Němečtí sociální demokraté (SPD), kteří těsně zvítězili v nedělních volbách, chtějí už tento týden zahájit vyjednávání se Zelenými a svobodnými demokraty (FDP) o vládní koalici. Pokud se jim podaří spojit dohromady dvě v některých směrech rozdílná uskupení, bude mít jejich šéf Olaf Scholz hladkou cestu ke kancléřskému křeslu. Kandidát unie CDU/CSU Armin Laschet má totiž problémy i ve vlastní straně.
Odborníci tvrdí, že německá povolební jednání nebudou snadná a mohou se táhnout měsíce. SPD, která získala 25,7 procenta hlasů, je však zatím optimistická. „S pragmatismem a připraveností ke spolupráci se podaří koalici vytvořit,“ uvedl Scholz na Twitteru. Jeho stranický kolega Rolf Mützenich v rozhlasovém vysílání vyjádřil naději, že úvodní rozhovory s oběma předpokládanými partnery začnou už tento týden.
Nad realizací záměru se však zatím vznáší otazník. FDP a Zelení se nejprve chtějí sejít dohromady a řešit vzájemné rozdílnosti, než se pustí do vyjednávání se sociálními demokraty či s křesťanskými demokraty. Stejně tak není zatím příliš jasný zamýšlený postup CDU/CSU, která získala 24,1 procenta hlasů a jejíž lídr Laschet dával rovněž najevo zájem nahradit kancléřku Angelu Merkelovou.
Nyní se zdá, že jeho pozice uvnitř unie je poněkud vratká. DPA uvedla, že i někteří vlivní členové CDU zpochybňují na základě výsledku hlasování jeho mandát vyjednávat o koalici a stanout případně v čele země. Jedním z kritiků je ministr hospodářství Peter Altmaier, který své straně doporučuje především pokoru a sebereflexi.
Bavorský premiér a šéf CSU Markus Söder podle televize ntv v podstatě nepočítá s vládní účastí unie. „Nejlepší vyhlídky stát se kancléřem má nyní Olaf Scholz,“ řekl Söder na tiskové konferenci.
V úterý panovaly zmatky i ohledně pokračování premiérství Lascheta v Severním Porýní-Vestfálsku. Laschet navíc nemá ani podporu veřejnosti. Podle průzkumu Civey Institute téměř tři čtvrtiny tázaných nepovažují za správné, aby se lídr CDU stal kancléřem.
Jisté každopádně je, že klíčová je pro budoucnost vyjednávání dohoda mezi Zelenými a FDP. Strany zřejmě budou snadno hledat shodu na společenských tématech, obě mají městské voliče a jsou progresivní v otázkách týkajících se rasové rovnosti, genderu a lidských práv.
Třenice patrně nastanou v ekonomických otázkách. Předseda svobodných demokratů Christian Lindner se přitom netají přáním stát se ministrem financí a bude tak zřejmě málo ochotný dělat v této oblasti velké ústupky. Skutečný zádrhel může nastat v otázkách klimatu. Zelení mají daleko přísnější záměry týkající se emisí. Navíc tíhnou k prosazování cílů za užití vládní moci, zatímco jejich potenciální partneři vyznávají omezenou roli státu.
Experti však podotýkají, že Zelení v poslední době směřovali více do středu a zjevně si budovali pozice pro případnou vládu s pravicovějšími stranami. „Získala jsem pocit, že nechtějí formulovat stejně tvrdé pozice jako dříve, aby měli možnosti spolupracovat s CDU nebo FDP,“ tvrdí podle Deutsche Welle Pola Lehmannová z Berlínského střediska pro sociální výzkum (WZB).
