Snad v žádné evropské zemi nevyvolávají tvrdá opatření kvůli koronavirové pandemii takové pozdvižení jako v Maďarsku. Místní opozice tvrdí, že premiér Viktor Orbán využívá příležitosti k dalšímu posílení své moci. Na počátku týdne zablokovala v parlamentu zákon o stavu nouze, který by kabinetu umožnil vládnout za pomoci dekretů po časově neomezené období. Strana Fidesz má však v parlamentu dvoutřetinovou většinu, takže norma nakonec stejně nejspíš projde příští týden.
Maďarská vláda tvrdí, že potřebuje operativněji čelit současné pandemii. Návrh nového zákona prodlužuje neomezeně stav nouze a počítá také s až pětiletým vězením za zveřejňování nepravdivých informací či s většími tresty za maření mimořádných opatření. Panují tak obavy, že legislativa může vést k věznění nepohodlných novinářů.
Pro opozici je ale nepřijatelná zejména chybějící časová ohraničenost nouzového stavu. Navrhovala proto lhůtu devadesáti dní. „Za devadesát dní bude země v horším stavu než nyní,“ oponuje však Orbán.
„Epidemie je naším společným nepřítelem, ale zbytky naší téměř zpustošené svobody a demokracie jsou naším společným pokladem. Musíme bránit to, co zbylo z naší země, i když chráníme naše zdraví a životy,“ napsaly v úterý opoziční strany ve společném prohlášení. O den dříve opozice odmítla zákon podpořit, když byly na jeho urychlené schválení zapotřebí čtyři pětiny hlasů. Příští úterý však může norma projít dvoutřetinovou většinou.
Orbánovi kritici se tak obávají, že se nouzového stavu hned tak nezbaví. Podotýkají, že premiér v posledních deseti letech využil všemožných příležitostí k upevnění moci a oslabení svých odpůrců i kontrolních institucí. Příkladem podle nich byla imigrační krize. „Mimořádné právní situace je velmi snadné zavést, ale mnohem těžší je vrátit se k původnímu stavu,“ citoval list The Guardian vyjádření budapešťského think tanku Political Capital.
Vládní záměr vyvolává pochybnosti i v zahraničí. „I ve stavu nouze je třeba dodržovat ústavu, zajistit parlamentní a soudní kontrolu a právo na informace,“ vzkázala například podle serveru Euractiv komisařka pro lidská práva Rady Evropy Dunja Mijatovičová. Obavy z Orbánových kroků už vyjádřil také výbor pro občanské svobody europarlamentu, který vyzval všechny země, aby jejich protikoronavirová opatření nepodrývala základní práva a evropské hodnoty. O nutnosti přiměřenosti kroků hovořil také mluvčí Evropské komise Christian Wigand.
Maďarská opozice chce navíc od vlády vysvětlení, proč musí firmy strategického charakteru a ulice střežit armáda. Kabinet totiž už minulý týden oznámil, že hodlá v době pandemie vojáky rozmístit do desítek společností, poskytující důležité služby. Patří mezi ně například státní dráhy MÁV či ropná a plynárenská společnost MOL. Podle opozice vláda drastické opatření dostatečně nezdůvodnila.
