Martin Schulz byl několik pět let vůdčí postavou Evropského parlamentu, patří mezi výrazné podporovatele evropské integrace. V úterý budou evropští poslanci volit jeho nástupce. Schulz se v budoucnu chce vrátit do německé politiky.
Jednašedesátiletý Schulz má za sebou bohatou politickou kariéru, vzděláním mezi svými kolegy ale nevyniká. Nemá maturitu, vyučil se knihkupcem. V mládí pracoval v různých knihkupectvích, později si otevřel vlastní.
Od mládí se angažoval v sociálnědemokratické politice, nejdříve jako člen mladých sociálních demokratů, později jako člen SPD. V komunální politice se mu podařilo rychle prorazit. Dvě volební období byl radním města Würselen, poté se stal jeho starostou. V 31 letech byl nejmladším starostou v regionu, ve funkci zůstal až do roku 1998.
Zatím největší úspěchy si připsal v Evropském parlamentu. Poprvé byl zvolen v roce 1994, v různých funkcích zde pokračoval více než dvacet let. Byl předsedou poslaneckého klubu SPD, v roce 2004 začal šéfovat celé frakci Evropských socialistů. V této funkci začal získávat pozornost a vliv. Svým postojem například ovlivnil nominace do komise Portugalce Barrosa, když odmítl hlasovat pro italského konzervativce Rocca Buttiglioneho, jeho názory pro něj byly příliš kontroverzní. Mnoho poslanců ho tehdy následovalo, Buttiglione byl nahrazen Frattinim.
Od roku 2012 je předsedou Evropského parlamentu. V posledních volbách byl socialistickým kandidátem na předsedu Evropské komise, tím se ale stal lidovec Juncker. Schulz platí v evropských kruzích za federalitu, stoupence hlubší integrace a vlivného člena evropského establishmentu. Na začátku loňského roku oponoval Brexitu, nadšený nebyl ani z vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách v USA.
Své názory často prezentuje přímo a nevyhýbá se konfliktu. Jeho přímočaré vystupování se projevilo například po zmíněním referendu o Brexitu, kdy kritizoval konzervativní vládu za nepřipravený plán.
Schulz se hodlá v příštích letech více zapojit do německé domácí politiky. V médiích proběhly spekulace, že by chtěl po příštích volbách nahradit Angelu Merkelovou na postu kancléře. V současné době se ale zdát být pravděpodobnější, že Merkelovou vyzve současný šéf SPD Sigmar Gabriel. Průzkumy z konce minulého roku ale ukazovaly, že Schulz má větší šance Merkelovou porazit než Gabriel.
Schulz by také mohl nahradit na postu ministra zahraničí Frank-Waltera Steimeiera, o kterém se mluví jako o příštím spolkovém prezidentovi.
Kdo Schulze v čele europarlamentu nahradí, není jasné. Největší šance má kandidát frakce lidovců Antonio Tajani, bez šance ale není ani socialista Pitella, který právě Schulze v roli lídra evropských socialistů v roce 2012 vystřídal.
