V Londýně začíná platit nové nízkoemisní omezení. Starší vozy nevyhovující emisnímu limitu musí za vjezd do města nebo jízdu po něm zaplatit dvanáct a půl libry. Omezení platí celý rok s výjimkou 25. prosince.
Rozšíření nízkoemisní zóny (ULEZ) se nyní vztahuje prakticky celé hlavní město,. Vjezd do zóny je zatížen denním poplatkem 12,50 libry (352 korun) pro vozidla, která nesplňují přísné emisní požadavky. Obecně vzato normě ULEZ vyhoví benzinová auta registrována po roce 2005, zatímco pro diesely platí, že do města můžou vozidla vyrobená od roku 2015. Británie si klade za cíl do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality.
Nízkoemisní zóna byla zavedena v roce 2019 za Borise Johnsona ve funkci starosty v malé části centra Londýna, v roce 2021 byla rozšířena. Nyní se vztahuje i na okrajové čtvrti, ve kterých žije zhruba pět milionů lidí, často s horšími možnostmi spojení veřejnou dopravou. „Rozhodnutí rozšířit ULEZ jsem přijal, protože odborníci věří, že to zachrání životy. Nebylo to snadné, ale nemůžeme odkládat opatření, když je znečištěný vzduch spojován s onemocněními, jako je rakovina a demence,“ řekl minulý týden současný londýnský starosta Sadiq Khan.
Opatření pojmenovává jako nezbytné pro snížení počtu úmrtí na nemoci spojené se znečištěním ovzduší a pro boj proti změně klimatu. Odpůrci tvrdí, že poplatek je pro tisíce lidí, kteří jezdí staršími vozidly, v době rostoucích životních nákladů nespravedlivý a způsobí ekonomické škody. Podle úřadů devět z deseti aut v Londýně už splňuje přísné emisní požadavky, ale kritici tento údaj zpochybňují.
Podle britského autoklubu RAC Bylo letos v únoru v oblasti Londýna registrováno přes 690 tisíc vozidel nevyhovujících podmínkám ULEZ. Toto číslo se navýší o dalších 160 tisíc vozidel, pokud započítáme i motocykly a nákladní vozy. Mimo to musíme započítat také vozidla, které do Londýna přijíždějí z hraničních okresů, jako jsou Kent, Hertfordshire a Essex, to je dalších až 160 tisíc nevyhovujících aut denně. Řidiči takových vozidel, kteří nezaplatí denní poplatek, můžou dostat pokutu ve výši 160 liber.
Aby pomohl Londýn zmírnit dopady opatření, spustil program šrotovného za 110 milionů liber, který nabízí oprávněným osobám až 2 000 liber na nákup vhodného vozidla. Zkušenosti z minulého rozšiřování nízkoemisních zón navíc ukázaly, že lidé se situaci rychle přizpůsobili. Šest měsíců po minulém rozšíření téměř 94 procent vozidel jezdících v zóně splňovalo přísné emisní normy.
Podle Bloomergu zároveň Londýn zaznamenal obrovský nárůst počtu elektrických vozidel na silnicích, z méně než 3 000 registrovaných před deseti lety na téměř 75 000 v prvním čtvrtletí letošního roku.
Podle informací ze studie Clean Cities přemýšlí o zavedení zón s nulovými emisemi nejméně 35 evropských měst, většinou se ovšem omezení budou týkat nákladních vozidel. Například Amsterdam, Eindhoven, Bergen, vnitřní Londýn, Paříž, Oxford, Kodaň nebo Oslo ale uvažuje o vyhlášení nulové emisní zóny i pro sosobní automobily.
V některých evropských městech už nulové emisní zóny platí. V Miláně mají od roku 2013 do centra volný vjezd jen elektrická a hybridní vozidla, ostatní vozidla za vjezd platí. Paříž má aktuálně zavedenou nízkoemisní zónu prakticky v celém vnitřním městě, omezení platí od osmi od ráno do osmi večer. Od roku 2024 chce Francie podmínky zpřísnit.
V Česku dosud nebyla žádná nízkoemisní zóna zavedena, Praha nyní uvažuje o zpoplatnění vjezdu vozidel do části centra.
