Pouštní megapole v Saúdské Arábii rapidně roste. Kontroverzní projekt už má cesty i nemocnici

Pokračuje stavba pouštního města NEOM

Pokračuje stavba pouštního města NEOM Zdroj: NEOM

Pouštní město Oxagon
V noci město The Line prosvítí neony
Zemědráp The Line: Venku poušť, uvnitř bujná vegetace
Zemědráp The Line: Venku poušť, uvnitř bujná vegetace
Prstencový tvar je pro zemědrapy spíše neobvyklý
11
Fotogalerie

Stavitelé futuristického města Neom, které vzniká v poušti v Saúdské Arábii, vypustili do světa nové video ukazující pokroky ve stavbě. Od posledního videa z ledna 2023 došlo k velkému posunu: lineární město The Line a projekty Oxagon, Sindalah a Trojena teď mají hotovou základní infrastrukturu a stojí už i nemocnice. 

Dopředu jde i stavba přístavu v ceně dvou miliard dolarů nebo konstrukce největší světové vodíkové elektrárny. Ta byla měla být v provozu od roku 2026. Na stavbě se podílí firmy a pracovníci z více než 90 zemí. 

Celý Neom by měl nabídnout 380 tisíc pracovních míst a přidat 48 miliard dolarů k hrubému domácímu produktu bohaté ropné země. Lineární město The Line je první z projektů, na jehož realizaci začal stát pracovat. Obyvatelé by se do první ucelené části struktury měli nastěhovat v roce 2024.

Jak pokračuje výstavba pouštní provincie NEOM v říjnu 2023

Video placeholde
• NEOM

„The Line se vypořádává s výzvami, kterým lidstvo ve svém městském životě čelí, a otevírá obzory v alternativních způsobech života. Nemůžeme ignorovat krize v oblasti bydlení a životního prostředí, kterým čelí světové metropole,“ uvedl k projektu otec myšlenky, saúdský korunní princ Muhammad bin Salmán a dodal, že jeho země je připravena na civilizační revoluci.

S realizací projektu Neom podle informací Middle East Monitor či Middle East Eye dlouhodobě nesouhlasí obyvatelé, které stát násilně vysídlil, aby uvolnil místo výstavbě. Počátkem října situace vyústila v soudní proces, v němž byli tři muži z kmene Huwaitat, kteří s násilným vystěhováním nesouhlasili, odsouzeni k smrti. Informovala o tom organizace pro lidská práva ALQST.

Ambiciózní plán na vybudování prvního lineárního města představila ropná velmoc počátkem roku 2021. Návrh amerického architektonického studia Morphosis přeskládal tradiční horizontální město do pět set metrů vysoké a dvě stě metrů široké lineární struktury protínající poušť na severozápadě země. Jako první město na světě tak má mít jednotnou zrcadlovou fasádu.

Ve futuristickém městě The Line má při celkové 170kilometrové délce bydlet devět milionů lidí. Do projektu s cenovkou kolem 500 miliard dolarů promítla Saudská Arábie veškeré své ambice. Nejenže chce popřít princip dosavadního centralizovaného města, ale také zavést ultrarychlou železniční dopravu a vrstvení kanceláří, obchodů, bydlení a zeleně na sebe. To vše s nulovou emisní stopou.

Ačkoli arabské ambice vyvolaly u laické veřejnosti nadšení z novátorství, mezi urbanisty budí až na výjimky skepsi. V článcích i příspěvcích na sociálních sítích zaznívají komentáře upozorňující na neekonomičnost řešení, technologickou nedomyšlenost čí urbanistickou naivitu. Nejeden komentář připomíná, že vize lineárního uspořádání města zdaleka není novinkou.

Poprvé s ní přišel v roce 1882 španělský urbanista Arturo Soria y Mata v projektu Ciudad, jehož páteř tvořila železnice nebo silnice s přilepenými budovami. Jeho vize posloužila jako předloha madridské čtvrti Ciudad Lineal. Ta však tvoří jen malou část velkoměsta.

O padesát let později oživil myšlenku architekt Le Corbusier ve své vizi pro Alžír. Jeho Plan Obus měl proměnit hlavní město severoafrické země ve světovou metropoli. Žádný z plánů se ale neuskutečnil v měřítku celého města. Hlavní překážkou se nakonec vždy stala dopravní neudržitelnost.

Přestože o velkém posunu v oblasti dopravy nemůže být pochyb, saúdskoarabské plány mají podle odborníků další trhliny. „Pokud by se The Line podařilo v nějaké verzi zrealizovat, určitě nebude vypadat jako na vizualizacích. Postavit tak dlouhou souvislou stěnu nedává smysl z hlediska tlaku větru nebo regulace teploty vzduchu uvnitř,“ uvedl pro Dezeen na adresu projektu spoluzakladatel rotterdamského studia MVRDV Winy Maas.

Souhlasí s ním docent architektury na univerzitě v Princetonu Marshall Brown. Oba dodávají, že na konceptu, který by dokázal využít k bydlení pouště, je třeba pracovat.