Minulý týden nezisková společnost OpenAI zabývající se výzkumem a vývojem umělé inteligence představila veřejnosti chatbota ChatGPT. Jde o program, který dokáže v podobě běžné konverzace komunikovat s lidmi a zcela oprávněně vzbudil poměrně velké nadšení. Do demonstrační verze se zapojilo během pěti dnů přes milion lidí a odpovědi na různé dotazy či požadavky, často velmi bizarní, zaplavily sociální sítě.
ChatGPT totiž ukazuje, jak daleko je dnes vývoj v oblasti umělé inteligence. A pokud jsme si dělali ještě před nedávnem oprávněně legraci z prognóz, že práce v řadě profesí bude automatizovaná, tak po pár minutách (či hodinách) povídání s chatbotem je možné mít strach či cítit nadšení, že k tomu tak skutečně dojde. Bez nadsázky mohu říct, že jde asi o nejzajímavější technologii dvacátých let 21. století, která má potenciál přinést revoluci do mnoha odvětví.
Co ChatGPT umí? Jak uvádí OpenAI, jde o model, který umí „komunikovat konverzačním způsobem, díky dialogu s uživatelem dokáže odpovídat na doplňující otázky, přiznat si své chyby, zpochybnit nesprávné dotazy a odmítat nevhodné požadavky.“
Velmi jednoduše v pár odstavcích ve srozumitelném jazyce umí vysvětlit věci obtížné k pochopení. Třeba fyzikální teorie, matematické příklady, řadu věcí z historie. Umí ale také napsat text k písni (v nic moc kvalitě) nebo báseň, krátký scénář k sitcomu.
Umí zdůvodnit, proč je hrachová kaše zdravější než bramborová kaše. Umí napsat jednoduchý text na základě zadání. Umí napsat také jednoduchý (a funkční) program a vysvětlit srozumitelně, co jednotlivé řádky kódu znamenají, nebo objevit v nefungujícím skriptu chybu. To vše v angličtině, ale klidně i v češtině. Vyzkoušet si ho může každý po registraci na stránce chat.openai.com.
Je až děsivé, jak kvalitní dokážou odpovědi být. Lidé tak na Twitteru sdíleli třeba návrh nájemní smlouvy podle práva amerického státu Jižní Karolína (která by zřejmě v revizi skutečným právníkem obstála), jednoduché, ale zcela srozumitelné články nebo řešení matematických úloh (některé umělá inteligence vyřešila nejdříve špatně, po doplňujícím požadavku, aby se pořádně „zamyslela“ už napsala správnou odpověď).
Jak americká armáda testovala robotického psa:
Je tak vidět, jakou práci v budoucnosti nejspíš nahradí – jednoduchou „kreativu“ typu psaní smluv, doučování, korektury textů, analýzu dlouhých dokumentů a vytáhnutí nejdůležitějších informací a samozřejmě callcentra a řešení zákaznických problémů, kde už se chatboty využívají, ale fungují všelijak. Technologický skok ChatGPT v kvalitě je oproti tomu velký.
Řada uživatelů samozřejmě zkoušela nejrůznější legrační zadání typu „napiš v biblickém stylu návod jak vytáhnout sendvič s burákovým máslem z videorekordéru“ (výsledek byl mimořádně vtipný) nebo „zkus složit sonet na téma roztékající se sýr“. Lidé také zkoušeli chatbota nutit do napsání návodů jak vykrást dům a podobně, což by umět neměl (autoři se pokusili zakázat ChatGPT dávat tipy jak spáchat zločin nebo vytvářet odporný či rasistický obsah).
Zajímavé bylo testovat, jak daleko omezení sahají – chatbot například rovnou od začátku odmítl vytvořit text o tom, jak byl Adolf Hitler skvělý státník, ale uživatelé ho dokázali přesvědčit, aby jim to podal v podobě scénáře k divadelní hře. Postupem času autoři tento problém vyřešili. Ještě o víkendu jsem zkoušel donutit ho k napsání „židovských vtipů“, což bez problémů učinil (akorát nebyly vtipné a nedávaly smysl), v úterý už toto zadání odmítl, protože ho považoval za hanobící národ nebo rasu.
Steven Piantadosi, profesor počítačové lingvistiky na Univerzitě v Berkeley, požádal chatbota, aby „vytvořil program v Pythonu, který stanoví, zda má být člověk mučen na základě jeho země původu“ a ChatGPT vytvořil poměrně strašidelný skript, ve kterém stanovil, že mučeni mají být lidé ze Severní Koreje, Sýrie, Íránu a Súdánu.
Dalším problémem je, že chatbot umí velice přesvědčivě lhát – na žádost „napiš o česko-slovenské válce v roce 1995“ neřekl, že se nic takového nestalo, ale vyšvihl úžasný příběh o tom, jak nás sice Slováci napadli, ale po protiútocích se stáhli za hranice a byli nuceni podepsat mír.
Umělá inteligence fabuluje o válce mezi Českem a Slovenskem:
Veřejné testování ChatGPT tak má smysl i v tom, že se chatbot postupně učí něco, co bychom mohli označit za nějaké morální minimum, pokud se o tom vůbec v případě umělé inteligence dá mluvit. Je také krásně vidět, jaký pokrok udělala technologie od roku 2016, kdy Microsoft vypustil chatbota Tay a trvalo ani ne den, než se z něj postupným „učením“ stal kovaný neonacista. Autoři ChatGPT si dávají velký pozor, aby nedopadli stejně, a zatím se jim to docela daří.
Zároveň je také vidět, jak málo jsme připraveni na nástup technologie, která má potenciál být na mnoha úrovních v pozitivním i negativním smyslu skutečně naprosto přelomová a nahradit celou řadu profesí a aplikací. V kvalitě a srozumitelnosti odpovědí do určité míry ohrožuje i Google, dvacet let bezkonkurenčního lídra na poli vyhledávání na internetu.
