Získat nové zaměstnance a udržet si ty stávající je jednoduché | E15.cz

Šest způsobů, jak letos získat nové zaměstnance a udržet si ty stávající

Kristina Veinbender

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
1

Většinu českých firem loni trápil extrémní nedostatek vhodných uchazečů a tento trend se v letošním roce jen tak nezmění. Krizi na trhu práce pravděpodobně prohloubí i relativně pomalý růst mezd v některých oborech, který se navíc znehodnotí inflací. Těžkým úkolem náborářů v roce 2022 bude oslovit dosud nevyčerpané zdroje pracovní síly a udržet loajalitu stávajících zaměstnanců. Níže nabízíme šest způsobů, jak nepřijít v novém roce o pracovníky, a jak naopak získat nové.  

Nábor na základě schopností

Nábor založený na schopnostech, v originálu skills-based hiring, se dostal do povědomí náborářů hlavně kvůli akutnímu nedostatku pracovní síly. Ještě donedávna mnoho firem vyžadovalo několik let praxe v oboru, případně vysokoškolský titul. Tento přístup ovšem nezaručuje kvalitu uchazeče a často předem vylučuje čerstvé absolventy nebo zájemce o práci, kteří sice nepůsobí v cílovém oboru, ale mají požadovaný soubor dovedností.

Nový přístup funguje tak, že personalisté už k pracovní nabídce připojí dotazník, na který uchazeči odpovídají anonymně. Odpovědi následně hodnotí personalista, případně i více náborářů najednou, a skládá z nich celkový profil kandidáta.

„Víme například, že pracovníci v obsluze mají 71 procent dovedností požadovaných pro pozici v zákaznickém servisu nebo že vedoucí prodejen mají 56 procent dovedností požadovaných pro místo v obchodním oddělení,“ uvádí příklad šéf produktového managementu společnosti LinkedIn Hari Srinivasan, který má na starosti nový náborový program Skills Path. Ten má za cíl pomoci náborářům uplatnit i nestandardní způsoby hledání vhodných kandidátů. 

Částečné úvazky

Dalším nevyužitým zdrojem pracovní síly v Česku jsou zájemci o částečný úvazek. „Máme nevyužitou zálohu přinejmenším 200 tisíc až 250 tisíc studentů, lidí v předdůchodovém věku, a zejména rodičů malých dětí, kteří mají zájem o práci, ale ne na plný úvazek,“ odhaduje hlavní analytik náborové společnosti LMC Tomáš Ervín Dombrovský.

V průběhu posledních dvou pandemických let se zájem o zkrácené úvazky ještě zvýšil. „Nejvyšší růst zájmu o částečné úvazky ze strany stávajících zaměstnanců i uchazečů o práci jsme zaznamenali v průběhu uplynulého roku. Nejoblíbenější jsou poloviční a tříčtvrteční úvazky,“ říká Lenka Pospíšilová, HR Business Partner v SAP Services, kde podíl zkrácených úvazků činí čtrnáct procent. Mezi hlavní zájemce patří podle ní zejména studenti, starší generace a ženy. Ty podle Eurostatu využívají částečné úvazky čtyřikrát častěji než muži a v SAP Services tvoří ženy dokonce 94 procent zaměstnanců se zkráceným úvazkem.

Trh práce: Vývoj nezaměstnanosti v ČR od roku 1989

Video se připravuje ...
Trh práce: Vývoj nezaměstnanosti v ČR od roku 1989

Výplata předem

V průběhu pandemie se více domácností potýkalo s výpadkem příjmů. Zatímco některé benefity jako příspěvky na kulturní život byly kvůli restrikcím těžce uplatnitelné, benefit v podobě výplaty předem byl naopak velmi žádaný, což potvrzují statistiky. Podle údajů společnosti Advanto řeší 43 procent lidí chybějící peníze před výplatou půjčkou. Na 70 procent lidí by přitom v případě krátkodobého finančního výpadku očekávalo nebo velmi ocenilo pomoc od zaměstnavatele. Téměř shodný počet lidí považuje možnost vybrat mzdu několikrát měsíčně za lepší řešení, než je půjčka.

Výplata předem kdykoliv před výplatním termínem může pomoci při nečekaných výdajích bez nutnosti jakékoliv další administrativy, a navíc chrání například před neuváženými půjčkami. „Výplata předem je užitečný nástroj prakticky pro všechny zaměstnance, pro které může být problémem vyšší nenadálý výdaj a krátkodobý finanční výpadek. Typicky jde například o rodiny s malými dětmi,“ říká obchodní ředitelka společnosti Up Česká republika Petra Prchlíková.

Flexibilita nejen místa, ale i času

Zatímco práce z domova se za poslední rok stala běžnou záležitostí, další vlna flexibility by mohla zaměstnancům poskytnout volnost v tom, kdy pracují. 73 procent českých zaměstnanců je nakloněno pružné pracovní době, tedy možnosti odpracovat týdenní pracovní dobu v různých časech během týdne. Dvě třetiny Čechů láká čtyřdenní pracovní týden a víc než půlka by chtěla pracovat jen pět hodin denně. Zájem o pružnou pracovní dobu souvisí s čím dál větší potřebou slaďování pracovního a rodinného života.

Regulaci času stráveného prací z domova by se příští rok mohla věnovat i Evropská komise, která by měla předložit návrh právního předpisu, který zaměstnancům pracujícím z domova umožní, aby mimo pracovní dobu zůstali odpojeni od digitálních pracovních systémů a nebyli při tom vystaveni žádným negativním důsledkům.

Hrazení nákladů na home office

Náklady na práci z domova činí v průměru 1,99 eura, v přepočtu padesát korun na den, vyplývá z výpočtů nizozemského Národního institutu pro rozpočtové informace (NIBUD). Započítává položky, jako jsou náklady na spotřebu energií, amortizaci pracovního stolu či kancelářské židle, ale i spotřebovaný toaletní papír a kávu. Pracuje-li zaměstnanec z domova na plný úvazek, vychází to na 1050 korun měsíčně čili 12 600 korun ročně. Výpočet přitom nezahrnuje náklady na telefon, technologická zařízení nebo na internet, které často tvoří podstatnou část výdajů.

Přestože jde o významnou částku, příspěvek na náklady spojené s prací z domova dostává jen minimum pracovníků. Jednorázový příspěvek obdrželo k letošnímu dubnu jen osm procent českých zaměstnanců, zatímco jen devět procent zaměstnanců začalo dostávat pravidelnou měsíční platbu, plyne ze studie agentury Grafton Recruitment. „Pokud chce zaměstnavatel přistoupit na úhradu nákladů na home office, asi nejlepší cestou je konkrétní individuální dohoda. Tam, kde to není možné, bych doporučovala zajistit dostatečné pracovní vybavení v podobě notebooku a dalších zařízení potřebných k práci na home office a ostatní náklady, jako je spotřeba energií, řešit fixním denním paušálem,“ podotýká Prchlíková.

Psychické zdraví

Benefitů souvisejících s podporou duševního zdraví by využila polovina pracovníků, další třetina by to zvažovala, vyplývá z průzkumu asociace ABSL. „Z našeho šetření vyplynulo, že největší zájem mají zaměstnanci o individuální konzultace s psychologem a mindfulness kurzy,“ říká ředitel asociace ABSL Jonathan Appleton s tím, že největší zájem o tyto služby projevují především mladší generace pracovníků, nejčastěji jde o skupinu pod 30 let.

Zatímco v dubnu 2020 se podle průzkumu společnosti Soulmio nějakým způsobem staralo o duševní zdraví svých zaměstnanců pouze 18 procent zaměstnavatelů, v říjnu téhož roku už to byl téměř každý třetí. V kancelářských oborech pak jejich letošní podíl vystoupal dokonce na 40 procent.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newslettery