Dát výpověď v arizonské softwarové společnosti Trainual vzápětí po nástupu se vyplatí. Firma totiž nabízí pět tisíc dolarů, více než sto tisíc korun těm, kteří se ji rozhodnou opustit během prvních dvou týdnů. Podle zakladatele a šéfa společnosti Chrise Ronzia je to účinný způsob, jak nacházet loajální zaměstnance a šetřit čas i peníze na zaškolení nových lidí. „Z ekonomického hlediska je velmi důležité dozvědět se co nejrychleji, zda jsme našli ty pravé, a finanční motivace nám v tom pomáhá,“ vysvětluje.
„Během vstupního pohovoru získáte jen povšechný dojem o firmě, ve které budete pracovat. Pokud někdo už po týdnu nebo dvou ví, že tu nedokáže fungovat dlouhodobě, ale nechává si to pro sebe, způsobuje tím firmě škodu. Čím více tu tráví času, tím náročnější a dražší bude získat za něj náhradu, protože na sebe bere více práce a odpovědnosti,“ vysvětluje Ronzio, proč motivuje nové zaměstnance odcházet v případě pochybností co nejdříve.
Myšlenku si vypůjčil od další americké společnosti Zappos, která nabídla nespokojeným zaměstnancům dva tisíce dolarů, aby ji opustili. Ronzio posunul nápad ještě dál. „Měli jsme jednoho nového vývojáře softwaru, který za námi pět dní po vstupním školení přišel a řekl na rovinu, že ve firmě pracovat nechce a místo toho by rád přijal jinou nabídku,“ vzpomíná.
„Zamyslel jsem se tehdy, kolik dalších lidí to má podobně, ale nesebere odvahu to říct. Když jsme začali nabírat lidi ve velkém, vybavil jsem si nápad Zapposu a pak ho uplatnil v květnu 2020,“ dodává. Od té doby nabídku nevyužil žádný z nově nabraných 38 zaměstnanců. Proto firma částku nedávno zdvojnásobila na pět tisíc dolarů.
Výše odměny se odvíjela od průměrného platu ve firmě. „Pokud někdo vydělává 80 tisíc nebo 100 tisíc dolarů ročně, pak 2500 pro něj není nijak významná částka. Mohli se rozhodnout zůstat ve staré práci, zatímco hledali, protože se jim to vyplatilo. Nová částka zhruba odpovídá platu, který by v průběhu té doby získali, a zároveň zaměstnancům poskytne volno, které mohou využít pro hledání nové pozice,“ vysvětluje.
Zaměstnavateli se to podle Ronzia také dlouhodobě vyplatí. „Pokud někdo čeká na odchod půl roku nebo rok, naruší fungování firmy více, než když odejde po dvou týdnech, kdy firma stále má řadu dalších uchazečů, kteří se přihlásili do výběrového řízení. Urychlení tohoto rozhodnutí je pro podnik skutečnou úsporou,“ tvrdí. Navíc díky této technice cítí náboráři větší zodpovědnost při volbě vhodného uchazeče. „Vědí, že pokud udělají chybu, znamená to pro firmu další náklady,“ dodává.
„Z pohledu správného řízení a dostatečné motivace zaměstnanců je to jasný přešlap. Jednak to ukazuje, že si firma nevybrala nejlepší adepty už při samotném výběrovém řízení, dále že povědomí o společnosti na trhu je spojeno spíše s penězi než s kvalitní kulturou a jinými silnými osobními motivátory,“ konstatuje.
Odměňování zaměstnanců za výpověď je ale podle něj důležité z hlediska budování firemní kultury. „Můžeme tím lidem ukazovat, že pro nás je mnohem důležitější přístup a nasazení než finanční motivace a že takové kolegy prostě nechceme,“ dodává.
