Německo je v poslední době fascinováno postavou Donalda Trumpa. Údiv nad tím, že tak kontroverzní a abnormální figura mohla vyhrát volby ve Spojených státech, největší demokracii světa, se táhne během celého funkčního období současného amerického prezidenta. V posledních týdnech ale roste hlad po svědectvích z blízkého Trumpova okolí.
Po reportážích z evropského turné bývalého Trumpova hlavního volebního stratéga Stephena Bannona se v médiích objevují rozhovory s Johnem Boltonem (Handelsblatt), bývalým prezidentovým poradcem pro národní bezpečnost, a s Trumpovou neteří Mary L. Trumpovou (Der Spiegel).
Všehoschopný šéf
Bolton, který o časech s Trumpem vydal knihu s názvem Místnost, kde se to stalo, si v rozhovoru mimo jiné stěžuje na přílišnou diplomatičnost západních spojenců, kteří by podle jeho názorů měli na Trumpovu administrativu více tlačit přes Kongres. „Když jsem byl poradcem pro národní bezpečnost, nikdo mi neřekl do obličeje: Co děláš s tím klaunem v Bílém domě?“ vzpomíná Bolton, podle něhož byl Trump opravdu blízko tomu, aby vystoupil z NATO, protože s ním bylo a je téměř všechno možné. „Nikdo ze šéfů vlád západních zemí nenaznačil, co si skutečně myslí, drželi jazyk za zuby. I kancléřka Merkelová vystupovala stoicky. Věděla, že Trumpa nezmění.“
Podle Boltona ale škody, které Trump napáchal doma a v zahraničí, nebudou tak velké. „Myslím, že půjdou poměrně rychle napravit, i když přirozeně nejsem psychiatr a neznám evropskou duši,“ soudí Bolton, podle něhož je zjevení Trumpa na vrcholu politické pyramidy jen anomálie, nikoli skutečný výraz stavu politické kultury Spojených států.
Neteřina (ne)diagnóza
Boltonova kniha o pracovním životě s Trumpem už v německém překladu vyšla, kniha Trumpovy neteře Mary Trumpové nazvaná Příliš mnoho a nikdy dost: Jak moje rodina vytvořila nejnebezpečnějšího člověka na světě vyjde v němčině příští středu. V rozhovoru pro časopis Spiegel Mary mimo jiné vysvětluje, proč se k sepsání knihy o Trumpovi odhodlala až teď, a ne už před čtyřmi lety, kdy její strýc, bratr jejího otce, poprvé kandidoval na prezidenta. „Chtěla jsem vystoupit už v roce 2016, ale bylo mi jasné, že moje informace nebudou hrát žádnou roli. Nikdo mě nechtěl poslouchat,“ vysvětluje Trumpova neteř a dodává: „Nechci, aby voliči opakovali svou chybu z roku 2016.“
Pětapadesátiletá Mary Trumpová je psycholožka, přesto se vyhýbá klinickým charakteristikám svého strýce. „Chtěla jsem čtenáři pomoci, aby pochopil Donaldovo chování. Mnoho lidí už prezentovalo konečnou diagnózu mého strýce – narcistická porucha osobnosti, zlý narcismus a podobně. Musíme ale zohlednit i jiné věci mimo poruchy osobnosti, například poruchy spánku a učení. Velmi obtížně zpracovává informace. V dětství pravděpodobně trpěl poruchou čtení, kterou nikdo nediagnostikoval, a proto s ní patřičně nenakládal.“
Špatný obchodník se smyslem pro média
V rodinné anamnéze Trumpová pokračuje i na jiných místech rozhovoru. Připomíná odvržení matkou, opuštěnost mladého Donalda i jisté sektářství v rodině nebo Trumpovu neschopnost podnikat a rozumět financím. Trump je sice nesmírně bohatý, ale jen díky svému otci, tvrdí v rozhovoru jeho neteř. „Charakterově si s mým dědečkem, jeho otcem, moc podobní nejsou. Můj děda byl velmi kompetentní člověk. Byl úspěšným obchodníkem. Donald nic z toho v sobě nemá. Je nekompetentní a ve svých obchodech nebyl nikdy dobrý. Ale už můj děda rozeznal Donaldův smysl pro média. Viděl ho jako někoho, kdo byl připraven udělat všechno, aby vyhrál: byl připraven lhát, přetvařovat se, vysmívat se, krást.“
Rodinných souvislostí je v rozhovoru s Mary Trumpovou celá řada (její otec Fred zemřel v roce 1981 odvržen rodinou jako alkoholik), nejzajímavější jsou však tam, kdy rodinná traumata pronikají do veřejné sféry a ovlivňují celý stát i svět. Chvíle, kdy se Donald Trump podle své neteře Mary stává nejnebezpečnějším člověkem světa. „Donald musel najít cestu, jak přežít, a to myslím doslova. Je udivující, kolik lidí a institucí bylo připraveno, aby přejali dědův ‚projekt Donald‘ a pomohli tomuto člověku, podrželi ho a podporovali, i když toho nebyl hoden. Začala s tím média v pozdních sedmdesátých a začátkem osmdesátých let, potom banky a Republikánská strana.“
Autor je spolupracovník redakce
