Posuzovat a sčítat dopady brexitu v době pandemie je složité. Britští poslanci však ve své zprávě připouštějí, že odchod Spojeného království z Evropské unie se na obchodu země jednoznačně podepsal. Navíc varují, že s postupně končícím přechodným obdobím a lhůtami pro zavedení kontrol se letos situace může ještě zhoršit. Fronty u stěžejního přístavu Dover byly v posledních týdnech viditelné i z vesmíru. Přepravci varují, že čtyřhodinová zpoždění se stávají novým normálem.
Parlamentní výbor pro veřejné účty, který zprávu vypracoval, je poměrně kritický. „Jedním z velkých slibů v souvislosti s brexitem bylo osvobození britského byznysu, aby dostal prostor maximalizovat svou produktivitu a přínos ekonomice, což je nyní na dlouhé cestě ke zotavení z pandemie ještě více žádoucí,“ podotkla podle BBC šéfka výboru Meg Hillierová. „Jenže dosud jsou jediným hmatatelným dopadem zvýšené náklady, papírování a zdržení na hranicích,“ zdůraznila.
Green dDeal pro Evropu. Co to je a jak má pomoci od zhoršování životního prostředí?
Výbor má navíc obavy z návratu objemu dopravy přes Lamanšský průliv na předpandemickou úroveň. Varoval i před dopady plánovaného červencového a zářijového zavádění dalších kontrol na hranicích. Britská média hovoří také o možných potížích při podzimním spouštění nového unijního IT systému, kdy se osoby ze třetích zemí budou muset na hranicích prokazovat biometrickými údaji.
„Bojím se toho. Funguje to skvěle na letištích, kde se pasažéři kontrolují jeden po druhém, ukázněně uspořádaní v dobře osvětlené hale,“ řekl stanici ITV šéf doverského přístavu Doug Bannister. Podmínky pro britské vývozce se přitom zhoršily už na počátku roku. Loni totiž ještě firmy mohly dodat některé celní dokumenty do dvou měsíců po exportu do EU, nyní však už musejí být všechny formuláře kompletní v okamžiku překročení hranice.
Právě tato změna je příčinou několikakilometrových front, které se v posledních týdnech u Doveru pravidelně tvořily. „Čekám možná hodinu, příští týden to může být pět, pokaždé je to jiné,“ řekl BBC koncem ledna jeden z řidičů.
Rod McKenzie z Asociace silničních přepravců připustil, že několikahodinová zdržení je v rušných dnech potřeba očekávat, celkově ale situaci nevidí katastrofálně. „Negativní by bylo, kdyby hranice nefungovaly a vládl úplný chaos,“ uvedl podle Bloombergu.
Především malí obchodníci ale na vývoj nedokážou hledět tak optimisticky. „Všechny tyto překážky nám brání dělat to, co bývalo opravdu snadné – tedy dohodnout obchod, zavolat dopravce, odbavit to a dostat zaplaceno,“ postěžovala si stanici Radio 5 Live devonská sýrařka Mary Quickeová. Evropští zákazníci o její produkty nadále stojí, obává se však, že únavný proces a zvýšené náklady jejich zájem zadusí.
Sýrařčin pesimismus potvrzují statistiky. V porovnání s rokem 2018, s nímž statistici operují jako s posledním stabilním, klesl v loňském prvním čtvrtletí celkový obchod království se sedmadvacítkou o 25 procent. V průběhu roku se částečně zotavil, ale na úroveň před brexitem a pandemií se však dosud nevrátil.
I zcela čerstvá data z německého statistického úřadu ukazují, že britský dovoz do největší unijní ekonomiky loni klesl o 8,5 procenta. Celkově přitom import do Německa loni vzrostl o 17 procent v souvislosti s vakcinací a uvolněním restrikcí oproti roku 2020. Téměř stejně rychle stoupal dovoz z unijních zemí a objem zboží přivezeného z Číny vzrostl dokonce o pětinu. Německý dovoz do Británie se propadl o 2,6 procenta.
Britská vláda však tyto problémy dlouhodobě označuje za přechodné a nezbytné k celkové transformaci ekonomiky království. Slibuje mimo jiné, že do roku 2025 bude britská hranice nejefektivnější na světě.
Britské domácnosti zažívají těžké časy
Obchodní překážky nejsou jediným problémem, který Británii tíží. Domácnosti čelí zřejmě nejhorší krizi týkající se životních nákladů za celé dekády, podotýká americká televizní stanice CNBC.
Inflace v zemi se v prosinci vyšplhala na 5,4 procenta, nejvýše od roku 1992. Lidé si stěžují zejména na stoupající ceny potravin, přičemž šéf obchodního řetězce Tesco John Allan varoval, že to nejhorší teprve přijde.
Samostatnou kapitolou je zdražování energií. Britský regulátor nedávno zvýšil strop pro jejich ceny o 54 procent. Od dubna se tak zvednou účty 22 milionům domácností. Ročně by si měly připlatit 700 liber, zhruba dvacet tisíc korun.
