V Indii se v rámci masových protestů proti zemědělské reformě střetli farmáři s policisty. Tisíce nespokojených zemědělců v Dillí narušily často i se svými traktory oslavy Dne republiky. Vláda argumentuje tím, že legislativní změny liberalizují agrární sektor ku prospěchu farmářů. Rolníci se však bojí, že z nich budou profitovat velké společnosti a oni přijdou o zaručené příjmy.
Odpor vůči zemědělské reformě v Indii trvá už od září, kdy ji schválil parlament. Lidé protestují stávkami, blokádami či hladovkami. Desítky tisíc nespokojenců od listopadu stávkují na předměstí Dillí. Úřady jim v úterý povolily uspořádat průvod.
Podmínkou bylo, že nenaruší oslavy svátku, jejichž součástí byla vojenská přehlídka. Část rolníků ale prorazila policejní zátarasy a vydala se do historické části města. Někteří pěšky, další v traktorech. Policie se je snažila zastavit za pomocí obušků a slzného plynu. Média informovala o zraněných na obou stranách a jednom mrtvém protestujícím.
Zemědělské odbory odmítají vládní ústupek reformu na osmnáct měsíců pozastavit a trvají na jejím úplném zrušení. „Pan (Naréndra) Módí bude muset muset ty špatné zákony stáhnout,“ řekl na adresu premiéra podle BBC jeden z protestujících.
Reforma uvolňuje dekády trvající pravidla týkající se prodeje, stanovování cen a skladování zemědělských produktů. Vláda dosud farmářům zaručovala odprodej jejich produkce na kontrolovaných trzích za garantovanou minimální cenu. Nyní budou moci obchodovat bez omezení se všemi soukromými aktéry, což už v některých státech fungovalo.
Protestující venkovští Indové se však obávají, že o vládní záruky postupně přijdou a liberalizace je zanechá zranitelné a bez možností čelit tlakům velkých obchodníků. Novinky vyvolaly nevoli především ve státech Paňdžáb a Harijána, kde se stále prodává hlavně za garantované ceny.
„Je to rozsudek smrti nad malými zemědělci. Cílem je jejich zničení a ovládnutí zemědělského trhu velkými korporacemi. Chtějí nám ukrást půdu, ale my jim to nedovolíme,“ citovala britská stanice už dříve jednoho z farmářů.
Vláda však slibuje, že rolníci o možnost výkupu výpěstků za garantovanou cenu nepřijdou. „Reformy jsou nutné k rozvoji. Se zákony z minulého století nemůžeme vybudovat příští století,“ přesvědčuje nespokojené premiér. Argumentuje tím, že prodávající dosáhnou vyšších cen, jelikož se zvýší počet potenciálních zákazníků. Věří rovněž, že změny přinesou zvýšení produkce díky soukromým investicím, a to jak domácím, tak zahraničním.
Rovněž ekonomové míní, že reforma indického zemědělského trhu je nutností. Dosavadní pravidla mají původ v šedesátých letech minulého století, kdy bylo nutné zajistit potravinovou soběstačnost lidnaté země. Nyní však agrární sektor trpí nedostatkem investic a příjmy na venkově stagnují.
Prohlédněte si fotoreportáž:
Současný stav navíc farmáře nenutí přemýšlet nad změnami ve skladbě produkce a nedrancovat vodní zdroje. Na začátku tisíciletí některé státy sice provedly reformy, zemědělství ale nemá ucelenou celonárodní koncepci. Účelem současných změn tak bylo i sjednocení pravidel.
Někteří komentátoři však kritizují, že vláda kroky s farmáři dostatečně nekonzultovala a nedala jim jednoznačný příslib, že jim záruky zůstanou. Odborníci také upozorňují na to, že rolníci nemají příliš nadějné vyhlídky na případný náhradní zdroj obživy.
Země podle nich nabízí poměrně málo pracovních míst v průmyslovém sektoru, jelikož do jisté míry přeskočila klasickou fázi industrializace a vrhla se na sektor služeb, zejména na informační technologie. Koronavirová epidemie navíc ukázala, že venkovské zázemí bylo jedinou záchranou pro mnoho Indů, kteří během jarního lockdownu přišli o práci ve městech a vydali se na cestu domů.
V souvislosti s dlouho trvajícím a silným odbojem farmářů se vynořily obavy, že Módí ztratí na delší dobu chuť k dalším potřebným změnám, například na trhu práce nebo ve finančním sektoru. „Vyvolá to averzi vlády k reformám. Je to začarovaný kruh,“ řekl listu Financial Times Shumita Deveshwar z poradenské společnosti TS Lombard.
| Důležitý agrární sektor |
Zemědělství dosud zaměstnává téměř polovinu indické populace, čítající 1,35 miliardy lidí. Na hrubém domácím produktu země se přitom podílí jen ze zhruba osmnácti procent. Komentátoři na základě různých odborných zdrojů usuzují, že reálné příjmy rolníků v posledních letech rostou jen velmi pomalu. Průzkum Národní banky pro zemědělství a rozvoj venkova také ukázal, že se rolníci stále více zadlužují. Zemědělci navíc stále častěji válčí s výkyvy počasí, především velkými suchy, což v roce 2019 vedlo k vlně sebevražd mezi pěstiteli. |
