Na BRICS letos nepoletí Putin ani Ťin-pching. Je to výhoda?
Skupina BRICS, která sdružuje některé z nejvýznamnějších ekonomik globálního jihu, je pod stále silnějším tlakem Spojených států. Administrativa Donalda Trumpa přitvrzuje obchodní politiku a vyzývá BRICS k opatrnosti, zejména pokud by se země pokoušely oslabit výsadní pozici amerického dolaru. Sdružení by mělo hledat jiné odvětví, ve kterých by chtělo být globálním hráčem, popsal web Foreign Policy.
Lídři BRICS se sejdou o víkendu 6. a 7. července na summitu v brazilském Riu de Janeiru. Brazílie v rámci svého předsednictví prosazuje témata jako spolupráce zemí globálního jihu, klimatická opatření, globální zdraví a podpora multilateralismu. Summit je v době kdy se Donald Trump snaží vést obchodní a celní války téměř proti všem členským státům. Írán je aktuálně pod silným tlakem, kromě obchodních sankcí čelil útoku ze strany USA, který měl za cíl ochromit íránský jaderný program.
Trump na své síti Truth Social uvedl, že „Neexistuje žádná šance, že by Brics nahradila americký dolar v mezinárodním obchodě, a každá země, která se o to pokusí, by měla Americe zamávat na rozloučenou,“ dodal a pohrozil cly ve výši sto procent.
Putin ani Ťin-pching nedorazí
Summitu se nezúčastní čínský prezident Si Ťin-pching ani ruský prezident Vladimir Putin. Právě Rusko a Čína vnímají skupinu BRICS jako jistou protiváhu organizacím, v nichž podle Moskvy a Pekingu mají převahu západní státy. Po rozšíření skupina sdružuje Brazílii, Rusko, Čínu, Indii, Indonésii, Írán, Jižní Afriku, Etiopii, Saúdskou Arábii, Egypt a Spojené arabské emiráty.
Čínský prezident bude chybět na summitu poprvé od roku 2009. Podle dřívějších informací deníku South China Morning Post by čínskému prezidentovi cesta do Brazílie způsobila časové komplikace.
Putin svou absenci zdůvodnil možnými problémy souvisejícími se zatykačem ICC. Jednání se zúčastní přes videopřenos, na místě Rusko zastoupí ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Absence těchto lídrů by podle Saranga Shidoreho z Quincy Insitute ve Washingtonu mohlo být příležitostí pro menší státy globálního jihu, aby se více zapojili do řízení skupiny. Doporučuje, aby mimo jiné členské státy na setkání daly USA najevo, že nejsou protiamerickým blokem. Podle Shidora je „konec dominance dolaru v mezinárodním obchodě nerealistický, dolar má stále zásadní postavení v globálním finančním systému.“
Dále by se skupina podle něj měla zaměřit na klimatickou politiku a globální zdravotnictví. Zatímco státy globálního severu se v boji proti klimatickým změnám zaměřují hlavně na snižování emisí, BRICS by mohl vést mezinárodní úsilí v oblasti adaptačních opatření, která jsou klíčová právě pro rozvojové země.
Skupina vznikla v roce 2009 jako BRIC (Brazílie, Rusko, Indie, Čína) a v roce 2010 se rozšířila o Jihoafrickou republiku. Postupně se připojili další členové a vytvořili blok, který se snaží nabízet alternativní pohled na fungování světa.
Největším úspěchem skupiny je zatím Nová rozvojová banka (NDB) se sídlem v Šanghaji, která financuje projekty zaměřené na infrastrukturu a udržitelný rozvoj. Banka ročně poskytuje půjčky v objemu čtyř miliard dolarů (asi 83,5 miliard korun), což je stále výrazně méně než Světová banka (2,5 bilionu korun) ale zároveň má vysoký rating. Výhodou NDB ale je, že nemá dominantního vlastníka a její vedení se pravidelně střídá mezi jednotlivými členskými státy.
