Nový slovenský premiér Igor Matovič před volbami plánoval, že se pustí do boje s korupcí, nastolí změny v justici a zrealizuje populistická opatření, která si Slováci odhlasovali na internetu. Nyní však musí okamžitě zahájit boj s koronavirovou pandemií a hasit hospodářské průšvihy a škody, které z něj vyplývají. Je tak pravděpodobné, že skutečný program vlády bude zcela jiný, než chtěl on i jeho voliči.
„Dnes nepřebíráte pouze moc, dnes přebíráte hlavně zodpovědnost za republiku a její obyvatele. Každé selhání, které je za obvyklých poměrů jen předmětem mediální kritiky, by dnes ohrozilo to základní, co nám všem dává šanci, abychom situaci zvládli,“ prohlásila prezidentka Zuzana Čaputová během sobotního jmenování nové vlády.
Matovič si na první zasedání vlády pozval členy krizového štábu a posléze kritizoval svého předchůdce Petra Pellegriniho za pozdní nákup ochranných pomůcek pro zdravotníky a nedostatek testovacích souprav na COVID-19, které podle něj stačí už jen zhruba na týden. Slovensko mělo v neděli necelé dvě stovky případů nákazy, podle Matoviče může být ale nízký počet dán malým rozsahem testování. Nová vláda proto zvažuje povolení komerčního prokazování nákazy v soukromých laboratořích, které Pellegriniho kabinet zastavil.
Čtyřkoalice také uvažuje o tom, že otevře některé uzavřené provozy, pokud splní hygienické podmínky, jako je zajištění ochranných prostředků pro personál. Uvolnění by se však netýkalo restaurací, klubů či sportovních zařízení. V této souvislosti probere i případný příspěvek pro firmy na nákup roušek, rukavic a dezinfekce ve výši sto eur na jednoho zaměstnance. Ve hře je i návrh, že by některé podniky mohly fungovat jako karanténní objekty, v nichž by mohli pracovat a dva týdny žít lidé, kteří přišli do kontaktu s nákazou, ale nemají zatím příznaky nemoci.
Celkově vláda projedná celkem čtyři desítky návrhů opatření. Zahrnují také odklady odvodů pro živnostníky, odložení daňové povinnosti pro fyzické i právnické osoby, změny podmínek celozávodních dovolených a čerpání mzdových náhrad či urychlení vyplacení přímých plateb zemědělcům. Vláda rovněž uvažuje o zřízení krizového fondu z prostředků EU, z něhož by byla vyplácena náhrada škod pro uzavřené provozy.
Pracovní verzi plánů, které mají být schvalovány ve zkráceném legislativním řízení, představil na internetu poslanec Svobody a solidarity Marián Viskupič. Je možné, že až třetí nejsilnější vládní strana bude mít v době pandemie díky své orientaci na ekonomiku větší vliv, než se čekalo. Odborníci totiž upozorňují, že Matovičovi Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) ani Jsme rodina Borise Kollára nemají tolik hospodářských expertů.
Zároveň je velmi pravděpodobné, že koronavirus zhatí premiérův záměr naplňovat program vzešlý z internetové ankety. Na veřejnou dopravu zdarma pro děti, studenty, seniory a vozíčkáře či příspěvky pro těhotné patrně nebudou prostředky. Reálné zřejmě nyní také nebude garantovat onkologickým pacientům operaci do dvou týdnů. „Na předvolební sliby raději zapomeňte. Smete je koronavirový ekonomický šok,“ varoval v komentáři v deníku Pravda Ivan Piovarči.
| Předpokládaný vliv pandemie na ekonomiku |
| Nezávislý orgán Rada pro rozpočtovou zodpovědnost aktuálně odhaduje, že pandemie při nejčernějším scénáři povede k poklesu slovenského hrubého domácího produktu o deset procent. Jestli k němu dojde, bude podle rady záviset na vývoji pandemie všude ve světě, a v souvislosti s tím zejména na poklesu exportu. Nejhorší verze prognózy počítá s poklesem vývozu až o 25 procent. Pro srovnání: během finanční krize v roce 2009 to bylo patnáct procent. Dramatický scénář kalkuluje s výpadky příjmů z daní a odvodů ve výši 3,2 miliardy eur, nejmírnější počítá s asi 900 miliony. |
