Napětí mezi Ruskem a Spojenými státy se přelévá i do kyberprostoru. Po obvinění ze strany USA, že za hacknutím e-mailové schránky Demokratické národní rady stojí Moskva, prý připravuje CIA odvetu. Zaměřit by se mohla třeba na finanční toky kolem Vladimira Putina a jeho aktivity ve švýcarské firmě Gunvor, říká americký novinář Michael Weiss, který se zúčastnil bezpečnostní konference Stratcom Summit. On sám razantnější přístup své vlády k Moskvě vítá.
„Někdy si připadám jako občan Brazílie a ne jediné světové supervelmoci. Je to frustrující. Vždycky žádáme o odpuštění, omlouváme se, hledáme způsoby, jak se přizpůsobit. Takhle by naše postavení vůbec nemělo vypadat,“ dodává Weiss, který pracuje jako redaktor serveru Daily Beast a působí rovněž jako spolupracovník časopisu Foreign Policy a Rádia Svobodná Evropa. V něm vede sekci analýz The Interpreter zaměřenou na dění v Rusku a postsovětském prostoru.
Zveřejnění těchto e-mailů vnímá Weiss jako ruskou snahu ovlivnit prezidentské volby v USA. „Pokusy ovlivňovat domácí politiku za studené války v porovnání s tím blednou,“ řekl pro E15 Weiss. Hackeři získali přístup i k e-mailům šéfa předvolební kampaně Hillary Clintonové Johna Podesty. Vyšlo z nich najevo mimo jiné prosazování Clintonové coby prezidentské kandidátky demokratů na úkor Bernieho Sanderse či obsah jejích placených vystoupení pro investiční banku Goldman Sachs.
Americkou odpovědí bude podle zdrojů stanice NBC News odvetný kyberútok. Zaměří-li se na odhalení finančních machinací Putina a jemu blízkých lidí, šlo by podle Weisse o ještě vhodnější reakci na kroky Moskvy než další zpřísnění sankcí, které sice prý na jednu stranu ruské ekonomice ublížily, na druhou však z osob blízkých Kremlu udělaly mučedníky a celebrity.
„Podle mého názoru to nejlepší, co ze západních sankcí na Rusko vzešlo, jsou informace o Putinových financích. On fakticky ovládá komoditní společnost Gunvor, která působí ve Švýcarsku, to není zanedbatelná záležitost. Ruský prezident se teď snaží vystupovat jako člověk, který bojuje proti daňovým rájům a vyvádění peněz obecně. A ten stejný člověk kradmo ovládá švýcarskou firmu a pak i pořádá opulentní nákupy v New Yorku?“ ptá se Weiss.
Další otázkou by však bylo, zda takové informace mohou Putinovu popularitu v Rusku výrazněji podkopovat. „Řeknu to takhle: šlo by o experiment. Jasno by bylo až po jeho provedení. V roce 2011, kdy šli lidé po prezidentských volbách do ulic, by samozřejmě takové kompromitující materiály měly větší dopad. Nyní občanům ještě o něco více vymyla hlavy propaganda a neustálé řinčení zbraněmi směrem k USA,“ dodal americký novinář.
Diskutovat lze ovšem podle respondentů agentury Bloomberg také o dopadech zmíněného hackerského útoku ve Spojených státech. „Moskva si o efektivitě těchto kroků nedělá příliš velké iluze. Snaží se jen hrát na nervy, nic víc,“ uvádí Valerij Solovoj z Moskevského státního institutu mezinárodních vztahů.
„Nedá se jinak říct, že by měl Putin nějakou ďábelskou strategii, která by dokázala narušovat úplně všechno,“ doplňuje Fjodor Lukjanov, jenž v Kremlu vede panel zahraničněpolitických poradců. „Je však známo, že nikdy nevynechá příležitost k úderu. Tyhle hry si užívá,“ říká Lukjanov.
Podle podobného principu rivality vnímá zahraniční politiku Moskvy i americký novinář Weiss. „Smyslem každého jejího kroku je vzdorovat a přechytračit USA. Tím neříkám, že Rusům jde o vyhlášení války či vojenské invaze, byť i to dělají, ale spíše o tlačení Američanů do jen obtížně naplnitelných dohod. Ty dělají z Ruska potřebného a rovnoprávného partnera USA v rozhodování o světovém dění. Vidíme to například na Ukrajině. Rusko se nabízí jako jedna ze stran řešení konfliktu, se kterým ale nemá údajně nic společného. Podobně intervence Moskvy v Sýrii dostala Washington do pozice, kdy jen musí reagovat na kroky Kremlu a spoléhat se při prosazování vlastní politiky na ni,“ uzavřel Weiss.
