Zabránit další eskalaci války na Ukrajině, zajistit bezpečnost východní Evropy nebo pokročit s přijetím nových členských států. To jsou hlavní úkoly pro třídenní summit Severoatlantické aliance (NATO), který začal v úterý v Madridu. Česko na setkání lídrů třiceti zemí zastupuje premiér Petr Fiala (ODS). Na dálku se k němu připojí také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Určitě lze od summitu očekávat, že se na něm rozhodne o dlouhodobém a skutečně zásadním posílení východního křídla aliance, to znamená vytvoření stálé základny několika desítek tisíc vojáků v Pobaltí. Je to jediný způsob, jak odstrašit Rusko od útoku na území NATO,“ míní expert na transatlantické vztahy z Asociace pro mezinárodní otázky Petr Boháček.
Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg už den před začátkem summitu oznámil, že NATO kvůli ruské agresi na Ukrajině téměř osminásobně zvýší počet vojáků schopných rychlého nasazení ze současných 40 tisíc na více než 300 tisíc. Významnější roli v kolektivní obraně bude hrát i Česká republika, která je součástí východního křídla.
Kdo je ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj?
„Myslím, že Česko hraje klíčovou roli už od chvíle, kdy se stalo vedoucím obranné skupiny NATO na Slovensku, a můžeme na tom jedině stavět,“ říká Boháček. „Musíme si uvědomit, že to jsou právě středoevropské a východoevropské státy, kdo musí najít společné řešení, jak ochránit Pobaltí před Ruskem, ať už na půdorysu NATO, či bez něj,“ dodává.
Zranitelné Estonsko
Právě Litva, Lotyšsko a Estonsko jsou ze všech členů aliance nejzranitelnější a nechtějí připustit, aby je v příštích letech potkal stejný osud jako Ukrajinu. Estonská premiérka Kaja Kallasová nedávno podrobila současné obranné plány NATO tvrdé kritice. „Pokud by se postupovalo podle nich, Estonsko by bylo vymazáno z mapy a naše hlavní město srovnáno se zemí,“ varovala Kallasová.
Boháček s jejím hodnocením souhlasí. „Je to pravda. Na základě současné obranné koncepce NATO mají pobaltské státy fungovat jen jako takový drát, přes který Rusko zakopne. Kdyby se je Moskva dnes rozhodla obsadit, povedlo by se jí to mnohem rychleji a snáze než v případě Ukrajiny,“ podotýká expert. I proto je podle něj pravděpodobné, že Západ bude chtít takovému scénáři za každou cenu předejít.
S posilováním ozbrojených sil se samozřejmě pojí vyšší výdaje. S výjimkou Spojených států a Velké Británie jen málokterá země plnila v minulých letech závazek dávat na obranu nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu. Pro srovnání, Rusko loni investovalo do armády přes čtyři procenta HDP.
Bývalý americký prezident Donald Trump dokonce hrozil, že USA z aliance odejdou, pokud se ostatní členové nepolepší. V Madridu tak jistě přijde řeč i na to, jak země NATO s výdaji pokročily. Německo bezprostředně po začátku války na Ukrajině skokově zvýšilo svůj obranný rozpočet o sto miliard eur, téměř dva a půl bilionu korun. Česko se má na základě současných plánů dostat na dvě procenta HDP do roku 2024.
Pro Ukrajinu je pozdě
Ačkoli probíhající konflikt pořádně zamával postojem Finů a Švédů, kteří po desetiletích neutrality projevili zájem rychle se připojit k euroatlantickému vojenskému paktu, rozšíření NATO o nové členy se na současném summitu spíše nečeká. „Přístup Finska a Švédska blokuje Turecko a zatím nevidím, že by se to v blízké době změnilo,“ soudí Boháček.
Připojení Ukrajiny k alianci je podle Boháčka vyloučené úplně. „Na členství Ukrajiny v NATO je pozdě, to se mělo řešit před osmi lety. Debaty na toto téma jsou v tuto chvíli už zbytečné. Kyjev by se měl raději zaměřit na to, jak co nejdříve vstoupit do Evropské unie, která by se zase měla zamyslet nad tím, zda v budoucnu nemůže NATO nějakým způsobem doplnit v obranné spolupráci,“ myslí si Boháček.
Podle britského deníku The Financial Times (FT) by mohlo nynější setkání západních lídrů přinést průlom ve vztahu NATO k Číně. Peking by měl na summitu dostat nálepku země, která je „výzvou pro naše společné zájmy, bezpečnost a hodnoty“. Prezidenti a premiéři aliance budou probírat, jak nejlépe čelit narůstající čínské vojenské síle a útokům v kyberprostoru. „Naše strategická koncepce není zdaleka jen o Rusku. Jsme si vědomi toho, že ostatní výzvy a hrozby nezmizely,“ uvedl pro FT šéf NATO Stoltenberg.
Na summit mají dorazit i zástupci Japonska a Jižní Koreje. Nelze proto vyloučit, že se mezi tématy objeví též Severní Korea a s ní spojená rizika. „Naznačuje to, že svět se začíná čím dál tím více polarizovat na autokracie a státy s demokratickými režimy,“ řekl stanici Al-Džazíra kanadský odborník na bezpečnost a mezinárodní politiku Harry Nedelcu.
