Pracující migranti posílají do vlasti méně peněz. Pro některé země je to fatální

Ve více než šedesáti zemích výše transferů od příbuzných překračuje pět procent hrubého domácího produktu.

Ve více než šedesáti zemích výše transferů od příbuzných překračuje pět procent hrubého domácího produktu. Zdroj: Profimedia

Ve více než šedesáti zemích výše transferů od příbuzných překračuje pět procent hrubého domácího produktu.
Ukrajinci dávají přednost práci v cizině, kde jsou vyšší platy.
Libanon živoří pod tíhu krize a koronaviru.
Libanon znovu zažívá těžké časy, loni navíc část Bejrútu poničila exploze v tamním přístavu.
5
Fotogalerie

Koronakrize páchá škody nejen na ekonomikách, kde také ničí pracovní místa, ale omezuje i pohyb osob po světě. To má závažné důsledky pro toky remitencí, tedy plateb, které migranti posílají rodinám do domovských zemí. Chudé státy jsou přitom na těchto platbách často silně závislé. V evropském regionu jsou příspěvky ze zahraničí klíčové pro Ukrajinu. Transfer remitencí do země loni navzdory krizi mírně vzrostl.

V zahraničí žijí a pracují stovky milionů lidí. Na jejich platech a převodech peněz domů jsou další stovky milionů závislé. Ve více než šedesáti zemích výše transferů od příbuzných překračuje pět procent hrubého domácího produktu. Světová banka odhaduje, že částky, které pracovníci posílají krajanům, klesnou v letech 2020 až 2021 oproti době před koronakrizí o 14,5 procenta.

„Optikou migrace je dopad nákazy COVID-19 všudypřítomný, protože ovlivňuje migranty a jejich rodiny závislé na remitencích. Světová banka bude nadále spolupracovat s partnery a zeměmi, aby životně důležité toky plynuly a pomohla udržet rozvoj lidského kapitálu,“ konstatoval představitel organizace Mamta Murthi.

Výši peněžních toků ovlivňují nejen lockdowny a na nich závisející počet pracovních příležitostí, ale také nízké ceny ropy a oslabování měn zemí, kde migranti často pracují. Hodně remitencí totiž pochází z Perského zálivu a v případě středoasijských zemí z Ruska.

Indové neposlali miliardy dolarů

Pokles přesto zatím není tak dramatický, jak se loni na jaře čekalo. Podle odborníků to může být dáno tím, že v zahraničí pracující lidé mají tendenci se během krizí v obavě o blízké ještě více uskromňovat. Některé muslimské země zaznamenaly zvýšené transfery v létě, kdy krajané zřejmě posílali domů peníze původně ušetřené na pouť do Mekky, na kterou se kvůli koronaviru nemohli vypravit.

 

Propady navíc nejsou vyrovnané. Přestože některé země, jako jsou Čína, Indie, Filipíny či Egypt, loni podle odhadů iniciativy Světové banky KNOMAD přišly v porovnání s předchozím rokem o miliardy dolarů z těchto zdrojů, do jiných byla naopak zaslána rekordní výše remitencí. Týká se to kupříkladu Mexika. Především v USA pracující krajané tam v roce 2020 zaslali 40,5 miliardy dolarů, což odpovídá zhruba čtyřem procentům mexického HDP.

Španělská banka BBVA to vysvětluje mimo jiné vládními opatřeními na podporu americké ekonomiky a poklesem hodnoty mexického pesa. Růst výše plateb do Mexika se přesto nevyrovnal vzestupu v předchozích letech.

Zahraniční investice až na druhém místě

Obdobně ekonomika Ukrajiny nezanedbatelnou měrou závisí i na zhruba 150 tisících migrantů žijících a pracujících v Česku. Hospodářský poradce vlády v Kyjevě Kyrylo Kryvolap nedávno konstatoval, že remitence v posledních letech výrazně přesahovaly objem přímých zahraničních investic.

„Přímé zahraniční investice v roce 2019 vzrostly o sedm procent, ale byly třikrát nižší než převody od pracovníků. Pandemie zasáhla globální ekonomiku a celková úroveň investic poklesla o padesát procent. Ukrajina není výjimkou,“ prohlásil Kryvolap podle televize 112.

Naproti tomu příjmy od Ukrajinců v zahraničí ani loni neklesly, jen nerostly tak výrazným tempem jako v uplynulých letech. Rodiny tak od svých příbuzných podle údajů ukrajinské centrální banky dostaly 12,1 miliardy dolarů, což odpovídá zhruba osmi procentům HDP.

Web Vox Ukraine ve své analýze uvádí, že v zahraničí pracují dva až tři miliony Ukrajinců. Pomáhají zajišťovat finanční stabilitu ukrajinských domácností i během domácích hospodářských krizí a jsou zdrojem zahraničních měn. Na druhé straně odliv mozků a pracovní síly brzdí rozvoj země.

Remitence zvyšuje příjmy ukrajinských domácností o dvanáct procent. Několik let starý průzkum ukázal, že polovinu těchto prostředků využívají k okamžité spotřebě a půlka jde na úspory a nákup či rekonstrukci nemovitostí.

Závislost Libanonu na Perském zálivu

V některých zemích mají příjmy domácností od příbuzných pracujících v zahraničí ještě mnohem větší význam. Jednou z nich je nyní Libanon, kde dlouholetou krizi umocnila pandemie a devastace části Bejrútu při loňské explozi v tamním přístavu. Na významu tak získávají příspěvky od expatů. Sedmimilionový stát tak loni obdržel necelých sedm miliard dolarů, o půl miliardy dolarů méně než v roce 2019.

 

Odhady poklesu hrubého domácího produktu jsou však tak výrazné, že se loňské remitence mohly podle KNOMAD rovnat jeho třetině. Většina peněz do Libanonu proudí ze zemí Perského zálivu, kde žije více než 400 tisíc libanonských emigrantů. Někteří mají prestižní povolání a působí jako lékaři, manažeři či inženýři.

Ani Polákům se nedařilo

Významné transfery ze zahraničí nejsou záležitostí jen chudších států. Přes 25 miliard, zhruba jedno procento HDP, dostali loni od krajanů Francouzi. Nejvíce peněz tam směřuje ze Švýcarska. V případě pobaltských zemí, Slovenska, Polska, Maďarska i Česka se tyto toky rovnají jednomu až třem procentům ekonomického výkonu země.

Částky od českých pracovních migrantů víceméně stabilně rostou včetně loňského roku, kdy poslali 4,2 miliardy dolarů. Podle starších dat pochází zhruba polovina zasílaných peněz z Německa, následují Rakousko a Británie. Z České republiky proudí nejvíce remitencí na Ukrajinu a na Slovensko.

Příkladem propadu příjmů mezi unijními zeměmi je Polsko. Poláci loni dostali od příbuzných v zahraničí 5,5 miliardy dolarů, nejnižší částku od roku 2004. Rekordní, téměř dvojnásobné příjmy, zaznamenali v roce 2007 a 2008, tedy před finanční krizí.

Propad patrně souvisí s tím, že loni se velké množství Poláků vrátilo domů. Podle britských statistik jen v prvním pololetí opustilo například Spojené království 85 tisíc obyvatel středoevropské země. Příčinou je nejen ztráta pracovních příležitostí a brexit, ale také nutnost postarat se doma o stárnoucí rodiče v době zvýšených zdravotních rizik.

Transfery peněz se digitalizují

Pandemie zdůraznila také problematiku převodů peněz, které se mnohdy uskutečňují poloformální a neformální cestou, bývají zdlouhavé a závislé na poctivosti všech článků řetězce. Zpravidla je zajišťují sítě zprostředkovatelů, kteří posílají zprávy svým společníkům, že mají nějaké rodině vyplatit u nich složenou sumu v místní měně. Tyto sítě navíc bývají obviňované z praní špinavých peněz či podpory terorismu a stávají se tak cílem restrikcí.

Ať už formální, či další kanály jsou navíc velmi drahé, sedm procent remitencí padne v průměru na poplatky za převod. V době obav z nákazy tato praxe ke všemu představuje mnoho fyzických kontaktů a manipulaci s hotovostí.

Koronavirus tak urychluje digitalizaci transferů. Vzhledem k tomu, že příjemci pomoci mnohdy nemají ani počítače, ani bankovní účty, nabývají na popularitě mobilní aplikace pro převody.

„Lidé, kteří používají bankovní systém, jsou obvykle bohatší a převádějí větší částky za různými účely. Pro podporu rodin nejsou bankovní transakce nejpopulárnější metodou,“ řekl australské stanici ABC Harold Dimple ze společnosti Rocket Remit, která na svém webu láká zákazníky na snadné zaslání peněz přes mobil do mnoha zemí.

Důkazem poklesu popularity užívání neformálních kanálů jsou i data ukrajinské centrální banky. Z nich je zřejmé, že objem přesunů peněz tímto způsobem loni poklesl z 5,8 na 4,7 miliardy a vyrovnal se tak převodům přes bankovní účty. Zbytek se na Ukrajinu dostal přes zavedené společnosti zprostředkovávající mezinárodní platby.