Česko by mohlo mít podporu z Junckerova balíčku. Je na to připravené?

předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker

předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker Zdroj: ctk/AP

V Praze otevře svou kancelář Evropská investiční banka, která mimo jiné spravuje fond EFSI tvořící základ investičního plánu Evropské komise. Z něj Česko využívá podporu pro financování malých podniků, využít by však peníze mohlo i pro velké – například infrastrukturní – projekty. Představy jsou však zatím mlhavé a v popředí zůstávají klasické nástroje jako strukturální fondy. Čerpání z nich by se však mělo zefektivnit, a i k tomu prý může EFSI pomoci.

V pondělí v Praze otevřela kancelář Evropská investiční banka (EIB), která chce posilovat svou přítomnost ve všech členských zemích EU. Očekává díky tomu lepší komunikaci s národními orgány a efektivnější práci s financovanými projekty.

EIB a Evropská komise věří, že otevření kanceláře usnadní také zprostředkovávání informací a častější využívání Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), který je základem Investičního plánu pro Evropu přezdívaného Junckerův balíček.

Ten by měl v EU do roku 2017 zmobilizovat 315 miliard eur pro investice do projektů, které by posílily evropskou konkurenceschopnost. Podle Komise tak pomůže k výraznějšímu oživení unijního hospodářství. Fond začal fungovat loni na podzim a Brusel ho zatím hodnotí pozitivně.

„Junckerův plán se podařilo rozběhnout během šesti měsíců, což je na evropské poměry rekordně krátká doba,“ řekla tento týden redakci místopředsedkyně Komise zodpovědná za rozpočet a lidské zdroje Kristalina Georgievová. „Během této doby se nám podařilo vygenerovat přes 60 miliard eur v soukromém sektoru. Bez plánu by se nic takového nestalo,“ dodala.

Cukrování koláče

V Česku je o financování z EFSI zájem zejména ze strany bankovních institucí. Využívají při tom jedné ze dvou hlavních větví EFSI, která je určena pro podporu malého a středního podnikání. Na tu je ve fondu vyčleněno 5 miliard eur z vlastních zdrojů EIB, které spravuje její dceřiná společnost, Evropský investiční fond (EIF).

Už loni v létě podepsala Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) s EIF smlouvu k programu pro konkurenceschopnost malých a středních podniků COSME. Získala tak protizáruku na dodatečné financování výhodných investičních úvěrů pro malé podnikatele v rámci Programu Záruka 2015–2023.

S EIF uzavřely dohodu pro financování malých podniků také Komerční banka a Česká spořitelna. Podle odhadů Komise by ze všech tří projektů mohlo být z EFSI do roku 2017 dohromady vyčerpáno 30 milionů eur, na které by si mohlo sáhnout více než 1 800 malých podniků.

Podle předsedy Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP) Karla Havlíčka se tak ovšem zatím spíše lehce cukruje koláč, který už je sladký dost. „Je to určitě pozitivní zpráva, ale že by nějak zásadně ovlivnila trh malých a středních podniků, to zatím ne,“ myslí si. „Je pravda, že situaci může trochu zkreslovat fakt, že úvěry jsou dnes dostupné poměrně dobře, navíc s rekordně nízkými úroky, a firmy tak ani nepocítí, že mají nějak mimořádně zvýhodněné podmínky,“ vysvětluje.

Vykrýt nedostatky

EFSI Havlíček chápe především jako nástroj pro rozvoj infrastruktury, zajímavých inovativních projektů, riskantních projektů spojených s novými technologiemi nebo projektů v komplikovaných regionech.

K těmto účelům má EFSI opravdu sloužit. Na budování infrastruktury a podporu inovací se zaměřuje druhá větev fondu, která má k dispozici 16 miliard eur z evropského rozpočtu. Tyto veřejné peníze mají sloužit jako záruka a umožnit EIB financovat i rizikovější projekty, než na jaké byla dosud zvyklá.

Zatím z ní čerpají spíše země v západní Evropě. Novější členské státy jsou podle některých názorů navyklé spíše na využívání strukturálních fondů EU a s jinými nástroji příliš zacházet neumí. „Podniky v České republice nejsou na nové nástroje připraveny,“ řekla EurActivu například zástupkyně ředitele Sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy ČR zodpovědná za evropské záležitosti Vladimíra Drbalová.

Celý článek si můžete přečíst na webu EurActiv.cz