Předvánoční Evropu dusí koronavirus. Lidé už jsou z opatření unavení | E15.cz

Předvánoční Evropu dusí koronavirus. Lidé už jsou z opatření unavení

Pavla Palaščáková

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
1

Evropské země před Vánocemi obtížně hledají cestu, jak lidem dopřát co nejnormálnější svátky a zároveň nezpůsobit další nárůst šíření nákazy COVID-19. Aktuálně se zpřísňují opatření například v Německu a na Slovensku. Celkově jsou však vlády stále méně ochotné zavádět včas nepopulární a ekonomicky bolestivá opatření. Evropané jsou z restrikcí unavení a klesá ochota přísná pravidla dodržovat.

Evropskému žebříčku úmrtí souvisejících s koronavirem vévodí Itálie s více než 64 tisíci obětí. Země na Apeninském poloostrově byla na jaře prvním silně zasaženým státem starého kontinentu, který otestoval různá karanténní opatření. Jeho představitelé ještě počátkem podzimu tvrdili, že si z první vlny odnesli cenné zkušenosti a jsou daleko lépe připraveni.

Teď však zaznívají kritické hlasy, podle kterých Itálie ani na podzim nezvládla ochránit svou celosvětově druhou nejstarší populaci. Od září tam přibylo dalších 29 tisíc mrtvých s pozitivním testem na koronavirus a 3. prosince tam za jediný den v souvislosti s koronavirem zemřelo 993 lidí, což předčilo jarní rekord. „Je zřejmé, že je potřeba nějaké reflexe,“ uvedl podle AP někdejší šéf Evropské agentury pro léčivé přípravky Guido Rasi.

Podle některých názorů je na vině pozdní zavádění restrikcí. „Pokud dokážete jednat dříve, tak i když budete v opatřeních o něco shovívavější, zafungují lépe než tvrdé kroky přijaté později nebo příliš pozdě,“ domnívá se Matteo Villa z milánského Ústavu pro mezinárodní politická studia.

Římu bylo dlouho dáváno za vzor Německo, které má rovněž poměrně staré obyvatelstvo. Celkový počet obětí je tam však oproti Itálii třetinový. Země  dlouhodobě vydává značné prostředky na zdravotnictví a vytvořila kvalitní systém testování a trasování.

V Německu přesto v posledních dnech vystoupal počet případů úmrtí k bezprecedentním šesti stovkám, což vyvolalo debatu o nefunkčnosti částečných lockdownů, byť zavedených včas. Berlín proto v neděli oznámil radikální krok – zavře většinu obchodů i školy.

Ve Spojeném království sice v poslední době každý den umíralo na koronavirus rovněž kolem šesti stovek lidí, proti vrcholu jarní vlny je to však zhruba polovina. Čísel z počátku pandemie zatím znovu nedosáhly ani Francie a Španělsko.

Mohou k tomu být i jiné důvody než úspěšné testování či vhodně přijatá opatření. Ve Velké Británii už v říjnu vyšly zprávy, které uvádějí, že úmrtnost na jednotkách intenzivní péče na COVID-19 významně klesla. Důvodem je zřejmě kombinace menšího tlaku na tato zařízení a pokroků a zisku zkušeností s léčbou.

Zejména země střední a východní Evropy na podzim naopak procházejí daleko těžší vlnou než jaře. Typickým hojně medializovaným příkladem je Česká republika, která se blíží k deseti tisícům úmrtí souvisejících s koronavirem.

Není však osamocena, situace se v posledních dnech horší na Slovensku, kde denně umírají desítky lidí pozitivně testovaných na koronavirus. Výrazné zlepšení ani po týdnech nenastalo v Polsku a Maďarsku, počty úmertí souvisejících s koronavirem tam každý den jdou do stovek. Hůře než v prvních měsících roku zvládají situaci také Srbsko, Chorvatsko či Bulharsko.

V tuto chvíli každopádně není jasné, kde se situace bude zlepšovat, kde dále horšit, případně ve kterých státech udeří nová vlna v souvislosti s předvánočním shonem a svátečním setkáváním rodin. Už na podzim podle dostupných dat patrně v žádné evropské zemi neklesla mobilita tak výrazně jako na jaře.

Nesouvisí to pouze s menší ochotou vlád zavádět hospodářsky likvidační opatření, ale také s nižší chutí Evropanů pravidla dodržovat. Média kupříkladu uvádějí, že pohyb Rakušanů se v posledních dnech nedávno uvolněného lockdownu blížil normálu.

Únava z pandemie komplikuje situaci ve Švédsku, které dosud šlo cestou menších omezení a sázelo na doporučení. V poslední době ale v zemi po letním útlumu opět přibývalo úmrtí a v médiích se množí zprávy o přetížených JIP a žádostech o pomoc soukromého zdravotnictví.

„Na rozdíl od jara máme mnoho lidí, kteří potřebují také jiný typ akutní péče,“ vysvětlil podle serveru Local švédské problémy regionální zdravotnický šéf Björn Eriksson. Vláda ve Stockholmu se obává, že situace se ještě zdramatizuje po Vánocích a Novém roce. Každý Švéd proto dostane smsku s prosbou, aby se choval v blížící se době častějších kontaktů zodpovědně.

V tuto chvíli řada zemí vidí velkou naději v plošném očkování. V Británii už začalo, EU zatím žádnou schválenou vakcínu nemá. Panují však obavy z logistických obtíží a neochoty obyvatel. Za zářijového průzkumu společnosti Ipsos ve třicítce zemí vyplynulo, že obyvatelé některých evropských států jsou k vakcinaci nejskeptičtější. Obávají se vedlejších účinků a nedostatečné účinnosti látek.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video