jakýchkoli nástrojích, které budou směřovat k povzbuzení spotřeby. Snižování daní bylo přitom vzhledem k vysokému japonskému veřejnému dluhu donedávna tabu. Nyní se naopak hovoří o tom, že připravovaný podpůrný balíček v odhadované hodnotě přinejmenším 137 miliard dolarů bude nutné částečně financovat z dalších půjček.
Další potíže přitom zemi může přinést aktuální rozhodnutí odložit letní olympiádu. Analytici se v tuto chvíli neshodnou, jaké škody to napáchá. Odhady „ceny“ za roční odklad se pohybují od šesti miliard dolarů po třicet miliard, v případě úplného zrušení by to bylo ještě podstatně více. Vládní Liberálně-demokratická strana by měla návrhy podpůrných opatření dokončit do konce měsíce.
Hongkong
Známých případů: 410
Obětí: 4
Hongkongu se zatím daří držet si nízkou úmrtnost na koronavirus, do středy na něj v této čínské zvláštní správní oblasti zemřeli čtyři lidé. Pandemií však trpí ekonomika, kterou už loni značně poškodily vleklé protirežimní protesty a obchodní válka Číny s USA. Místní ministr financí Paul Chan míní, že COVID-19 bude mít na hospodářství regionu ničivější dopady než epidemie SARS v roce 2003.
HDP Hongkongu loni klesl o 1,2 procenta, což byl první celoroční pokles od roku 2009, kdy vrcholila globální finanční krize. Místní správa už koncem února uvedla, že povzbudí ekonomiku 120 mi-
liardami hongkongských dolarů, tedy zhruba 357 miliardami korun. Opatření budou mít v nadcházejícím fiskálním roce na svědomí rekordní rozpočtový deficit ve výši téměř pěti procent HDP.
„Mnoho malých a středních podniků v mnoha odvětvích zažívá volný pád,“ varoval před několika dny Chan a podotkl, že zaměstnanci těchto firem byli nuceni odejít na dovolenou nebo jsou propouštěni. Míra nezaměstnanosti dosáhla 3,7 procenta, což je devítileté maximum, a další nárůst se čeká. Zvlášť zasažený je sektor turistiky. Pro srovnání: v roce 2003 dosáhla nezaměstnanost rekordních 8,5 procenta. Chan už apeloval na banky, aby zasaženým podnikům pomohly.
Jižní Korea
Známých případů: 9137
Obětí: 126
Jižní Korea se stala pro celý svět vzorem při zvládání pandemie bez drastických opatření. Přestože se koncem února na základě rychlého nárůstu počtu odhalených případů zdálo, že zemi čeká velký průšvih, počet nemocných začal posléze stagnovat. Míra smrtnosti na COVID-19 v zemi dosahuje 1,4 procenta, což je mnohem méně než v Číně a v nejvíce postižených evropských zemích. Přesto se země hospodářským potížím nevyhne.
Opatrnost obyvatel v kombinaci s naprostým útlumem globální turistiky působí starosti leteckým dopravcům, hotelům, restauracím a zábavnímu průmyslu. Zajímavé je, že export země v prvních dvou březnových dekádách meziročně stoupl o deset procent, mimo jiné díky poptávce po technice, kterou firmy po celém světě využívají k pořádání telekonferencí. Exportéři ovšem očekávají, že po jednorázovém náporu přijde útlum a druhé čtvrtletí bude slabé.
Vláda tento týden zdvojnásobila plánovaný záchranný balíček na podporu byznysu na osmdesát miliard dolarů. Zhruba třetina z něj má jít na půjčky pro malý byznys. „Zajistíme, aby společnosti kvůli šoku z COVID-19 nezkrachovaly. Normální, konkurenceschopné firmy nezavřou jen kvůli dočasnému nedostatku likvidity,“ slíbil prezident země Mun Če-in.
