Řecko nabídne vládní bondy s vůbec nejdelší standardní dobou splatnosti k roku 2052. Stane se tak poprvé od finanční krize před třinácti lety. Jihoevropský stát se tak snaží získat prostředky na boj s koronakrizí, která zemi, jejíž hospodářství se primárně odvíjí od cestovního ruchu, zasáhla velmi citelně. Atény potřebují k naplnění plánů na oživení ekonomiky 11,6 miliardy eur, přes 300 miliard korun.
Řekové budou své dluhopisy prodávat prostřednictvím velkých bank, jako jsou francouzská BNP Paribas, britská HSBC nebo americká Goldman Sachs. „Z pohledu řecké vlády jde o vcelku pochopitelnou snahu prodloužit průměrnou splatnost jejího dluhu, navíc v době, kdy trhy začínají po mnoha letech větřit v eurozóně možnost vyšší inflace, a tedy vyšších úrokových sazeb, včetně vyšších požadovaných dluhopisových výnosů,“ vysvětluje Michal Skořepa, ekonom České spořitelny.
Emise je také symbolem řecké národní rehabilitace a definitivního konce tamní dluhové krize, která vyvrcholila v letech 2009 až 2012 a na dlouhou dobu odstřihla Atény od plnohodnotného přístupu k finančním trhům. Úrok na desetiletém řeckém dluhopisu činil tehdy až 44 procent, dnes je to zhruba 0,89 procenta. Řecko si tak půjčuje dokonce za výhodnějších podmínek než Česko, u kterého se úrok desetiletých bondů pohybuje kolem 1,88 procenta.
Řekům výrazně pomáhá, že Evropská centrální banka odkupuje cenné papíry. „Do ocenění dluhopisů se tedy promítá implicitní předpoklad, že ECB nedopustí, aby se dluhová služba stala pro některou z vlád neufinancovatelnou,“ říká Pavel Sobíšek z UniCredit Bank. „To ovšem na druhé straně znamená, že vláda neučiní jednostranné kroky, které by zhoršily dluhovou situaci Řecka oproti jiným zemím,“ dodává.
Ačkoli se ekonomové shodují, že o řecké třicetileté bondy bude velký zájem, investorům nákup spíše nedoporučují. „Řecko se před dekádou bohužel zařadilo mezi velmi pochybné dlužníky, přičemž nad dlouhodobou prosperitou tamní ekonomiky a schopností vlády hradit včas všechny nynější závazky se nadále vznášejí velké otazníky,“ myslí si Skořepa.
„Deset let je zřejmě dostatečně dlouhá doba na to, aby se zapomnělo, jak je Řecko odpovědné ke svým veřejným financím a věřitelům,“ přidává se soukromý investiční poradce Tomáš Geissler. „V roce 2011 museli držitelé řeckých dluhopisů dobrovolně umazat padesát procent dluhu, aby měli naději, že jim Řecko splatí alespoň něco,“ připomíná.
Bez podpory ECB by země podle expertů v podstatě neměla šanci se financovat za přijatelných podmínek. „Vzhledem k aktuálně nízkým výnosům řeckých dluhopisů, ve kterých není vůbec zahrnuta riziková prémie, nejsou z mého pohledu pro investory atraktivní,“ uzavírá Miroslav Novák, analytik společnosti Akcenta.
