Naštvaní Hispánci Clintonové k triumfu v Texasu nestačili

Hispánci v USA

Hispánci v USA Zdroj: Reuters

Hispánci v USA
Hispánci v USA
Volby v USA
Volby v USA
Volby v USA
27
Fotogalerie

Když loni Donald Trump označil mexické přistěhovalce za vrahy a znásilňovače, mluvili mnozí analytici o tom, že „probudil spícího obra“. Ve dvaceti největších texaských okresech také skutečně dorazilo k urnám o 26 procent hispánských voličů více než při posledních volbách.

Hispánské „povstání“, které mělo napomoci k vítězství Hillary Clintonové, však nakonec k jejímu vítězství nestačilo. Trump však vyhrál s náskokem „pouhých“ deseti procentních bodů. Mitt Romney slavil v roce 2012 v Texasu přesvědčivější vítězství, když vyhrál s náskokem 15,8 procentního bodu.

Již delší dobu se mluví o tom, že texaští Hispánci by při plné volební účasti měli takovou sílu, že by mohli zvrátit volební výsledek v celém státě. Zatím však jejich potenciál zjevně zůstává nenaplněn.

A to hned z několika důvodů. Vysoká účast u letošních voleb nebyla výsadou Hispánců. Účast lámala rekordy napříč celým státem. Jerry, který ve volební místnosti houstonské čtvrti River Oaks kontroluje doklady přicházejících voličů, tvrdí, že jsou na nápor připraveni.

„Máme tu dostatek hlasovacích zařízení, i tak se tu ráno tvořily fronty.“ Ačkoli takzvaní Latinos v Texasu obecně inklinují k demokratům, netvoří jednotný blok. Řada Hispánců jsou katolíci a jsou proti potratům, v tom se shodnou s republikány.

Vše o amerických prezidentských volbách si přečtěte zde

Mnoho hispánských podnikatelů se zase ztotožňuje s republikánskými názory na regulaci podnikání či nízké daně. A kvůli tomu jsou schopni přimhouřit oko nad Trumpovými výroky na adresu imigrantů.

Raul, přistěhovalec a podnikatel, podporuje Trumpa a deníku E15 řekl, že ho jeho verbální útoky na mexické imigranty nepobuřují. „Sám jsem proti zločinu,“ říká „Jsem proti Hispáncům, kteří přicházejí páchat trestnou činnost. Co se ale týče těch, kteří se snaží pracovat a jsou tu nelegálně, myslím, že by vláda měla vymyslet způsob, jak jim poskytnout americké občanství.“

Hispánci se podle statistik nejen v Texasu, ale v celých Spojených státech dobrovolně připravují o podíl na politickém rozhodování tím, že ignorují volby. Podle studie Pew Research Center chodí k volbám o 15 procent méně oprávněných hispánských voličů ve srovnání s bělochy a Afroameričany.

Hispánská účast zůstává podprůměrná i přesto, že se letos v Texasu k volbám registrovalo o půl milionu více občanů se španělským příjmením než před čtyřmi lety. Ze statistik však nelze vyčíst, zda jde o nové obyvatele, prvovoliče či skutečně o ty, kteří v posledních volbách nevolili.

Fotogalerie: Děti Donalda Trumpa

Někteří prominentní Hispánci letos zpočátku Trumpa podporovali, protože věřili, že by mohl přinést skutečnou reformu. Jedním z nich byl známý houstonský právník Jacob Monty. Po letošní Trumpově návštěvě Mexika a schůzce s tamním prezidentem Enriquem Peñou Nietem předvedl Trump silně antiimigrační projev ve Phoenixu.

Následně Monty a další rezignovali na své pozice v Trumpově Národním hispánském poradním výboru. Studentka Susan Lopezová z houstonské univerzity říká, že u nich doma o politice příliš nediskutují. „Jsme ale proti určitému kandidátovi, který nemá mezi Latinos příliš dobrou pověst,“ dává Lopezová jasnou nápovědu.

Řada dalších hispánských studentů se poté přidává do debaty a svorně říkají: kdokoli, jen ne Trump. Celonárodní výsledky ale překvapivě ukazují, že přimhouřit oko nad výroky Donalda Trumpa dokáže více Hispánců. V celých Spojených státech získal podle průzkumu CNN mezi Hispánci 29 procent hlasů, Hillary Clintonová 65 procent.

To je pro demokraty o poznání horší výsledek než před čtyřmi lety. Barack Obama tehdy vyhrál poměrem 71 ku 27 procentům. Příkop mezi velkoměsty a venkovem Texas je typickým příkladem demografické proměny a polarizace Spojených států a jejich vlivu na prezidentské volby.

Rozrůstající se velkoměsta přitahují kosmopolitní a stále liberálnější obyvatelstvo, zatímco menší města a venkov se stávají čím dál konzervativnější. „Červená (republikánská) Amerika se stává červenější a modrá (demokratická) je modřejší. Propast mezi městy a venkovem se prohlubuje,“ říká politická komentátorka televizní stanice NBC Nicolle Wallacová.

Za vše hovoří výsledky ze čtyř okresů, v nichž leží čtyři největší texaská města. Ta se na volební mapě zbarvila do sytě modré barvy. V okresech Harris (Houston), Travis (Austin), Bexar (San Antonio) a Dallas totiž vyhrála Hillary Clintonová s dvouciferným náskokem. Nejjasnější bylo její vítězství v okrese Bexar, kde zvítězila s náskokem 40 procentních bodů.

Ani bezproblémová vítězství ve velkých městech Clintonové ale nestačila na vzdálenou vidinu vítězství v tradičním republikánském státě.

Anketa
Koho byste podpořili v amerických volbách?
Donalda Trumpa
Hillary Clintonovou

Již řadu let demokraté doufají, že měnící se demografie a nárůst hispánského obyvatelstva jim pomůže vytrhnout Texas z republikánské dominance. Žádný z demokratických kandidátů v Texasu nevyhrál od roku 1976. Texas je v prezidentských volbách se svými 38 hlasy volitelů velmi cenným kouskem, druhým největším hned po Kalifornii.

Mezi další státy, jejichž politickými preferencemi zamíchal demografický vývoj posledních deseti patnácti let, patří Arizona. Ta platila za stabilní baštu republiká- nů, nyní se však o Arizoně mluví jako o takzvaném „swingovém“ státě. Ten se může přiklonit jak na stranu republikánů, tak na stranu demokratů.

Dalšími takovými státy jsou dnes například Nevada, Colorado, Nové Mexiko či Florida. Trumpovi se tak podařil husarský kousek tím, že vyhrál bez aktivního úsilí o hlasy Hispánců, Afroameričanů či Američanů asijského původu. Povedlo se mu získat především dělnické (mužské) bělošské obyvatelstvo natolik, že mu stačilo spolehnout se na jejich hlasy.

Horší výsledek Trump zaznamenal u vzdělanější části populace. Jen těsně se mu podařilo získat bělošské voliče s vysokoškolským vzděláním, žádný republikánský kandidát tuto část obyvatelstva ještě nikdy neztratil. Trump však vyhrál rozdílem jednoho procentního bodu, Mitt Romney před čtyřmi lety vyhrál o šest procentních bodů.

Autor je spolupracovníkem redakce