Ukrajinské síly jsou pod tlakem, aby zahájily jarní protiofenzivu a osvobodily další území. Očekává se, že jejich hlavním cílem bude Melitopol, jehož ovládnutí by jim otevřelo cestu na Krym. Kyjev však patrně vyčkává na příznivější počasí, které nastane v příštích týdnech. Panují obavy, že jeho plány by mohly zmařit uniklé americké vojenské dokumenty, jejichž pravost Pentagon prověřuje.
Od ukrajinských vojáků se na Západě vesměs očekává, že zopakují postup z konce uplynulého léta, kdy se jim dařilo rychle osvobozovat území na severu v oblasti Charkova a poté na podzim získat zpět i Cherson. Podle některých názorů by ukrajinská jarní akce mohla předurčit další vývoj války, nebo ji dokonce rozhodnout. Velkými ambicemi se v uplynulých týdnech netajili ani samotní Ukrajinci.
Ukrajinci pomýšlejí na Krym
„Jsem si jistý, že to za poměrně krátkou dobu skončí. Nesdílím názor, že tento konflikt bude trvat dlouho, a to z jednoho prostého důvodu. Rusko si uvědomuje, že ho nemůže dlouho protahovat,“ řekl minulý měsíc šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov na bezpečnost zaměřenému americkému webu The Cipher Brief. Rozhodující bitva se odehraje letos na jaře a vše skončí tam, kde začalo, tedy na Krymu, podotkl s narážkou na anexi poloostrova v roce 2014.
Také zástupce vedoucího prezidentské kanceláře Andrij Sybiha minulý týden naznačil, že Kyjev počítá s brzkým postupem směrem ke Krymu. „Pokud se nám podaří dosáhnout našich strategických cílů na bojišti a až budeme na administrativní hranici s Krymem, budeme ochotni zahájit diplomatickou kapitolu a jednat o této otázce,“ řekl deníku Financial Times.
Přesto není v tuto chvíli jasné, kde akce vypukne. Ukrajinci nejspíš bedlivě zkoumají každý kilometr fronty a zjišťují, kde jsou ruské pozice nejzranitelnější a měli by největší šanci na průlom. „Mohli bychom důvodně očekávat ofenzivní akce pravděpodobně různého rozsahu na nejméně dvou a možná více místech na východě a jihu,“ řekl CNN bývalý australský generál Mick Ryan, který nedávno navštívil Ukrajinu. Rusové by tak podle něj nevěděli, kudy se povede hlavní útok.
Rusko čeká úder na Melitopol
Síly Kyjeva přitom v posledních týdnech ostřelují ruské cíle v Melitopolu a okolí, čímž posílily očekávání, že město bude hlavním ukrajinským cílem. Jeho starosta v exilu Ivan Fedorov tvrdí, že ruská posádka města je už ze situace značně nervózní. Ukrajinský útok podle něj minulý týden zničil techniku, kterou Rusové na místo přesouvali několik dní. „Poté co naši vojáci osvobodí naše město, musíme ho – jako tým – co nejrychleji znovu oživit,“ plánuje si už podle France24 Fedorov.
Je však otázkou, jestli ukrajinská protiofenziva skutečně začne nástupem na Melitopol, který Rusové očekávají. V září Kyjev svým postupem v Charkovské oblasti svět překvapil, předpokládalo se tehdy, že se bude plně soustředit na jih. Dá se přitom čekat, že Rusové budou chtít za každou cenu udržet pozemní koridor na Krym, stejně jako kanál, který na poloostrov přivádí vodu z Chersonské oblasti. Riziko uvíznutí protiofenzivy tak bude v této oblasti značné.
S ještě větším odporem se mohou Ukrajinci setkat na samotném Krymu. Al-Džazíra na základě analýzy satelitních dat uvedla, že mezi únorem a březnem se hranice poloostrova v očekávání protiofenzivy změnila v opevněný pás a došlo také k rozšíření ruských vojenských základen v regionu. Ze záběrů je však patrné, že síť zákopů ještě není dokončená, jelikož Rusům zřejmě chybí dostatek pracovních sil.
Souběžný ukrajinský úder na východ by Rusům zkomplikoval logistiku a ztížil držení jihu. Není ale jasné, zda má Ukrajina dost sil na to, aby se dostala hluboko na jih, či dokonce vedla protiofenzivu ve více směrech, i kdyby šlo do značné míry pouze o operace ke zmatení nepřítele.
Úniky zpochybňují úspěch protiofenzivy
„Krym je jedním z nejlépe hájitelných strategických území na planetě,“ řekl katarské stanici Zev Faintuch z bezpečnostní společnosti Global Guardian. Podotkl, že k němu vedou pouze velmi omezené přístupové cesty a Rusové se mohou při snaze o udržení oblasti spolehnout na vzdušné krytí a Černomořskou flotilu.
Ukrajinskou připravenost na protiofenzivu zpochybňují i údajné úniky amerických vojenských materiálů. Američtí zpravodajci v nich zmiňují problémy Kyjeva se sháněním personálu, technikou i municí a očekávají, že operací tak dosáhne pouze skromných teritoriálních zisků.
Stále není jasné, kdo za úniky stojí a nakolik jsou materiály původní. V tuto chvíli se má za to, že část z nich byla upravena. Vysoce postavený ukrajinský zdroj však pro Washington Post připustil, že zmíněné potíže se částečně zakládají na pravdě. „Ale nejkritičtější částí je zpoždění již slíbených systémů, což zdržuje výcvik nově vytvořených brigád a protiofenzivu jako celek,“ poznamenal. Západní země Ukrajině během zimy slíbily dodání obrněnců a tanků. Pentagon se minulý měsíc rozhodl urychlit dodávky svých abramsů, stále to však zřejmě potrvá ještě měsíce.
„Každý ví, že máme málo munice, prezident a ministr obrany o tom otevřeně mluví,“ bagatelizoval úniky a jejich dopad na přípravu akce další zdroj amerického listu. „Od listopadu je všem jasné, že další protiofenzíva bude zaměřena na jih, nejprve na Melitopol a poté na Berďansk. Ale přesné místo můžeme týden předtím změnit,“ dodal. Podle některých názorů navíc aktuální stížnosti na špatný výcvik Ukrajinců, kteří byli v poslední době nasazeni na frontě, nejsou vypovídající. Kyjev údajně cvičí síly na protiofenzivu zvlášť a šetří si je.
Země bude vysychat do května
Jednou z důležitých otázek je nyní také načasování zahájení operace. Ministr obrany Oleksij Reznikov řekl, že protiútok by mohl začít v dubnu nebo květnu v závislosti na počasí. Čeká se přitom na konec „sezony bahna“, tedy okamžik, kdy země po jarní oblevě vyschne. Vojenští meteorologové míní, že to se stane v rozpětí měsíce nejdříve na jihu a nejpozději v půli května na severu v okupované Luhanské oblasti. Z tohoto důvodu by dávalo smysl zahájit nejprve nástup na jihu.
Jisté je, že pokud ukrajinská operace selže a postup osvobozování se zasekne nebo výrazně zpomalí, ochota k další nákladné vojenské podpoře na Západě poklesne. Jen Spojené státy podle Kielského ústavu pro světovou ekonomiku za první rok války přislíbily Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 43 miliard eur a evropské země a instituce za více než další dvě desítky miliard.
