Polsko řeší jadernou budoucnost | E15.cz

Polské jaderné dilema: Spojence rozhněvá sázka na elektřinu z Ruska i její odmítnutí

Pavla Palaščáková

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Polská vláda se ocitla v nelehké pozici, kdy se musí poprat s odlišnými jadernými ambicemi velkých byznysmenů. Zatímco miliardář Michal Solowow se plánuje vydat neprobádanou cestou malých modulárních reaktorů, podnikatel Zygmunt Solorz-Zak zvažuje investici do tradiční ruské technologie a spolupráci s Maďary na výstavbě elektrárny v Kaliningradu. Pro Varšavu je však tento projekt geopolitickým oříškem, při jehož rozlousknutí zřejmě utrpí její vztahy se zeměmi v regionu.

Analytik Robert Tomaszevski z webu Polityka Insight vyvolal minulý měsíc pozdvižení, když napsal, že se maďarský premiér Viktor Orbán snaží už celé měsíce přimět Varšavu k podpoře jaderného projektu v Kaliningradu a k propojení Polska a ruské exklávy energetickým mostem. Tím by se zajistila výroba a přívod elektřiny do země v době, kdy se Polsko bude potýkat s odklonem od uhlelné energetiky. „Varšava projektu neřekla ne,“ konstatoval Tomaszevski.

Nikdo ze zainteresovaných nechce citlivou záležitost jednoznačně komentovat. Mluvčí Solorze-Zaka Tomasz Matwiejczuk každopádně tento týden serveru Deutsche Welle potvrdil, že miliardářova firma ZE PAK připravuje jaderné projekty. Ve hře je podle něj ale několik možností.

„Stojí za to připomenout, že v roce 2020 bylo do Polska z Ruska dovezeno téměř deset milionů tun uhlí v hodnotě několika miliard zlotých, které bylo následně spáleno v elektrárnách a v domech. Alternativou je čistá, levná jaderná energie, a navíc z elektrárny, na jejíž kontrole by se podílelo Polsko,“ argumentoval.

Myšlenka na výstavbu jaderné elektrárny v Královci není nijak nová. Rosatom ji ohlásil už v roce 2008 s cílem vyvážet odtud elektřinu do Polska i do Litvy a posílit tak svou energetickou pozici v Evropské unii. O pár let později ale plán skončil u ledu v důsledku horšících se vztahů mezi Západem a Ruskem.

Nyní se záměr vrátil na polský vládní stůl patrně v důsledku Orbánovy iniciativy. Solorz-Zak má podle médií v úmyslu spojit se při koupi podílu s maďarskou státní společností MVM, která už s Rosatomem v Maďarsku rozšiřuje jadernou elektrárnu Paks. Polský list Rzeczpospolita uvedl, že dva bloky v Kaliningradu by mohly být postaveny už koncem této dekády.

Vláda musí volit mezi Maďarskem a Pobaltím

Analytici míní, že vlivný mediální a telekomunikační magnát Solorz-Zak nyní napjatě vyčkává na verdikt polské vlády, která musí odsouhlasit propojení Polska a Ruska přenosovou soustavou.

Vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) se přitom ocitá v nelehké pozici. Na jednu stranu má stále užší vztahy s Orbánem, na druhou se vždy profilovala jako silně protiruská a proatlantická. V tomto duchu v uplynulých letech kladla překážky stavbě plynovodu Nord Stream 2 z Ruska do Německa a sázela mimo jiné na dovoz amerického zkapalněného plynu.

Je vysoce pravděpodobné, že kaliningradským plánům nebudou nakloněné ani pobaltské státy, se kterými má Polsko rovněž úzké vztahy v mnoha oblastech.  „Polsko plánuje rozvoj jaderných a obnovitelných zdrojů, takže je pro mě těžko pochopitelné, jak by tam mohlo Rusko vyvážet elektřinu. To musí být nedorozumění,“ poslal do Varšavy jasný vzkaz litevský ministr energetiky Dainius Kreivys.

Alternativou jsou modulární reaktory

Další možností Solorze-Zaka je spolupráce na vládních nukleárních plánech. Výstavba první polské jaderné elektrárny by měla být zahájena za pět let. Byznysmen však podle Bloombergu vyjádřil skepsi ohledně harmonogramu stavby v době, kdy Polsko bude jiné zdroje nutně potřebovat.

Otazník se ale samozřejmě vznáší i nad avizovaným časovým rámcem kaliningradského projektu. Výstavba v elektrárně Paks, rovněž realizovaná Rosatomem, nabrala zpoždění, zejména kvůli sporům s Evropskou unií. Výhodou Kaliningradu je v tomto směru umístění mimo území EU.

Možnost, jak polskou energetickou situaci řešit, nabízí i byznysmen Solowow, který stojí za chemickou skupinou Synthos. Její odnož Synthos Green Energy plánuje v Polsku rozmístit několik malých modulárních reaktorů (SMR). Šéf společnosti Rafal Kasprów minulý týden ohlásil, že firma zahájila diskuzi s regulátorem a hledá konkrétní místa.

Firma předtím podepsala několik dohod o spolupráci, mimo jiné s americko-japonskou společností GE Hitachi Nuclear Energy (GEH). Problémem je, že malé modulární reaktory jsou stále ve vývoji, a ani u nich tedy nelze určit, kdy budou k dispozici pro výrobu elektřiny.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video