V polovině října se Nepál po sedmi měsících koronavirové izolace opět otevřel cizincům. Nával na horských vrcholcích, známý z minulých let, se ale rozhodně nekoná. Horolezci i turisté přijíždějí jen v minimálních počtech. V Nepálu jsou přitom regiony, pro které jsou příjmy z cestovního ruchu zcela zásadní.
Od začátku roku do konce října do Nepálu přicestovalo 18 tisíc zahraničních návštěvníků. Za stejné období loňského roku jich bylo téměř 800 tisíc a za celý rok 2019 více než milion. A to měl letošek být rokem, kdy podle ambiciózního plánu vlády v Káthmándú zemi navštíví dva miliony cizinců.
Turismus podle údajů Světové rady cestování a cestovního ruchu tvoří sedm procent nepálského HDP. Jen horolezci, kteří se pokoušejí o zdolání Mount Everestu, v zemi loni utratili 300 milionů dolarů.
Na prstech jedné ruky
Letos je však pusto i na Everestu. Zatímco během jednoho jediného květnového dne roku 2019 na jeho vrcholu stanulo přes 200 lidí, což je dosavadní rekord, letos nepálské úřady zatím vydaly pouhých pět povolení pro lezce toužící dosáhnout výšky 8848 metrů nad mořem. Z toho o dvě povolenky požádali Nepálci. Podobná situace je i jinde v Nepálu.
Krize odvětví těžce dopadá v první řadě na zhruba stopadesátitisícovou minoritu Šerpů, z nichž tisíce pracují v expedičním byznysu. Jejich příjmy jsou přitom zásadní pro celou komunitu. Během jarní sezóny na Everestu, která trvá od května přibližně do prvního červnového týdne, si Šerpa jako horský vůdce může vydělat šest až 12 tisíc dolarů. Kuchař pracující v základním táboře si přijde na asi 2000 dolarů a nosiči si vydělí kolem tisíce dolarů, uvádí Bloomberg. To vše v zemi, kde minimální měsíční mzda činí 182 dolarů.
Nyní mnozí Šerpové přišli o jediný příjem. „Strávil jsem uplynulých sedm měsíců ve své vesnici, kde jsem pomáhal matce na bramborovém poli, opravoval svou chatu a věnoval se dalším všedním pracem,“ řekl Bloombergu Phurba Tenzing Sherpa, horský vůdce a provozní ředitel organizátora expedic Dreamers Destination Trek and Expedition Pvt.
Ani nyní není cestování do Nepálu bez překážek. Turisté musí předložit negativní test na koronavirus ne starší než 72 hodin a poté se uchýlit do sedmidenní karantény v hotelu předtím, než mohou vyrazit do hor. Musí také být pojištěni i pro případ nákazy koronavirem, aby jejich pojišťovna hradila léčebné výdaje i v případě, že se koronavirem nakazí přímo v Nepálu.
Nadějí na změnu už letos mnoho nezbývá. Jak vyplývá z dat projektu Himalayan Database, který zaznamenává všechny výstupy na velehory v regionu, převážná většina horolezeckých výstupů v Nepálu se uskuteční během jarní sezóny. Na podzim připadá obvykle jen asi desetina pokusů o zdolání místních velehor.
Snad příští rok
V případě turistů, kteří se nechystají zlézat velehory, by ještě podle Nepálské asociace cestovních agentur naděje na částečnou záchranu letošního roku existovala. Turisty ale odradí přísná opatření, řekl deníku The Himalayan Times prezident asociace Ashok Pokharel. „Žádnému turistovi se nebude líbit, že musí zůstat sedm dní v karanténě i poté, co byl negativně testován na koronavirus,“ míní.
Všechny zraky se tak upínají k příštímu roku. „Mám dojem, že v roce 2021 tu bude prudký nárůst počtu horolezců, protože mnoho horolezců plánovalo svůj výstup na rok 2020 a muselo jej kvůli pandemii odložit,“ řekl Bloombergu Ang Tshering Sherpa, prezident Nepálské horolezecké asociace. Zároveň se ale obává, že kvůli ekonomickým potížím v USA a Evropě budou mít horolezci potíže se sháněním sponzorů, což může vést k poklesu počtu nově ohlášených expedic.
