Většina zemí Evropské unie vyjadřuje v současnosti alespoň vlažnou podporu Ukrajině, maďarský premiér Viktor Orbán se však vydal na přátelskou cestu do Moskvy. Lídr strany Fidesz věří, že mu toto vybočení z unijního mainstreamu dva měsíce před volbami neublíží, ale naopak pomůže. Jeho přátelství s Kremlem pomáhá držet ceny energií pro maďarské domácnosti a malý byznys na uzdě, což je po celé roky Orbánovou důležitou zbraní.
Zatímco Evropa se v poslední době snaží vymanit ze závislosti na ruském plynu, Maďarsko očividně hodlá dále sázet na úzkou energetickou spolupráci s Moskvou. Prvním krokem k ní byl v roce 2014 podpis nestandardní dohody o výstavbě dvou bloků v jaderné elektrárně Paks za pomoci ruské půjčky. Projekt se ale zpožďuje a Orbán by před volbami 3. dubna rád prezentoval nějaký úspěch. Paks je tak jedním z hlavních bodů úterního jednání lídrů v ruské metropoli.
„Rosatom už připravuje půdu pro skutečnou, viditelnou, velkolepou stavbu. Chceme, aby se projekt dostal do fáze založení (stavby) už v letošním prvním pololetí,“ dával nedávno v rozhovoru pro ruskou agenturu TASS maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó najevo, jak Budapešť stojí o hmatatelný pokrok.
Medailonek ruského prezidenta Vladimira Putina
Szijjártó doufá, že se oba reaktory podaří dodělat do konce dekády. Slibuje si, že kombinace jádra a rozvíjejících se solárních parků zemi zajistí soběstačnost v produkci elektřiny.
Orbánovi však nejde pouze o urychlení výstavby elektrárny, chce také více ruského zemního plynu. Maďarsko koncem léta uzavřelo s Moskvou nový dlouhodobý kontrakt na odběr suroviny. Plynárenský gigant Gazprom má na jeho základě do Maďarska dodávat každý rok 4,5 miliardy krychlových metrů plynu, a to po dobu patnácti let.
Smlouva byla podepsána na počátku dramatického nárůstu cen plynu v Evropě a Budapešť tehdy uváděla, že se jí podařilo dosáhnout mnohem příznivějších finančních podmínek, než jaké měla v rámci dřívějšího kontraktu.
Orbán nyní usiluje o zvýšení dodávek o jednu miliardu krychlových metrů. Kritici premiéra se tak tážou, proč je po pouhých několika měsících nutné měnit dohodu, kterou vláda prezentovala jako velký úspěch. „Bude pro nás prospěšné zvýšit objem nyní, na základě energetické krize,“ osvětloval důvody Szijjártó.
Více levného plynu může každopádně pomoci držet účty maďarských domácností a malých podniků na uzdě. Orbán už v roce 2013 zastropoval ceny elektřiny a plynu, což je považováno za možná nejdůležitější pilíř jeho úspěchů. Vláda tvrdí, že tímto opatřením zůstalo v peněženkách maďarských rodin už přes dva biliony forintů (zhruba 150 miliard korun) navíc.
Orbán na podzim poukazoval na to, že v jiných evropských zemích platí lidé za energie až násobně více. Zároveň varoval, že pokud ve volbách zvítězí opozice, budou si Maďaři muset zvyknout na tržní ceny. V listopadu premiér navíc zastropoval i ceny benzinu a nafty.
Opatření platí zhruba do poloviny února, ale Orbán je ochotný jej v případě potřeby prodloužit. Dalším předvolebním dárkem je aktuální snížení cen šesti základních potravin. Předseda vlády stanovil, že mouka, cukr, slunečnicový olej, mléko, kuřecí prsa a vepřová kýta musejí stát stejně jako v půli října.
S takovými zbraněmi se maďarské opozici těžko bojuje. Šestice stran se snaží porazit Fidesz společně. Zatímco na podzim nad Orbánem držela vedení v několika průzkumech za sebou, nyní je většinou opět v čele vládní partaj. Premiérovi protivníci se tak snaží co nejvíce využít i jeho nynější návštěvy, která podle nich podkopává unijní jednotu. „V této napjaté situaci je prostě vlastizrádné jet do Moskvy,“ uvedli v prohlášení.
Orbán je však zjevně přesvědčen, že mu ani domácí, ani evropská kritika v citlivé době nemůže nijak uškodit. „Nezdá se, že by mu vadilo být vyobrazován jako někdo, kdo vykonává Putinovu vůli,“ řekl serveru EUobserver Péter Krekó ze Střediska pro výzkum politického kapitálu v Budapešti.
