ONLINE: Člověk v tísni vyhlásil sbírku pro Afghánistán, ministři G7 chtějí společnou misi

Tálibán přebírá vládu v Afghánistánu: Evakuace na mezinárodním letišti v Kábulu (19.8.2021)

Tálibán přebírá vládu v Afghánistánu: Evakuace na mezinárodním letišti v Kábulu (19.8.2021) Zdroj: Reuters

Tálibán přebírá vládu v Afghánistánu: Evakuace na mezinárodním letišti v Kábulu (19.8.2021)
Někteří afghánští vojáci se přesunuli do Pandžšíru.
Pozůstatky afghánské armády se přesunuly do Pandžšíru.
Evakuační letoun
Protesty v Londýně proti nadvládě Tálibánu v Afghánistánu.
63 Fotogalerie
ČTK , čer , fry , bru

Třetím dnem pokračuje mnohdy chaotická evakuace cizinců i Afghánců z kábulského letiště. Tisíce lidí se tam uchýlily ve snaze opustit zemi poté, co radikální islamistické hnutí Tálibán ovládlo prakticky celou zemi a v neděli i hlavní město. Zatímco Tálibán opakovaně ujišťuje, že si přeje mír, že se ho není třeba obávat a že chce vytvořit širokou koalici, dnes se objevila informace o protitálibánské demonstraci, proti které bojovníci hnutí tvrdě zasáhli a při které několik osob zemřelo. Americký prezident Joe Biden prohlásil, že američtí vojáci zatím zůstávají v Kábulu.

Demonstrace se odehrála ve východoafghánském městě Dželálábád a při zákroku tálibů podle agentury Reuters přišli o život nejméně tři lidé a více než desítka dalších utrpěla zranění. Podle svědků se obyvatelé správního centra provincie Nangarhár pokoušeli vztyčit na náměstí dosavadní afghánskou státní vlajku. Protestní akce byla jedním z prvních projevů odporu místních vůči Tálibánu v posledních dnech.

Evropská unie, Spojené státy, Británie, Kanada a 17 dalších zemí ve středu zveřejnily společné prohlášení, v němž vyjadřují obavu o práva afghánských žen a dívek a naléhají na nynější politické vedení Afghánistánu, aby zaručilo ochranu těchto práv.

Z kábulského letiště, na kterém od neděle panuje zmatek a které je přeplněné lidmi snažícími se odcestovat do zahraničí, ve středu odstartoval třetí český evakuační letoun. Na palubě je 62 osob, mezi nimi afghánští tlumočníci nebo držitelé trvalého pobytu v ČR, a čtyři Afghánci, o jejichž přepravu požádalo Slovensko. Uvedli to čeští představitelé. Letadlo v Česku přistálo krátce po 22. hodině. Při předchozích dvou letech evakuační speciály dopravily do Česka 133 lidí. Pokračují i evakuační lety organizované dalšími zeměmi.

„Naši vojáci zasluhují úctu a poděkování. Šli za hranici svých možností, aby na palubu speciálu dostali co nejvíce lidí,“ uvedl ministr obrany. Českým diplomatům a vojákům poděkoval i ministr zahraničí. 

Tálibán ve středu oznámil, že jeho vůdci, dosud žijící převážně v anonymitě, se postupně představí světu. Zástupci hnutí, které po nedělním obsazení Kábulu de facto převzalo moc v Afghánistánu, se mají v následujících 48 hodinách setkat s vlivnými členy bývalých afghánských kabinetů. Hnutí slibuje vytvořit mnohostrannou islámskou vládu.

V tlačenici před kábulským mezinárodním letištěm se ve středu zranilo 17 lidí. Podle bezpečnostního představitele NATO ale nejsou zprávy o tom, že by bojovníci Tálibánu použili proti davům u letiště násilí. Civilisté byli vyzváni, aby se tam přestali shromažďovat, pokud nemají pas a vízum, které by jim umožnily odlet ze země.

Spojené státy dosud z Afghánistánu evakuovaly 3200 osob, v úterý vojenská letadla transportovala 1100 Američanů a lidí, kteří mají v USA trvalý pobyt.

Do Německa ve středu nad ránem přiletělo přes uzbeckou metropoli Taškent asi 130 lidí evakuovaných z Kábulu. Německá armáda plánuje další čtyři evakuační lety. První evakuační let uskutečnila Austrálie, ze země odvezla 26 lidí. Francie přes noc evakuovala 25 Francouzů a 184 Afghánců. Maďarská vláda oznámila, že zorganizovala převoz 26 maďarských občanů z Afghánistánu. Skupina má být přepravena v nejbližší době letem vypraveným jiným státem. Kromě toho Maďarsko chystá vlastní evakuační misi.

Neúspěšný pokus o evakuaci ohlásili Nizozemci. Jejich letadlo odletělo z Kábulu prázdné kvůli zmatku na letišti, sdělila ministryně zahraničí Sigrid Kaagová. Země plánuje evakuovat asi 1000 lidí.

Británie uvedla, že dosud evakuovala 2000 Afghánců. Londýn chce v příštích letech poskytnout azyl až 20 tisícům Afghánců, letos jich bude až 5 tisíc, uvedl premiér Boris Johnson. Na pomoc afghánským uprchlíků se naopak nechystá Uzbekistán. Tamní úřady odmítají žadatele o azyl a zpřísnily hraniční kontroly, řekli agentuře AP svědci.

List The New York Times (NYT) ve středu uvedl, že americké tajné služby na začátku léta varovaly před kolapsem afghánské armády a návratem Tálibánu k moci, i když americký prezident Joe Biden tvrdil, že takový vývoj je nepravděpodobný. Podle průzkumu společnosti Ipsos pro agenturu Reuters klesla popularita Bidena na nejnižší úroveň od jeho nástupu do Bílého domu letos v lednu. Oddělený průzkum nicméně ukazuje, že většina Američanů podporuje odchod z Afghánistánu podle aktuálního harmonogramu.

Ve středoafghánské provincii Bámján tálibové podle agentury AP vyhodili do povětří sochu šíitského vůdce Abdul Alího Mazárího, který proti hnutí bojoval v 90. letech a zastupoval etnickou menšinu Hazárů. Vyznavači šíitské větve islámu byli za vlády sunnitského Tálibánu v letech 1996 až 2001 pronásledováni. Tálibán Mazárího zabil v roce 1995.

Afghánce čeká karanténa

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) novinářům v Brně řekl, že evakuované Afghánce čeká deset dnů karantény. „Během té doby budeme řešit jejich povolení k pobytu,“ uvedl. Následovat budou individuální rozhovory s evakuovanými o jejich budoucnosti. Sami si musí říct, co chtějí, řekl. Podle premiéra Andreje Babiše je možné, že zvolí cestu za rodinami, které mají ve Francii či jinde v Evropě. Afghánci podle premiéra získají víza a během karantény budou také očkováni. Všichni budou po první dny ubytováni na jednom místě, kde, nechtěl stejně jako Hamáček upřesnit.

Bližší okolnosti evakuace by měly být zodpovězeny na čtvrteční tiskové konferenci, které by se měl zúčastnit i velvyslanec Baloun, uvedla mluvčí ministerstva zahraničí Eva Davidová.

Klid v Kábulu, střelba v Asadábádu

Z Kábulu mezitím nejsou hlášeny větší boje či střety, většina obyvatel metropole ale zůstává doma v obavách z dalšího vývoje. Mluvčí Tálibánu Zabíhulláh Mudžáhid  na první tiskové konferenci od chvíle, kdy islamisté převzali moc, slíbil, že jeho organizace se nebude nikomu mstít a že ženy se budou moci zapojit do vzdělávání, zdravotnictví a dalších oblastí života, ovšem v rámci islámského práva šaría.

Šéf vojenské komise Tálibánu Muhammad Jakúb nařídil svým bojovníkům, aby udržovali disciplínu a aby v Kábulu nevstupovali do domů a nezabírali vozidla. Hnutí také vyhlásilo všeobecnou amnestii pro všechny státní úředníky a vyzvalo je, aby se vrátili do práce.

Sliby tálibů jsou zatím přijímány s nemalou dávkou skepse a s obavami vzhledem ke zkušenostem s krutým režimem Tálibánu, když zemi vládl pět let, než ho zahraniční intervence v roce 2001 moci zbavila. Ženy tehdy nesměly do škol a na veřejnosti mohly chodit jen zahalené a s mužským doprovodem. S nepohodlnými lidmi, včetně těch, kteří spolupracovali s cizinci, se zacházelo brutálně.

K násilí už došlo například ve východoafghánském Asadábádu. Ve čtvrtek zde lidé vyšli do ulic s afghánskými vlajkami u příležitosti Dne nezávislosti a bojovníci Tálibánu začali střílet do davu. Na místě je několik mrtvých, napsala agentura Reuters s odvoláním na svědka. Není jasné, zda lidé přišli o život kvůli střelbě nebo po ušlapání v tlačenici, kterou tálibové způsobili.

Stanice Al-Džazíra uvedla, že v Asadábádu, který je správním střediskem provincie Kunar, zemřeli dva lidé, zraněných je osm. Ozbrojenci Tálibánu podle ní začali střílet poté, co jednoho z nich napadl člověk s nožem.

Ve středu byli při demonstraci proti islamistickému hnutí Tálibán zabiti tři lidé ve východoafghánském městě Dželálábád. Šlo o jeden z prvních projevů odporu místních lidí vůči Tálibánu, který v posledních dnech obsadil prakticky celé afghánské území. Lidé s afghánskými vlajkami vyšli do ulic Dželálábádu i ve čtvrtek, po střelbě členů Tálibánu tam jsou podle Al-Džazíry dva zranění.

Dnes podle agentury AP bude možná takových protestů více, protože lidé využijí k demonstracím oslavy státního svátku, kdy si Afghánistán připomíná výročí vyhlášení nezávislosti na britské koloniální moci z roku 1919. Kvůli protestu Tálibán zavedl 24hodinový zákaz vycházení v metropoli provincie Chóst, uvedla AP. Protesty hlásí i provincie Paktíja, uvedla agentura Reuters. Lidé s vlajkami dnes podle videozáznamu zveřejněného na twitteru pochodovali také v Kábulu.

Vojenský a politický kolaps

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg kritizoval „vojenský a politický“ kolaps někdejšího vedení Afghánistánu poté, co islamisté při bleskové ofenzivě potřebovali na získání kontroly nad celou zemí jen několik dní. Dosavadní afghánská vláda se podle něj nedokázala Tálibánu postavit a zhroutila se překvapivě rychle, a spojenci proto nyní budou muset počítat se zvýšenou hrozbou mezinárodního terorismu. Britský ministr zahraničí Dominic Raab vzkázal Tálibánu, že nesmí zneužít Afghánistán k přípravě teroristických útoků na západní státy. Západ se podle něj musí pokusit o umírnění radikálního hnutí.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov řekl, že vnímá slibné signály ze strany Tálibánu, který podle něj dává najevo ochotu vést dialog s různými afghánskými silami. Stejně to vidí i Turecko.

Německo naopak kvůli vládě Tálibánu přerušilo rozvojovou pomoc i veškerou další státní finanční podporu Afghánistánu, převody peněz zastavily i další státy. Společnost Facebook potvrdila, že bude nadále blokovat obsah související s radikálním islamistickým hnutím Tálibán, které považuje za teroristickou organizaci.

Stažení amerických vojsk ze země, které vedlo k převzetí moci Tálibánem, kritizoval čínský ministr zahraničí Wang I. Bývalý prezident USA George Bush mladší, který rozhodl o americké invazi do Afghánistánu v reakci na teroristické útoky z 11. září 2001, uvedl, že stažení vojáků byla chyba. Bývalý sovětský lídr Michail Gorbačov, který v roce 1989 nařídil stažení sovětské armády z Afghánistánu po deset let trvajícím neúspěšném vojenském tažení, řekl, že působení Severoatlantické aliance v zemi bylo odsouzeno k nezdaru od samého počátku.

Americký prezident Joe Biden prohlásil, že je odhodlán ponechat jednotky USA v Afghánistánu, dokud nebudou evakuováni všichni Američané, i kdyby to znamenalo zachovat vojenskou přítomnost v zemi po 31. srpnu. 

Český prezident Miloš Zeman řekl, že USA odchodem z Afghánistánu ztratily prestiž světového lídra a NATO vyvolává pochybnosti o oprávněnosti své existence, protože dramaticky selhalo.