Výklad dějin nevyvolává v době 75. výročí konce druhé světové války emoce pouze v Česku. Ruský pohled na historii popuzuje pobaltské státy, jejichž představitelé nemají pocit, že by byla Rudá armáda v letech 1944-1945 vedena motivem Pobaltí, Polsko a další země osvobodit. K tomu podle nich došlo až po více než čtyřech dekádách od války. Prezidenti Litvy, Lotyšska a Estonska vyzvali ke společnému evropskému výkladu dějin, který má čelit podle nich falešnému ruskému obrazu konfliktu.
Představitelé pobaltských států ve čtvrtek vzdali úctu všem padlým v boji proti nacismu. Zároveň však dali najevo, že za agresivní považují i režim, který panoval v tehdejším Sovětském svazu.
„Zkreslování historických událostí, které vedly k rozpoutání druhé světové války a k poválečnému rozdělení Evropy, představuje politováníhodný pokus falšovat historii a zpochybnit základy moderního globálního řádu založeného na dodržování pravidel,“ píše se ve společném prohlášení hlav států.
As the world commemorates #VEDay75 of #WWII we must remember that the occupation of the #Baltics lasted for decades after #WWII. #Independence was restored and the Soviet army left our countries only in the 1990s. Joint Statement by 🇱🇹🇱🇻🇪🇪 Presidents - https://t.co/nfjrB0XcfMpic.twitter.com/A6C3pEAFQt
— Gitanas Nausėda (@GitanasNauseda) May 7, 2020
Litevský prezident Gitanas Nauséda médiím řekl, že Moskva zintenzivňuje své pokusy o nastolení „programu historického revizionismu“. Uvedl, že to je zvlášť patrné z pokusů ospravedlnit podpis paktu Ribbentrop-Molotov v roce 1939 a následnou sovětskou okupaci části Polska a pobaltských států.
Moskva tvrdí, že jednala v zájmu ochrany obyvatel těchto zemí a chtěla vysláním vlastních vojsk zabránit obsazení tohoto území nacistickým Německem.
Lotyšský prezident Egils Levits prohlásil, že ruské pokusy o falzifikaci dějin jsou součástí hybridní války, stejně jako dezinformační kampaň Kremlu. Podle něj je společný přístup k historii důležitou součástí procesu politického sjednocování Evropy a důležitou úlohu by v tom mohl hrát Evropský parlament.
„Po druhé světové válce měla naše část Evropy odlišnou historii od té západní a my tak potřebujeme vytvořit společné evropské vědomí,“ prohlásil Levits.
Prezidenti tří zemí důrazně odmítli koncept sfér vlivu a zdůraznili úlohu Severoatlantické aliance v zajištění stability a bezpečnosti Evropy.
