Nové reaktory chce stavět i Švédsko. Budoucnost jádra v Evropě však zůstává nejistá

Nový švédský premiér Ulf Kristersson je na rozdíl od předchůdců nakloněný jaderné energetice.

Nový švédský premiér Ulf Kristersson je na rozdíl od předchůdců nakloněný jaderné energetice. Zdroj: Reuters

Řada evropských zemí vzala kvůli energetické krizi jádro na milost.
2
Fotogalerie

Švédská středopravá vláda premiéra Ulfa Kristerssona, která úřaduje od loňského října, je přesvědčena, že země potřebuje více jaderných elektráren. Nastává tak zásadní obrat v energetické politice severského království, jehož předchozí vlády v posledních dvanácti letech jádro odmítaly. Kristersson věří, že příklon k jádru pomůže srazit vysoké ceny elektřiny, zvýší energetickou bezpečnost země a usnadní i zelenou transformaci průmyslu. Opozice i někteří experti však jeho záměr kritizují. 

Švédský premiér ve středu oznámil, že jeho kabinet zruší zákon, který zakazuje, aby v zemi fungovalo více než deset jaderných reaktorů, a přísně omezuje počet lokalit, kde mohou stát. „Měli bychom být schopni budovat více elektráren a na více místech než dosud. Švédsko očividně potřebuje vyrábět více elektřiny,“ prohlásil. 

Jeho ministryně životního prostředí Romina Pourmokhtariová dodala, že vláda zjišťuje, zda by bylo možné znovu zprovoznit dvě vyřazené jaderné elektrárny a stavět malé modulární reaktory.

Green Deal pro Evropu. Co to je a jak má pomoci životnímu prostředí?

Video placeholde
Green deal pro Evropu. Co to je a jak má pomoci od zhoršování životního prostředí? • Videohub

Švédsko se podobně jako jiné státy začalo odvracet od jaderné energetiky po havárii v japonské Fukušimě v roce 2011 a postupně snížilo počet jaderných reaktorů z dvanácti na šest. Nedostatkem energií skandinávská země sice netrpí – loni se kvůli technickým problémům francouzské společnosti EDF poprvé stala největším exportérem elektřiny v Evropě – do budoucna však potřebuje masivně zvýšit její výrobu.

Důvodem jsou rozsáhlé plány na ozelenění těžkého průmyslu. Pokud mají být v železárnách a ocelárnách nahrazeny tandemové pece elektrickými, prudce vzroste spotřeba elektřiny. Státní těžař železné rudy LKAB před časem uvedl, že by k dosažení uhlíkové neutrality potřeboval třetinu veškeré elektřiny, která se v zemi vyrobí. Více bezemisní energie budou navíc v příštích letech ze stejného důvodu potřebovat také ostatní státy Evropské unie.  

Deník The Financial Times nicméně namítá, že výstavba nové jaderné elektrárny Švédům zřejmě zabere nejméně deset let, a poukazuje na potíže v sousedním Finsku, kde spuštění reaktoru Olkiluoto 3 nabralo mnohaleté zpoždění a trojnásobně překročilo původně stanovený rozpočet. Záměr švédské vlády kritizovala i opoziční sociálnědemokratická strana, podle níž by se měl Kristerssonův kabinet raději soustředit na projekty větrných turbín na moři.   

O tom, zda jádro má, nebo nemá místo v budoucnosti evropské energetiky, se mezi politiky a odborníky nadále vedou vášnivé spory. Evropská komise sice loni dočasně zařadila jádro mezi čisté zdroje energie, okamžitě tím ale rozpoutala bouřlivou diskuzi a skupina unijních států v čele s Rakouskem dokonce hrozila Bruselu žalobou.   

„Jaderná energie je sice bezemisní, v žádném případě však není obnovitelná, proto v dlouhodobém hledisku nesmí nahrazovat výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů,“ myslí si analytik think-tanku International Sustainable Finance Centre Karel Voldřich.  

Mnohé evropské země ovšem vzaly dříve zatracovaný zdroj kvůli současné energetické krizi na milost. Například Velká Británie plánuje do roku 2030 vybudovat osm nových jaderných reaktorů. Německo a Belgie zase nedávno prodloužily životnost stávajících jaderných elektráren. Na jádro hodlá do budoucna sázet i Česká republika; ve Stockholmu právě získala dalšího potenciálního spojence. 

Švédsko od začátku roku předsedá Radě Evropské unie a právě během jeho předsednictví má sedmadvacítka doladit podobu klimatického balíčku Fit for 55.