Saúdská Arábie na konci ledna překvapila svět tím, že zastavila plán na zvýšení produkční kapacity ropy. Od té doby se spekuluje o tom, zda je za tímto rozhodnutím snaha povzbudit poptávku po surovině a trvale zvednout její ceny. Rijád tvrdí, že důvodem je snaha o rozvoj dalších energetických zdrojů. O sázce na dekarbonizaci svědčí i jiné aktivity království. Ropná velmoc by se ráda stala regionálním centrem pro těžbu a zpracování nerostů potřebných pro energetickou transformaci a rozjela výrobu elektromobilů.
Globální poptávka po ropě stále roste, i když se její tempo zpomaluje. Mezinárodní agentura pro energii (IEA) uvádí, že loni se poptávka zvýšila tempem 2,3 milionu barelů denně, letos to podle ní nejspíš bude o 1,2 milionu barelů. Více než polovina růstu by měla připadnout na Čínu. Těžaři se skupiny OPEC jsou optimističtější a míní, že zájem o surovinu se v roce 2024 zvedne o 2,2 milionu barelů denně a v příštím roce pak o dalších 1,8 milionu.
Potřeba dostat ropu nad 90 dolarů
Vzhledem k těmto prognózám zaskočila společnost Saudi Aramco těžební průmysl oznámením, že nebude pokračovat v plánech na posílení produkční kapacity o osm procent na celkových třináct milionů barelů denně do roku 2027. Nedostatečné vysvětlení vyvolalo dohady, co za jejím krokem stojí. Zemi vyhovoval stav, kdy po ruské invazi na Ukrajinu prudce stouply ceny komodity až ke 120 dolarům za barel. Pak se ale poměrně rychle propadly a Rijádu se loni nedařilo nastartovat jejich opětovný růst produkčními škrty.
Ropa typu Brent se nyní prodává kolem 82 dolarů za barel. Země však podle posledních odhadů Fitch Rating bude letos k vyrovnanému rozpočtu potřebovat, aby se cena v průměru vyšplhala přes devadesát dolarů. Země podle některých expertů spoléhá na to, že by její rozhodnutí mohlo zdražování suroviny dlouhodobě podpořit.
Další jsou přesvědčeni, že Rijád nevidí ropnou budoucnost příliš optimisticky. „Oznámení odráží vládní očekávání, že poptávka po ropě již neporoste tak silně, jak se dříve očekávalo,“ řekl Bloombergu Martijn Rats z banky Morgan Stanley. „V tomto kontextu je současná úroveň rezervní kapacity již dostatečná,“ dodal.
Království navíc možná překvapil růst dodávek ze strany některých jiných producentů. Spojené státy loni těžily rekordním tempem, roste i role Brazílie nebo Guyany. V neposlední řadě zastavení ropných projektů uleví státní kase v době, kdy není zcela jasné, jak si na tom stojí. Ministerstvo financí v prosinci uvedlo, že očekává rozpočtový deficit za rok 2023 ve výši 22 miliard dolarů. V lednu Rijád oznámil, že nakonec skončil v přebytku, později však tyto údaje stáhl.
Neropný sektor roste
Ekonomika země loni nejspíš zaznamenala prakticky nulový růst, v posledním čtvrtletí meziročně poklesla o 3,7 procenta. Těžební aktivity se přitom propadly o šestnáct procent, zatímco neropný HDP stoupl o 4,3 procenta a jeho růst se očekává i letos. A saúdskoarabský ministr energetiky Abdalazíz bin Salmán tento týden prohlásil, že ústup od ropné expanze souvisí s energetickým přechodem.
„A ten znamená, že i naše ropná společnost se nyní stává energetickou společností,“ podotkl s tím, že si to vyžádá investice do jiných forem energie, jako je plyn a obnovitelné zdroje. „Celou dobu jsme říkali, že budeme zemí, která vyrábí všechny druhy energie,“ dodal.
Rijád má už delší dobu poměrně futuristické plány v rámci programu Vize 2030. Korunní princ Muhammad bin Salmán přitom předpokládal, že příjmy Saudi Aramco pomohou financovat projekty, které zemi připraví na budoucnost po těžbě ropy. Zahrnují rozvoj turistiky, zdravotnictví a vzdělávání a především stavbu pouštního velkoměsta NEOM za 500 miliard dolarů, jež má být dokončena v roce 2039. Do projektu chce Rijád přilákat zahraniční investice a talenty z mnoha oborů.
Země však v posledních měsících vzbudila pozornost i svou aktivitou v oblasti těžby a zpracování takzvaných kritických materiálů. Jde například o lithium, kobalt, nikl či měď, které se používají při výrobě baterií či solárních panelů. Přestože ceny bateriových kovů poklesly a nad mnohými těžebními projekty se vznášejí otazníky, dlouhodobě se hovoří o surovinovém boji mezi Čínou, Ruskem, USA a EU.
A Rijád se netají ambicemi do něj naplno vstoupit. Nahrává mu přitom nejen současný útlum zájmu na Západě, ale také snaha politicky vycházet se všemi. „Jsme uprostřed světa. Saúdská Arábie se nachází mezi třemi kontinenty a myslíme si, že spojujeme celý svět,“ podotkl minulý měsíc podle The Wall Street Journal představitel ministerstva pro těžbu Chalíd al-Mudajfr.
Prorazit s elektromobily bude těžké
Saúdskoarabská společnost Manara Minerals, investiční nástroj státního těžaře Ma’aden, už v létě koupila desetiprocentní podíl v kanadské firmě Vale Base Metals s cílem zvýšit produkci mědi a niklu. Později se psalo, že Rijád jedná s Washingtonem o tom, že nakoupí podíly v těžebních projektech v Africe v hodnotě patnácti miliard dolarů.
Část materiálů by pak dodával do USA, aby je zbavil závislosti na Číně. Tím by také osvobodil Spojené státy od nutnosti investovat v zemích s pochybnými režimy a těžebními metodami, což by jim přinášelo reputační problémy. Na podzim se pak objevily zprávy, že Saúdové jednají o koupi vládního podílu v pákistánském měděném a zlatém dole.
K tomu království rozvíjí i domácí těžební aktivity a snaží se do nich přitáhnout zahraniční investice. Prozatím odhaduje, že má nevyužité nerostné bohatství v podobě mědi, zlata, zinku, fosfátů a kovů vzácných zemin v hodnotě 2,5 bilionu dolarů. Většina země ale ještě není ani prozkoumaná. Ma’aden se k tomu nyní zabývá možností extrakce lithia z mořské vody. Dělá si naděje, že by tento způsob získávání měkkého kovu mohl být účinnější a levnější, než jsou dosavadní metody. Projekt je však zatím v pilotní fázi.
Země také investuje do zpracování lithia a má v úmyslu věnovat se i výrobě baterií do elektromobilů. Už také před více než rokem představila ve spolupráci s tchajwanským Foxconnem první vlastní značku elektroaut Ceer. Do roku 2030 plánuje vyrábět půl milionu vozů ročně. Odborníci však míní, že to bude mít se svými plány ve světové konkurenci těžké, zvlášť když má dosud omezenou průmyslovou základnu.
„Země bude čelit obrovské konkurenci ze strany zavedených výrobců a dodavatelských řetězců,“ řekl Reuters analytik Gaurav Batra ze společnosti EY. „Musí se stát mnoho věcí, než se toto odvětví zformuje a skutečně se zažehne,“ dodal. Také doma zaznívají hlasy, že země možná začala z opačného konce. „Máme rozvíjející se automobilový průmysl, který bude vyžadovat materiál na baterie pro elektromobily. Pravděpodobně to nezajistíme včas, protože továrny se už budují, tak ho budeme muset získat zvenku,“ citovala agentura šéfa Ma’adenu Roberta Wilta.
