Sever proti Jihu. Evropští lídři otevřeli debatu o sporných bodech krizového fondu obnovy

Summit EU v Bruselu, který je věnovaný víceletému rozpočtu a fondu obnovy (17. 7. 2020)

Summit EU v Bruselu, který je věnovaný víceletému rozpočtu a fondu obnovy (17. 7. 2020) Zdroj: Reuters

Summit EU v Bruselu, který je věnovaný víceletému rozpočtu a fondu obnovy (17. 7. 2020)
Summit EU v Bruselu, který je věnovaný víceletému rozpočtu a fondu obnovy (17. 7. 2020)
Summit EU v Bruselu, který je věnovaný víceletému rozpočtu a fondu obnovy (17. 7. 2020)
Summit EU v Bruselu, který je věnovaný víceletému rozpočtu a fondu obnovy (17. 7. 2020)
Summit EU v Bruselu, který je věnovaný víceletému rozpočtu a fondu obnovy (17. 7. 2020)
24
Fotogalerie

Zásadní rozdíly v pohledech na velikost a způsob rozdělování peněz z krizového fondu Evropské unie ukázala páteční úvodní část summitu prezidentů a premiérů členských zemí. Mezi hlavní sporná témata se podle unijních činitelů během sedmihodinové diskuse zařadily i slevy pro bohaté země z plateb do sedmiletého rozpočtu. Předseda Evropské rady Charles Michel první část ukončil a s politickými vůdci začal jednat odděleně.

Po pěti měsících, kdy kvůli pandemii onemocnění COVID-19 spolu hovořili pouze na dálku, se v pátek šéfové států a vlád opět sešli na jednom místě s cílem dohodnout se na historicky největším společném balíku peněz EU. O fondu 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun) určeném k obnově ekonomik zasažených koronavirou krizí vyjednávají společně s unijním rozpočtem na období 2021-2027 v navrhované výši téměř 1,1 bilionu eur. Komise si k vytvoření fondu chce bezprecedentně vypůjčit na finančních trzích, k čemuž potřebuje záruky schválené členskými zeměmi.

Úvodní dvě kola vystoupení politiků nepřinesla žádné sblížení jejich názorů deklarovaných před summitem. Zatímco premiéři Itálie a Španělska, jejichž země mají být zdaleka největšími příjemci peněz z fondu, hájili současný návrh jako nejnižší možný, jejich kolegové z Rakouska či Dánska požadovali snížení objemu fondu.

Nizozemský premiér Mark Rutte podle zdrojů obeznámených s jednáním obhajoval další téma nepřijatelné pro jihoevropské státy. Lídr země, která patří stejně jako Rakousko, Dánsko a Švédsko k fiskálně konzervativní skupině obávající se vysokého společného zadlužení, požaduje, aby přidělování peněz z fondu podmíněné plněním reforem musely jednomyslně schvalovat členské země.

Francouzský prezident Emmanuel Macron zase vytáhl téma, které nerady slyší právě zmíněné státy. Navrhl zrušit rozpočtové rabaty, jež této čtveřici a Německu umožňují platit do víceletého rozpočtu méně, než jim stanovuje výpočtový klíč. Za jejich vyškrtnutí z Michelova vyjednávacího návrhu se staví i řada zemí východního křídla EU včetně Česka.

Český premiér Andrej Babiš navíc opakoval požadavek, aby se při rozdělování peněz nepřihlíželo k vývoji nezaměstnanosti v posledních pěti letech, která podle něj i některých dalších politiků nevypovídá o dopadech onemocnění COVID-19 na ekonomiku.

Diplomaté v zákulisí summitu hovoří o tom, že jednání postupují velmi pomalu a naděje na brzké sblížení postojů nejsou velké.