Írán v noci na dnešek zaútočil v Iráku na síly pod vedením Spojených států. Teherán odpálil více než dvě desítky balistických střel z íránského území na dvě irácké základny s vojáky západní koalice. Pentagon i Irák potvrzují, že terčem byla letecká základna Ajn al-Asad západně od Bagdádu a základna v Irbílu na severu Iráku. Íránské revoluční gardy uvedly, že jde o odplatu za zabití íránského generála Kásema Solejmáního. Komplexní informace o případných obětech a rozsahu škod způsobených útoky zatím nejsou k dispozici.
Podle vyjádření českého ministerstva obrany jsou všichni čeští vojáci v Iráku po íránských útocích v pořádku a zůstávají na základnách. Další postup česká armáda koordinuje se spojenci v NATO. V Iráku působí téměř 40 českých vojáků v misi Severoatlantické aliance a v Bagdádu je na výcvikové misi také pět českých policistů. Obě mise jsou nyní pozastavené a platí v nich opatření zajišťující maximální bezpečnost.
Íránská státní televize informovala, že Írán odpálil na americká zařízení v Iráku včetně letecké základny Ajn al-Asad „desítky“ raket typu země-země. Podle vyjádření irácké armády zemi zasáhlo 22 raket. Z nich 17 dopadlo na základnu Ajn al-Asad, přičemž dvě nevybuchly. Zbylých pět raket spadlo na sídlo sil mezinárodní koalice vedené USA v Irbílu.
Iránská státní tisková agentura uvedla, že zemřelo 80 „amerických teroristů“, podle expertů je ale takový počet obětí velmi nepravděpodobný. Prezident USA Donald Trump na twitteru napsal, že je „zatím vše v pořádku“, k útokům se má ještě dnes vyjádřit. Íránská státní televize reagovala, že se Trump snaží tímto výrokem zlehčovat dopady útoku.
Americký Federální úřad pro letectví v reakci na útok zakázal americkým leteckým společnostem operovat ve vzdušném prostoru nad Irákem, Íránem, Ománským zálivem a vodami mezi Íránem a Saúdskou Arábií.
Íránský nejvyšší duchovní ajatolláh Alí Chameneí prohlásil, že Írán raketovými útoky na irácké základny s vojáky západní koalice dal facku Spojeným státům. Prezident Hasan Rúhání poznamenal, že Washington možná „uřízl paži“ generála Solejmáního, ale v reakci na to bude uříznuta „noha“ Spojených států v regionu. Velitel Íránem podporované irácké milice Liga spravedlivých Kaís Chazalí uvedl, že po íránské reakci nyní nastal čas, aby na americký atentát reagoval také Irák.
Ozbrojené síly Iráku, Německa, Dánska, Norska a Nizozemska uvedly, že z jejich příslušníků nikdo při útocích nezemřel. Íránská armáda mezitím pohrozila zásahem také proti Izraeli, pokud se Washington odhodlá k odvetě za dnešní útok. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu reagoval, že kdokoliv zaútočí na Izrael, může si být jist tvrdou odvetou.
Americko-íránské vztahy a celkovou situaci na Blízkém východě v posledních dnech značně vyhrotilo zabití íránského generála Kásema Solejmáního při pátečním americkém útoku poblíž bagdádského letiště. Írán Spojeným státům sliboval tvrdou odplatu.
Íránští představitelé podle agentury Reuters uvedli, že Teherán nechce rozpoutat válku a že dnešní útoky jsou završením odpovědi Íránu na zabití Solejmáního. Podle činitele z kanceláře nejvyššího duchovního ajatolláha Alího Chameneího byl „nejslabším“ úderem z několika zvažovaných možností. Teherán přitom zvažoval útok na zhruba stovku cílů.
USA mají v Iráku zhruba 5000 vojáků, kteří jsou součástí mezinárodní koalice bojující proti teroristické organizaci Islámský stát.
V reakci na situaci začaly některé státy přeskupovat své kontingenty působící v Iráku. Německo přemístilo 30 vojáků do Kuvajtu a Jordánska, mimo Irák přesunulo vojáky i Slovensko, Chorvatsko, Kanada a Španělsko. Británie je připravena vojáky stáhnout, když o to Bagdád požádá, Francie zatím kontingent ponechává na místě. Česko v úterý oznámilo, že se z regionu nestahuje a další kroky koordinuje s aliančními partnery.
