Chaos kolem brexitu snad nemůže být větší. Téměř dva roky se pozornost Evropy soustředí na 29. březen 2019, kdy má (nebo spíše mělo) dojít k odchodu Británie z Evropské unie. Ani dva týdny před tímto termínem se však vedení Spojeného království nedokáže shodnout na tom, jak má brexit vypadat. Řešení patové situace nepřinesl ani tento týden nabitý hlasováním o nejrůznějších variantách – spíše naopak. Situace se ještě více zamotala a po včerejšku je jasné, že britští poslanci budou o dohodě, kterou už dvakrát zamítli, hlasovat potřetí. Zákonodárci se ale vzájemně drží v šachu a zdá se, že dokud bude Dolní sněmovna v současném sestavení, brexitový proces se nikam nepohne.
Britští poslanci měli tento týden šanci ukázat, jak si představují odchod z Evropské unie, to se ale podle očekávání mnohých nestalo. Patová situace se ještě víc zkomplikovala a o Dolní sněmovně se mluví jako o „domě bláznů“. V úterý poslanci brexitovou dohodu opět silnou převahou zamítli, ve středu se vyslovili proti odchodu bez dohody a včera podpořili odklad brexitu – avšak jen do 30. června a za podmínky, že parlament dohodu do 20. března schválí. Poslanci tak budou opět hlasovat o dohodě, kterou už dvakrát odmítli, že by se naplnilo rčení „do třetice všeho dobrého“, to ale příliš nevypadá.
Zatímco v lednu byla brexitová smlouva, kterou s Bruselem vyjednal kabinet Theresy Mayové, zamítnuta rozdílem 230 hlasů, v úterý byl rozdíl 149 hlasů. Téměř osmdesát poslanců se tak za dva měsíce podařilo přesvědčit, stále ale jde o porážku. Vidina britské premiérky, že do příštího týdne dostane na svou stranu dalších 150 poslanců, se tak zdá být bláhová a strategie zahnat poslance na poslední chvíli do kouta Mayové zřejmě nevyjde.
„Taktikou Mayové je vytvořit skutečně co největší tlak na zastánce tvrdého brexitu, kteří chtějí odejít z EU za každou cenu, hrozbou, že pokud neschválí dohodu, bude se muset prodloužit vyjednávací období, a kdo ví, co se stane pak – možná budou nové volby, referendum nebo brexit vůbec nebude. Nakolik bude tahle strategie úspěšná, nedokážu říct, Mayová má ale další problém – pochybuji, že by labouristická strana dohodu podpořila. Potřebuje tedy, aby hlasovali pro všichni vládní poslanci, a to bude velice těžké. Podtrženo sečteno, pokud bych si měl tipnout, řekl bych, že dohoda příští týden opět neprojde,“ říká pro INFO.CZ expert Vít Havelka z Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.
Zastánce tvrdého brexitu však mohou ke změně postoje dohnat slova šéfa Evropské rady Donalda Tuska, který dal na twitteru otevřeně najevo, že bude v případě potřeby evropské lídry příští týden směřovat k dlouhodobému odkladu. „Během svých konzultací před summitem Evropské rady budu apelovat na EU27, aby byla otevřená dlouhému odkladu, pokud to Spojené království uzná za nutné, aby mohlo přehodnotit svou brexitovou strategii a vybudovat na ní shodu,“ napsal včera Tusk.
O možnosti odložení brexitu až do roku 2021 se spekuluje už posledních několik týdnů, Tuskovo prohlášení je však prvním velkým varováním, že by na tento scénář skutečně mohlo dojít. A to je pro tvrdé brexitéry velká hrozba, která by část z nich mohla dotlačit k tomu, aby na dohodu Mayové raději kývli. Podle Havelky však slova šéfa Evropské rady nemířila na zastánce tvrdého brexitu, které by se tak snažil přesvědčit k odsouhlasení odhody.
„Kam podle mě Donald Tusk mířil, je celkové přehodnocení brexitové strategie ve Velké Británii. Je nepravděpodobné, že v Británii během tříměsíčního odkladu dojde k nějaké změně – labouristi a konzervativci pravděpodobně zůstanou zabetonováni na svých pozicích a je dost možné, že bychom se za tři měsíce ocitli ve stejné pozici jako dnes. Pokud tedy Tusk mluví o prodloužení vyjednávání o další dva roky, čtu to jako výzvu k tomu, aby se v Británii konaly druhé volby nebo referendum, které by potenciálně dokázaly změnit aritmetiku v Dolní sněmovně,“ míní Havelka.
Politický proces v Británii je totiž podle experta na EU naprosto zablokovaný, a je proto otázka, jestli je vůbec možné se za současného složení v Dolní sněmovně hnout z místa. „Jednotlivé strany a názory se vzájemně drží v šachu a nevidím možnost, jak se posunout někam dál,“ říká odborník Institut EUROPEUM.
