Požáry lépe zvládá bohatší Itálie a Francie. Když se šetří, není na techniku, říká klimatolog
Již devátý den bojují hasiči na řeckém Rhodu s plameny. Rozsáhlé požáry donutily k evakuaci již přes 20 tisíc osob a podle expertů svým rozsahem pravděpodobně překonají dosavadní rekordy. V Řecku přitom v létě velké lesní požáry vznikají takřka každý rok. Proč i přesto, že se o riziku ví, požáry znovu vypukly? Dalo se této situaci nějak předejít? „Na Rhodu je ten problém, že je tam nepřístupný a hornatý terén. Nelze zde nasadit klasické hasičské jednotky, protože se tam po úzkých cestách nemohou dostat. Musí se tedy hasit hlavně ze vzduchu. Je potřeba disponovat dostatečným počtem hasicích letadel a velkým množstvím odebrané vody, se kterou lze hasit,“ říká klimatolog Martin Možný, který působí v Českém hydrometeorologickém ústavu a v Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky.
Jaké jsou příčiny vypuknutí požáru na Rhodu?
Pro to, aby vznikl požár podobného rozsahu, musí být splněno několik podmínek. První podmínkou je zdroj vznícení, kterým je z 95 procent lidská neopatrnost. Dále je v místě požáru nutnost výskytu suchého paliva – tím jsou většinou suché porosty, v případě Rhodu zejména cypřiše a borovice. Další podmínkou pro vypuknutí požáru podobného rozsahu je vhodné požární počasí – tedy vysoké teploty, sucho, rychlost větru a také nestabilní rozvrstvení atmosféry, takzvaný komínový efekt. Všechny výše zmíněné podmínky byly v případě požáru na Rhodu splněny.
Myslíte, že svůj podíl na vypuknutí požáru mají i zbytky po minulých požárech? Například nahromaděná biomasa nebo kusy použité techniky?
Tím to není. K tomu, aby se požár mohl rozšířit, je potřeba, aby na místě bylo dostatečné množství suchého paliva. Tam, kde hořelo častěji a v nedávné době, ale takové palivo nezbude. Na Rhodu sice hořelo vícekrát, ale nikdy v takovém rozsahu, takže se tam dostatek suchého paliva k tomu, aby požár nabyl takového rozměru, nacházel.
Klimatolog Martin Možný je vedoucím oddělení biometeorologických aplikací v Českém hydrometeorologickém ústavu. Vyučuje na Masarykově Univerzitě v Brně a na České zemědělské univerzitě v Praze. Zároveň je vědeckým pracovníkem v Ústavu výzkumu globální změny na Akademii věd České republiky. Napsal publikace 100 let agrometeorologických měření v Doksanech a Změny klimatu, fenologie a ekosystémové procesy. |
Jaký vliv má na požáry změna klimatu?
Změna klimatu zvyšuje suchost porostu a přináší vhodnější požární počasí. Na vině jsou tedy hlavně velmi vysoké teploty a sucho.
Dá se požárům podobného rozsahu předcházet?
Ano, meteorologické služby dávají varování před nebezpečím požárů. Na místních samosprávách je, aby reagovaly – mohou přijmout při nejvyšším nebezpečí preventivní opatření, například zákaz vstupu do nejvíce ohrožených porostů či oblastí. Bohužel v některých oblastech s vyšším turistickým ruchem to dost dobře nejde. U hasičů je nutná letecká hlídková služba a dostatek hasební techniky. V Řecku se vydávají výstrahy před nebezpečím požárů a doporučení pro nejvíce postižené oblasti. U turistických oblastí platí co nejrychleji požár lokalizovat a uhasit. Proč k tomu nedošlo, teprve uvidíme.
Jaké další prostředky lze k předcházení vzniku požárů využít?
Ve Středomoří se hlavně hlídkuje. Několikrát denně nad územími jednotlivých států přelétne letadlo, které kontroluje, zda někde nestoupá kouř. K tomu je vždy někde připravena záloha hasičů, kteří mohou na místo ihned vyrazit. Zároveň je nutné zmínit, že středomořské národy, zejména Francouzi a Italové, mají připravenou takzvanou kategorizaci území z hlediska nebezpečí požáru. To znamená, že pokud vyrazí k nahlášenému požáru, mají ihned k dispozici mapu toho, jaké jsou v lokalitě porosty, zda se v dané oblasti nachází kempy, a podobně. Například během požáru v Českém Švýcarsku bylo vidět, že se hasiči se situací seznamují až na místě a během hašení teprve zjišťují, jak s požárem pracovat. Středomořské národy mají kategorizaci území z hlediska nebezpečí požáru zpracovanou, protože u nich hoří mnohem častěji. Po příjezdu na místo tedy už mohou začít modelovat situaci. To znamená, že si do mapy vyznačí, kde hoří, a začnou požár ovlivňovat. Při počasí, jaké panuje v současné jižní Evropě, totiž požár nejde uhasit, ale pouze odklonit tam, kde napáchá nejmenší škody.
Kde na světě jsou další potenciální ohniska požárů podobného rozsahu jako v Řecku?
Pokud se podíváme na aktuální mapu Effis (Evropský informační systém lesních požárů, systém vytvořený pro monitoring možných ohnisek požárů v EU a blízkých oblastech – pozn. red.), zjistíme, že menších požárů je na světě aktuálně velké množství. Nejvíce jich je ale právě v oblasti Středomoří, zejména na území Řecka a v jižní Itálii. Je to v důsledku splnění čtyř hlavních faktorů pro vznik velkého požáru. Španělsko a Portugalsko jsou zatím relativně v klidu, ale může se to změnit, protože podle předpovědi mají trvat vysoké teploty a sucha.
V systému Effis jsou vidět i požáry v Severní Africe nebo v Turecku. Je příčina všech těchto požárů stejná, nebo někde začalo hořet z jiného důvodu?
Příčina je pravděpodobně stejná. Jedná se o kombinaci toho, že v daných oblastech od května prakticky neprší a zároveň zde panují velmi vysoké teploty. To způsobuje, že porost strašně vyschne, a je tak velmi náchylný ke vznícení. Pokud podobně jako na Rhodu ještě začne foukat nebo třeba někdo něco (i neúmyslně) zapálí, může podobná situace nastat i jinde. Zároveň je potřeba zmínit, že závisí na tom, jak jsou jednotlivé země technicky vybaveny proti požárům – zda mají dostatek sil na to, aby mohli situaci bedlivě sledovat, zda disponují vyhovujícím množstvím hasičských jednotek, které jsou v daných oblastech okamžitě připraveny požár začít hasit.
Jak si po technické stránce jednotlivé středomořské státy vedou?
Já si myslím, že to je hodně věc ekonomiky. Velmi dobře to mají zvládnuté Francouzi a Italové. V Řecku je to trochu problém. Vždy když se začne šetřit a zavedou se úsporné programy, tak se to dotkne i tohoto odvětví. Úsporné programy tedy mohou mít vliv na to, že techniky není dostatek. Mluvíme ale hypoteticky, protože konkrétně u Řecka je největší problém velké množství ostrovů, které jsou od pevninského Řecka navíc hodně vzdálené. V tomto ohledu je na tom lépe například Itálie.
Jaká nejvhodnější technika by měla být na Rhodu používána?
Na Rhodu je ten problém, že je tam nepřístupný a hornatý terén. Nelze zde nasadit klasické hasičské jednotky, protože se tam po úzkých cestách nemohou dostat. Musí se tedy hasit hlavně ze vzduchu. Je potřeba disponovat dostatečným počtem hasicích letadel a velkým množstvím odebrané vody, se kterou lze hasit. U takových letadel jsou ale mimořádné nároky na jejich obsluhu. Také je důležité zmínit, že se na Rhodu jedná o takzvaný korunový požár (požár, který z pozemního požáru přeskočí do větví stromů tento požár se šíří nejrychleji a je nejnebezpečnějším typem požáru – pozn. red.). Středomořské národy, zejména pak Italové a Francouzi, při cvičeních pracují právě s tímto typem požáru a jsou připraveni na to, že budou pracovat na palubě hasicích letadel a vrtulníků. Právě tato technika je během požáru na Rhodu využívána nejvíce.
Souhlasíte s názory dalších odborníků, kteří říkají, že současná teplotní vlna nad Řeckem a s ní spojený požár bude trvat rekordních 15 až 16 dní?
Podle mě jde spíše než o teplotu o to, na jakou plochu se aktuální požár rozšíří. Zasaženy jsou už teď desítky kilometrů čtverečních. Pokud požár zasáhne plochu nad 100 nebo 200 hektarů, stane se autonomním vůči podmínkám, které panují v okolí. Takový požár si vytváří vlastní počasí. I kdyby klesla teplota okolního ovzduší, požár si ve svém blízkém okolí udělá takové počasí, jaké potřebuje. Musel jsem se pousmát, když jsem během předpovědi počasí slyšel, že na Rhodu vítr vane k jihu, a že se tedy čeká zlepšení podmínek. Ten, kdo podobně jako já nějaký velký požár zažil, ví, že se situace může kdykoli změnit.
A přitom na sever Rhodu nejen české cestovní kanceláře dále posílají stovky turistů s tím, že to tam je bezpečné.
Zatím se říká, že sever Rhodu je bezpečný, ale jak jsem již uvedl, může se to velmi rychle změnit. V Portugalsku jsem na vlastní oči viděl, co oheň, který zasáhne podobnou plochu, dokáže, a jak rychle může změnit směr. Byl jsem u toho, když v Portugalsku zahynulo přes 200 lidí, protože je nebylo jak evakuovat. Snažili se odjet auty, ale moderní auta se v takových podmínkách nerozjedou, aby se nepoškodil motor. Obrovské množství lidí zemřelo přímo v autech, ačkoli nebyli v epicentru požáru. Letět na sever Rhodu je velký hazard. Chápu, že k tomu jsou lidé tlačeni cestovními kancelářemi, ale musí si uvědomit, co jsme zažili například během požáru v Českém Švýcarsku. Kouř byl cítit až u Olomouce. Neumím si představit, jak daleko bude dýmat požár, který je tisíckrát větší.
Kam až myslíte, že kouř z Rhodu dosáhne?
Samozřejmě záleží na tom, kam bude proudit vítr. Velkou roli hraje i to, že je tam moře, které proudění ovlivňuje, a kouř se tak nedostane stejně daleko jako ve vnitrozemí. Kouř bude při vhodném proudění určitě znatelný v Řecku a Turecku. Teď jde ale spíše o Rhodos samotný. Na „bezpečnějším“ severu požár totiž cítit určitě je. Může se navíc otočit směr větru a nastane problém, aby lidi ze severu stihli rychle evakuovat. Doufejme, že taková situace nenastane.
