Očkování v Evropské unii vázne z mnoha příčin | E15.cz

Evropská unie zápolí s očkováním, váznou dodávky i realizace

Pavla Palaščáková

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

S obavami ze šíření nových, nakažlivějších mutací koronaviru roste význam rychlého proočkování lidstva. I Evropská unie, jedna z nejvyspělejších částí světa, však s tímto úkolem zatím nepříliš úspěšně zápasí. Na vině je řada faktorů. Kritice čelí systém hromadného objednávání vakcín, situaci zhoršují výpadky nasmlouvaných dodávek. Některé země rozjíždějí očkovací programy pomalu, navíc se proti nim zvedá odpor obyvatelstva a hrozí dokonce útoky na očkovací centra.

Po sérii lockdownů, které ničí ekonomiky zemí i psychiku jejich obyvatel, řada odborníků i Evropanů pohlíží na plošné očkování proti nemoci COVID-19 jako na jedinou naději k ukončení pandemie. Evropská komise naplánovala, že do léta bude proočkováno sedmdesát procent dospělé populace společenství. Nyní však unijní představitelé připouštějí, že se to nemusí podařit. „Bude to obtížné,“ konstatoval v neděli šéf Evropské rady Charles Michel.

Kritici už delší dobu tvrdí, že EU neodstartovala svůj hon za kolektivní imunitou nejlépe. První vakcína byla k užití na jednotném trhu podmínečně schválena až 21. prosince. Tedy v době, kdy americký regulátor zaregistroval už dvě a ve Spojeném království bylo rozjeté očkování seniorů. A počáteční skluz sedmadvacítka dosud nedohnala.

Distribuce vázne

List Financial Times o víkendu uvedl, že zatímco v Británii se podařilo rozdělit už přes deset dávek na sto obyvatel a v USA více než šest, průměr EU dosud nedosahuje ani dvou. K všeobecné nervozitě přispívají i zprávy o snižování nasmlouvaných dodávek. Konsorcium Pfizer/BioNTech v polovině ledna dočasně dodávky v celé EU omezilo kvůli navýšení výrobních kapacit.

Výpadky zasáhly i Česko. Ministr zdravotnictví Jan Blatný v pátek uvedl, že očkovací látky by mělo v příštích třech týdnech přijít zhruba o pětinu méně.

Problémy s distribucí zřejmě nastanou i v případě preparátu od firmy AstraZeneca, jehož schválení se v EU očekává tento týden. Britsko-švédský výrobce měl společenství v prvním čtvrtletí dodat osmdesát milionů dávek. Podle Reuters je však možné, že nakonec doručí jen kolem třiceti milionů.

Mnoho vlád tato zpráva zaskočila. „Naruší to naše plány,“ konstatoval kupříkladu irský premiér Micheál Martin. Unijní představitelé tak ztrácejí s dodavateli trpělivost. „Očekáváme, že smlouvy potvrzené farmaceutickými společnostmi se budou dodržovat,“ prohlásil Michel a pohrozil právními prostředky.

Šetřila EU příliš?

Vzhledem k nedostatku transparentnosti kolem dodávek je velmi těžké rozkrýt všechny příčiny současných unijních potíží. Podle některých názorů EU doplácí na to, že na vývoji a produkci vakcín šetřila. Deník Financial Times tvrdí, že Washington a Londýn v tomto směru utratily na osobu až sedmkrát více než sedmadvacítka.

Odborníci podotýkají, že se evropský blok měl už dříve starat o modernizace továren výrobců i o navýšení kapacit dodavatelů surovin pro očkovací látky. V médiích se objevily i nepotvrzené informace, že EU platí Pfizeru za vakcínu méně než USA, a především premiant v očkování Izrael.

Řeší se i otázka, proč Brusel neobjednal více vakcíny od konsorcia Pfizer/BioNTech. Evropská komise se hájí tím, že nebylo jasné, kdo v závodu o vývoj zvítězí, a tak nechtěla vsadit na jednu značku, a rozhodla se objednávky co nejvíce rozprostřít.

„Takový přístup dává smysl. Pak se ale v určitém okamžiku ukázalo, že mnozí nebudou schopni dodat vakcínu tak rychle,“ řekla už dříve magazínu Der Spiegel spoluzakladatelka firmy BioNTech Özlem Türeciová. Zatímco USA a Británie objednávaly u Pfizeru už v červenci po povzbudivých zprávách z vývoje, EU čekala až do listopadu.

Další potíží je, že v Bruselu poptali poměrně málo vakcín od Moderny, která unijní registraci získala jako teprve druhá společnost. Evropská unie má nyní objednáno celkem 760 milionů dávek od Pfizeru a Moderny, pouze necelá polovina je však nasmlouvána k dodání do konce září. EU však stále doufá, že se jí přístup rozdělení objednávek na osm dodavatelů v dlouhodobějším horizontu vyplatí.

Další velký odběratel

Se závody bohatých zemí a velkých trhů o zatím nedostatkové zboží sílí varování před distribucí neférovou k chudším částem světa. Světová zdravotnická organizace varovala, že tak zůstanou ohroženi ti nejzranitelnější. Podle ní toto chování může pandemii prodloužit. Nyní navíc do souboje vstupuje Austrálie, která schválila vakcínu Pfizer.

Vakcinace v EU ale nepostupuje pomalu jen kvůli váznutí distribuce preparátů, což je vidět na rozdílném počtu naočkovaných i v rámci sedmadvacítky. Premianty jsou Malta a Dánsko s 3,8 a 3,5 dávky na sto osob, na chvostu naopak k sobotě zůstávalo Bulharsko s 0,4 dávky. Důvodem je zřejmě rozdílná připravenost jednotlivých vlád na složitý terénní úkol. Česko z této statistiky vychází jako průměrné s hodnotou 1,8 dávky na 100 lidí.

Panují navíc obavy, že vakcinační úsilí může poškodit i nedůvěra lidí v bezpečnost vakcín, kterou do extrému dovádějí konspirační teorie. Nejde přitom pouze o poměrně nízkou ochotu Evropanů nechat se očkovat. Kupříkladu německá vláda hovoří i o rizicích fyzických či kybernetických útoků na očkovací centra, producenty či přepravce vakcín. Opodstatněnost jejího varování potvrdily víkendové násilné protesty proti koronavirovým opatřením v Nizozemsku. V městečku Urk nespokojenci dokonce zapálili mobilní testovací středisko.

 

Rusko a Čína zápasí o důvěru

Existuje také alternativní cesta k dosavadnímu přístupu Evropské unie. Vydalo se po ní Maďarsko, které se už nehodlá spoléhat jen na dodávky vakcín prostřednictvím Evropské unie. V pátek oznámilo, že nakoupí až dva miliony dávek ruské očkovací látky Sputnik V. Ta v EU teprve čeká na registraci, ale maďarské úřady ji předběžně schválily.

Na ruský preparát spoléhají i další země, například Srbsko, Bosna a Hercegovina či Turecko, částečně zřejmě kvůli těžkému přístupu k západnímu zboží. Tyto země se obracejí i na Čínu. Moskva i Peking se prostřednictvím médií neváhají pochlubit každým novým kontraktem. Snaží se také rozptylovat pochyby o účinnosti a bezpečnosti svých produktů a poukazovat na rizika západních látek.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video