Rostoucí chudoba v Německu bývalé hranice neřeší. Nejvíce ohroženi jsou sezonní pracovníci

Nejvíce ohroženi chudobou jsou lidé, kteří mají nepravidelné zaměstnání a práci hledají na sezonní bázi. Druhou nejohroženější skupinou pak mladí lidé, kteří přicházejí ze škol.

Nejvíce ohroženi chudobou jsou lidé, kteří mají nepravidelné zaměstnání a práci hledají na sezonní bázi. Druhou nejohroženější skupinou pak mladí lidé, kteří přicházejí ze škol. Zdroj: Profimedia

Nejvíce ohroženi chudobou jsou lidé, kteří mají nepravidelné zaměstnání a práci hledají na sezonní bázi. Druhou nejohroženější skupinou pak mladí lidé, kteří přicházejí ze škol.
Nejvíce ohroženi chudobou jsou lidé, kteří mají nepravidelné zaměstnání a práci hledají na sezonní bázi. Druhou nejohroženější skupinou pak mladí lidé, kteří přicházejí ze škol.
Nejvíce ohroženi chudobou jsou lidé, kteří mají nepravidelné zaměstnání a práci hledají na sezonní bázi. Druhou nejohroženější skupinou pak mladí lidé, kteří přicházejí ze škol.
4
Fotogalerie

Lidí, kteří se ocitli pod hranicí chudoby, v Německu nebývale přibývá. Oficiální údaje o chudobě jsou tak nejhorší od znovusjednocení země před třiceti lety. Vyplývá to z pravidelné zprávy německé Asociace dobročinných organizací.

V rozsáhlé zprávě, která pečlivě mapuje sklon k chudobě v jednotlivých spolkových zemích, okresech a městech, se mimo jiné uvádí, že počet lidí v úředním pásmu chudoby se v Německu vyšplhal na 13,2 milionu, což je 15,9 procenta obyvatelstva. Slovo chudoba, které se tu používá, je však velmi relativní nejen ve vztahu k domácím německým poměrům, ale i vzhledem k zahraničí.

Covidový urychlovač

Za chudé jsou v Německu v souladu s evropskou metodologií považování lidé, kteří dosahují méně než 60 procent mediánu příjmů v Německu, což v současnosti odpovídá 1074 eur měsíčně (tedy kolem 30 tisíc korun). U rodin se dvěma dětmi tato měsíční částka dosahuje 2256 eur.

Nejvíce ohroženi chudobou jsou lidé, kteří mají nepravidelné zaměstnání a práci hledají na sezonní bázi. Druhou nejohroženější skupinou jsou pak mladí lidé, kteří přicházejí ze škol. Mezi chudými je dále velká skupina dlouhodobě nezaměstnaných, samoživitelek a vícečetných rodin. Skoro třicet procent těch, kteří žijí pod hranicí chudoby, tedy skoro čtyři miliony lidí, pobírá nějakou formu starobního důchodu.

Ulrich Schneider, šéf Asociace německých dobročinných organizací, které pomáhají chudým po celém Německu, je přesvědčen, že další zvyšování okruhu lidí spadajících pod pásmo chudoby přinese i uzávěra a ekonomický propad v době koronakrize.

„Narůstající počet lidí bez prostředků naráží na systém sociálního pojištění, který před chudobou nechránil ani před koronavirem a jeho slabiny vystupují dnes na povrch ještě viditelněji,“ tvrdí Schneider. Podle něho vláda jen tak odepsala dvacet miliard eur na snížení daně z přidané hodnoty, na boj proti chudobě ale nedala ani cent. Schneiderova asociace mimo jiné doporučuje, aby vláda pozastavila některé body systému Harz IV, který limituje pobírání sociální pomoci, a pomohla tak rodinám s dětmi se zdravotním pojištěním a vzděláním.

Pobořený mýtus

Nejnovější zpráva o chudobě v Německu narušuje zaběhnutou představu o chudém východu a bohatém západu. Nejvíce lidí pod úřední hranicí chudoby bydlí v okolí Brém, kde je to dokonce každý čtvrtý člověk. V celém Porúří, kde je největší hustota obyvatelstva v Německu, spadá pod hranici chudoby 21,6 procenta lidí. Naopak v Mnichově je to jen 8,7 procenta, v širším okolí města pak 9,4 procenta. Například Sasko, bývalá země NDR, má kvótu chudoby 17,2 procenta, Brandenbursko 15,2 procenta. Další bývalá východní země, Durynsko, vykazuje 17 procent lidí pod šedesátiprocentním příjmovým průměrem.

Autor je spolupracovník redakce