Putin by se mohl dočkat doživotní imunity. Zákon je těsně před schválením

V ruské Státní dumě prošel prvním čtením návrh zákona, který by prezidentům garantoval imunitu i po skončení jejich úřadování. Obyvatelé země tento návrh podpořili v letním referendu o ústavních změnách. Načasování jeho vtělení do legislativy ale vyvolalo spekulace o dalších plánech dlouholeté hlavy státu Vladimira Putina.

V ruské Státní dumě prošel prvním čtením návrh zákona, který by prezidentům garantoval imunitu i po skončení jejich úřadování. Obyvatelé země tento návrh podpořili v letním referendu o ústavních změnách. Načasování jeho vtělení do legislativy ale vyvolalo spekulace o dalších plánech dlouholeté hlavy státu Vladimira Putina. Zdroj: Reuters

Připravovaný zákon však vzbudil diskusi o budoucnosti současné hlavy státu, které vyprší mandát v roce 2024. Osmašedesátiletý Putin díky ústavním dodatkům může kandidovat znovu a to dokonce dvakrát, teoreticky tak může být u moci až do roku 2036.
Podle autorů návrhu z dílny strany Jednotné Rusko je přijetí normy důležité pro zajištění stability společnosti a státu. Jediným člověkem, kterého by se zatím v praxi týkala, jen exprezident Dmitrij Medveděv.
Dosud žijícího Michaila Gorbačova se úprava nedotkne, jelikož byl sovětským, nikoli ruským prezidentem.
„Proč teď Putin potřebuje zákon o imunitě? Mohou diktátoři odstoupit z vlastní vůle?“ uvedl se na Twitteru lídr opozice Alexej Navalnyj. Známý kritik ruských poměrů, který chtěl v roce 2018 sám kandidovat do nejvyšší funkce, ale úřady mu to nepovolily, zůstává nadále v Německu a zotavuje se tam ze srpnové otravy.
5
Fotogalerie

V ruské Státní dumě prošel prvním čtením návrh zákona, který by prezidentům garantoval imunitu i po skončení jejich úřadování. Obyvatelé země tento návrh podpořili v letním referendu o ústavních změnách. Načasování jeho vtělení do legislativy ale vyvolalo spekulace o dalších plánech dlouholeté hlavy státu Vladimira Putina, jenž funkci vykonává s výjimkou let 2008 až 2012 dvě desítky let.

V současnosti se imunita vztahuje jen na činy, které prezidenti vykonali během doby výkonu své funkce. Pokud současný návrh projde celým legislativním procesem, budou oni i jejich rodiny mimo dosah zákona do konce života. Budou rovněž osvobozeni od domovních prohlídek, výslechů či případné konfiskace majetku. Vysloužilý politik by tak mohl být stíhaný v podstatě jen za velezradu, či jiný závažný zločin za zcela výjimečných okolností.

Podle autorů návrhu z dílny Putinovy strany Jednotné Rusko je přijetí normy důležité pro zajištění stability společnosti a státu. Jediným člověkem, kterého by se zatím v praxi týkala, jen exprezident Dmitrij Medveděv. Dosud žijícího Michaila Gorbačova se úprava nedotkne, jelikož byl sovětským, nikoli ruským prezidentem.

Připravovaný zákon však vzbudil diskusi o budoucnosti současné hlavy státu, které vyprší mandát v roce 2024. Osmašedesátiletý Putin díky ústavním dodatkům může kandidovat znovu a to dokonce dvakrát, teoreticky tak může být u moci až do roku 2036. Zatím vše nasvědčuje tomu, že si nevybral žádného nástupce, který by byl příště doporučovaným kandidátem.

„Proč teď Putin potřebuje zákon o imunitě? Mohou diktátoři odstoupit z vlastní vůle?“ uvedl se na Twitteru představitel opozice Alexej Navalnyj. Známý kritik ruských poměrů, který chtěl v roce 2018 sám kandidovat do nejvyšší funkce, ale úřady mu to nepovolily, zůstává nadále v Německu a zotavuje se tam ze srpnové otravy. Poté se však chce vrátit domů.

Novela navíc přichází krátce poté, co Putin předložil legislativnímu orgánu návrh, aby se exprezidenti stávali doživotními senátory. Zejména bulvární listy tak v poslední době spekulují o tom, že prezident by mohl už příští rok skončit.

Uváděly, že jeden z nejmocnějších mužů světa může trpět Parkinsonovou nemocí. Kreml však jakékoli dohady o Putinově plánu na odstoupení odmítá, podle něj se prezident těší dobrému zdraví.