Schengenský prostor volného pohybu zboží a osob se od neděle 31. března částečně rozšíří o Rumunsko a Bulharsko. Budou totiž zrušeny kontroly na vzdušných a námořních hranicích těchto dvou balkánských zemí. Podle odborníků jde o zásadní krok, který Čechům usnadní cestování k moři, posílí vzájemnou obchodní výměnu, a především napraví mnohaletou křivdu, kvůli které se mnozí Rumuni a Bulhaři cítili v Evropské unii jako obyvatelé druhé kategorie.
Vlády v Bukurešti a v Sofii si od uvolnění hraničních kontrol slibují zejména výrazné navýšení příjmů z cestovního ruchu. Počet zahraničních návštěvníků Rumunska a Bulharska by mohl v příštích letech vzrůst až o 25 procent. Server Euronews varuje, že to může zároveň vést k rychlému zdražování tamního ubytování, zboží a služeb, k čemuž došlo v Chorvatsku, které vstoupilo do Schengenu loni. „Vyšší poptávka často zvyšuje i náklady,“ řekl Euronews Ritesh Raj, šéf portálu pro rezervaci ubytování CuddlyNest. Ten rovněž očekává, že některé oblíbené destinace mohou v budoucnu čelit nadměrné turistické zátěži.
Členství Rumunska a Bulharska v Schengenu by mělo přinést nové obchodní a investiční příležitosti také tuzemskému byznysu. „Pro Česko jako pro exportně orientovanou ekonomiku je na vnitřním trhu Evropské unie klíčové odstraňování jakýchkoliv bariér,“ konstatuje analytička z Asociace pro mezinárodní otázky Vendula Kazlauskas.
Vývoz do obou zemí v posledních letech stabilně roste, přičemž významnějším obchodním partnerem je pro Čechy Rumunsko, kde již v současnosti působí více než tisícovka tuzemských firem. Velmi aktivní je na tamním trhu například PPF, která v zemi zaměstnává kolem 1800 lidí, nebo energetická skupina Premier Energy miliardáře Jiřího Šmejce. Ta například letos koupila rumunského dodavatele elektřiny a plynu CEZ Vânzare. Polostátní energetická společnost ČEZ se naopak před třemi lety z rumunského trhu stáhla.
Nespravedlivé čekání
Ačkoli byly balkánské státy připraveny vstoupit do zóny volného pohybu už před třinácti lety, což opakovaně potvrdila jak Evropská komise, tak kontroly unijních expertů, kterým se Rumunsko s Bulharskem dobrovolně podrobily nad rámec oficiálních požadavků, jejich členství v Schengenském prostoru dlouho blokovaly jiné země, hlavně Rakousko a Nizozemsko. Ty zdůrazňovaly, že balkánské státy jsou vzhledem ke své geografické poloze vystaveny vyššímu riziku migračních tlaků, pašeráctví a infiltrace radikálů.
„Mělo to čistě politické důvody, rakouské a nizozemské vlády se obávaly negativní domácí reakce na rozšiřování Schengenu na Balkán,“ vysvětluje zástupce ředitele Institutu pro evropskou politiku Europeum Viktor Daněk. Částečné odstranění hraničních kontrol proto vnímá jako „důležitý průlom, který pomůže napravit pociťovanou nespravedlnost a oprávněnou frustraci těchto států“. Obavy z nárůstu nelegální migrace či zhoršení bezpečnostní situace v Evropě se podle experta nezakládají na realitě.
„Obě země už nyní hrají důležitou roli v zajištění bezpečnosti unijních zemí, která nyní významně stoupne. V posledních letech kvůli tomu přijaly řadu opatření na posílení ochrany hranic a policejní a justiční spolupráce s dalšími členskými státy,“ popisuje Daněk a připomíná, že například dřívější pokusy Turecka zneužít pozemní hranici s Bulharskem k cílenému migračnímu tlaku na Evropskou unii skončily neúspěchem.
Plného členství v schengenském prostoru, a tedy zrušení kontrol i na pozemních hranicích by se Rumunsko a Bulharsko mohly dočkat již za několik měsíců. „Nicméně vzhledem k volbám, které budou letos probíhat v celé Evropské unii, mohou politici schengenských zemí toto rozhodnutí oddalovat a snažit se na tom sbírat politické body,“ upozorňuje Kazlauskas.
VIDEO: Na co si dát pozor během dovolené v Chorvatsku?
