Navalnyj může být posledním hřebíčkem do rakve Nord Streamu 2 | E15.cz

Stopněte Nord Stream 2, ozývá se od německých zelených i z CDU

Pavla Palaščáková

V Berlíně roste tlak na vládu, aby ukončila projekt Nord Stream 2, který má do země brzy přivádět ruský plyn. Někteří politici namítají, že vzhledem k informacím o otrávení ruského opozičního předáka Alexeje Navalného není dobrým tahem zvyšovat energetickou závislost Německa na Moskvě. Nejde přitom o první podnět k přehodnocení projektu, který se snaží zastavit Spojené státy.

Německé vedení nyní složitě hledá odpověď na zjištění lékařů, že Navalnyj byl otráven nervově paralytickou látkou ze skupiny novičok. V zemi se tak naplno rozhořel spor o to, zda má být do záležitosti vtažen i plynovod Nord Stream 2, který by měl být v brzké době hotov. Ještě v úterý média informovala o tom, že kancléřka Angela Merkelová trvá na dokončení projektu.

Dnes však tyto plány zpochybnil šéf zahraničního výboru Spolkového sněmu Norbert Röttgen, který má zřejmě do budoucna ambice vést nejen CDU. „Kdyby nyní měl být plynovod Nord Stream 2 dokončen, bylo by to pro Vladimira Putina jen naprostým potvrzením toho, aby v takovéto politice pokračoval, dokonce by se mu to ještě vyplatilo,“ řekl. Země podle něj nedostatkem plynu rozhodně netrpí.

Spekulace o názorových neshodách uvnitř CDU ohledně budoucnosti plynovodu přitom prosakovaly už minulý týden, kde ještě nebyly podrobnosti o příčině vážného stavu Navalného známé.

Nejde však jen o vládní partaj, proti NS2 se ozvali i Zelení. „Do očí bijící pokus o atentát mafii podobnými strukturami Kremlu nás už nemůže pouze znepokojovat, musí mít skutečné následky,“ vyzvala k zastavení výstavby plynovodu šéfka zelených poslanců Katrin Göringová-Eckardtová.

Současná komplikace v rusko-německých vztazích přitom není zdaleka jediným problémem, který pokládku rour na dno Baltského moře provází. Od počátku k ní panoval odpor v některých zemí EU, které se obávají zvýšení závislosti na Rusku a poklesu vlivu Polska a Ukrajiny na tranzit suroviny do Evropy. Varšava se tak pokouší dokončení projektu co nejvíce zkomplikovat, na počátku srpna kupříkladu vyměřil antimonopolní úřad země pokutu ruskému plynárenskému gigantu Gazprom.

Nejvážnější potíže plynovodu však působí postup Washingtonu. USA totiž chtějí do Evropy ve velkém dodávat zkapalněný zemní plyn, což ostatně bylo také předmětem nedávné návštěvy amerického ministra zahraničí Mika Pompea v regionu. Prezident Donald Trump v závěru loňského roku podepsal zákon umožňující uvalit sankce na podniky spojené s výstavbou NS2 a nátlak ze Spojených států se stupňuje.

V srpnu kupříkladu tři američtí senátoři poslali do přístavu v Sassnitzu na Rujánu varování, že jeho provozovatel ponese následky, pokud bude projektu nadále poskytovat logistickou podporu. Představitelům firmy mimo jiné pohrozili zákazem vstupu do USA.

„Chování americké vlády je skandální. To nemůžeme přijmout. Očekávám, že federální vláda dá USA jasně najevo, že takové chování neakceptujeme,“ stěžovala si následně šéfka vlády v Meklenbursku-Předním Pomořansku Manuela Schwesigová.

Berlín se vůči tomuto počínání skutečně ohradil, jeho ochota mít trvalé špatné vztahy s Washingtonem má však své limity. V současné atmosféře tak začíná být projekt Nord Stream 2 pro některé politiky symbolem příklonu k nesprávnému geopolitickému směřování.

 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!